Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou po částečném zpětvzetí ze dne 19. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s tím, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako původní věřitel, poskytla žalovanému celkovou částku 18 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu], přičemž žalovaný dosud ničeho nezaplatil. Pohledávka původního věřitele byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na společnost [právnická osoba], která tuto pohledávku následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, dosud ji však neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, kteří se k jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že žalovaný zde uvedl jako svůj účet č. , č. účtu- z potvrzení o provedení transakce ze dne 13. 11. 2024 a z potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 11. 2024, že původní věřitel, společnost [právnická osoba]., zaslala na účet č. [č. účtu], na jméno [Jméno žalovaného], dne 13. 11. 2024 částku ve výši 6 000 Kč a dne 27. 11. 2024 částku 12 000 Kč;- pohledávky č. 756883/20.2.2025, že mezi společností [právnická osoba]., jako postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávek, mj. za žalovaným;- ze smlouvy o postoupení pohledávek 2/25 a ze smlouvy o postoupení pohledávek 3/25, že mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem, došlo k postoupení pohledávek, mj. za žalovaným;- z předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2026 vč. potvrzení o odeslání ze dne 4. 2. 2026, že žalobkyně, oznámila žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 7 dnů na označený účet, výzva byla dne 4. 2. 2026 zaslána na adresu žalovaného.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., poskytla žalovanému dne 13. 11. 2024 částku ve výši 6 000 Kč a dne 27. 11. 2024 částku 12 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, přičemž ze strany žalovaného nebylo doposud uhrazeno ničeho. Shora označenými smlouvami o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 4. 2. 2026, kdy byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů, dosud však dlužnou částku neuhradil.
6. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo zjištěno, že ve dnech 13. 11. 2024 a 27. 11. 2024 byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalovanému (bezhotovostně na jeho bankovní účet) bez prokázaného právního důvodu částka celkem 18 000 Kč, přičemž ze strany žalovaného nebylo před podáním žaloby uhrazeno ničeho. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu bylo poskytnuto žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 18 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. Výrok ad II. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně procesně neúspěšná (kdy vzala žalobu bez dalšího v převážném rozsahu zpět a tím z procesního hlediska zavinila, že v tomto rozsahu muselo být zastaveno) a žalovanému, kterému náleží právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.
10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.