59 C 70/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně žalobou podanou u zdejšího soudu navrhovala, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 15 942,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 442,90 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, částku 321,55 Kč. Tvrdila, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] mezi účastníky uzavřené dne 19. 9. 2023 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „Smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách dle čl. V. odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 19. 10. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 11. 3. 2025. Součástí Smlouvy byl i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek a dále VOP, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP nastaveny. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non – Banking [právnická osoba], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKIregistry). Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 67 500 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Dále bylo provedeno lustrace dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů [právnická osoba]. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo [tel. číslo] číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve Smlouvě. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet [č. účtu] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně převodem z účtu žalovanému dne 19. 9. 2023 částku 7 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil služby, v souladu s čl. II Smlouvy a čl.

2 Sazebníku: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 109,80 Kč, službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 28,80 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy vypověděla žalobkyně Smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne 27. 3. 2024, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 28. 3. 2024. Žalovaný má ke dni podání žaloby ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši: 15 942,47 Kč sestávající z jistiny: 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí tranší úvěru: 139,30 Kč, smluvního úroku: 8 499,57, poplatku za službu „Klidné spaní“: 110 Kč, poplatku za službu „Presto“: 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 28,80 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII. odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného s úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni splatnosti, který nastal dne 20. 10. 2023. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá ze zůstatku jistiny úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 20. 10. 2023 do 18. 1. 2024.[právnická osoba] ústnímu jednání nařízenému na 5. 5. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.

3. Na základě provedeného dokazování důkazy žalobkyně Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], Údajů o příjmem a výdajích žalovaného, Předžalobní výzvy a podacího lístku, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Zkoumání žalovaného u bankovních a nebankovních registrů a Důkazu o vyplacení úvěru bezhotovostního převodu dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] mezi účastníky uzavřené dne 19. 9. 2023 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách dle čl. V. odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, přičemž první splátka byla splatná dne 19. 10. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 11. 3. 2025. Nedílnou součástí Smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaný se tedy dohodl s žalobkyní, že tato mu poskytne finanční prostředky ve výši 80 000 Kč, které následně žalovaný žalobkyni s dalšími poplatky a úrokovým příslušenstvím vrátí. Žalovaný žalobkyni doposud neuhradil ničeho. Žalobkyně přitom dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k plnění.

4. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci. Soud věc posoudil dle § 2395, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně nárokuje dluh žalovaného z úvěrové smlouvy, kterou uzavřeli. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru včetně sjednaného úroku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit to v pravidelných denních splátkách do 11. 3. 2025. Žalobkyni v důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, když neuhradil řádně a včas splatný úvěr, vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 321,55 Kč v souladu s § 2048 o. z. Před podáním žaloby žalobkyně dle § 142a o.s.ř. písemně vyzvala žalovaného k plnění. Žalobkyně má nárok na žalovanou jistinu i s požadovanými úroky, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, tak v souladu s ust. § 1968, § 1970 o. z. má žalobkyně právo požadovat po žalovaném rovněž úroky z prodlení, když jejich výše odpovídá ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto ji náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu po 1 780 Kč za tři úkony právní služby – příprava a převzetí věci, sepis žaloby, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a dle § 13 citované vyhlášky režijní paušál po 300 Kč za tři úkony právní služby. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. soud přiznal DPH 21 % z odměny, z režijního paušálu, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

6. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 8 350,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř7. K plnění soud zavázal žalovaného v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění.