Výrok
I. Vyživovací povinnost otce [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Datum narození zainteresované osoby 0/0], ke zletilé [Jméno zainteresované osoby 1/0] [Datum narození zainteresované osoby 1/0] -133, [Anonymizováno] P a Nc [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum], se s účinností od [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce podal dne [datum] žalobu vůči žalované a navrhoval, aby soud vyživovací povinnost otce [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Datum narození zainteresované osoby 0/0], ke zletilé [Jméno zainteresované osoby 1/0] [Datum narození zainteresované osoby 1/0] -133, [Anonymizováno] P a Nc [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zrušil s účinností od [datum]. Tvrdil, že ve výroku citovaného rozsudku byl žalobce zavázán platit na výživu žalované (své dcery) částkou [částka] měsíčně počínaje dnem [datum]. Citovaným rozsudkem byla schválena dohoda rodičů v době, kdy již žalovaná nabyla zletilosti. Žalovaná dne [datum] ukončila vysokoškolské vzdělání bakalářským titulem, v dalším studiu nepokračovala a zaevidovala se na úřadu práce. Žalobce zaslal k rukám žalované naposledy výživné za červenec 2024. Žalovaná vyslovila souhlas se zrušením vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované písemně.
2. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle ust. § 911 zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopný sám se živit.
3. Soud dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované ve smyslu ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zanikla. Žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti od [datum] souhlasila. Žalobce jí platil výživné do července 2024 včetně.
4. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Účastníci se náhrady nákladů řízení vzdali, proto soud žádnému z účastníků náklady nepřiznal.