Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 9. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 4. 4. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 5. 11. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 25. 2. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 28. 10. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč za dobu od 12. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně, která se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 800 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že poskytla žalovanému ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici za částku po 2 300 Kč, uvedená částka zahrnuje náklady na ošetření a ubytování žalovaného nehrazené ze zdravotního pojištění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen o.s.ř.).
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému v uvedených dnech ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici, a to za částku po 2 300 Kč za každý pobyt, zahrnující náklady na ošetření žalovaného a jeho ubytování; soud k těmto zjištěním dospěl na základě žalobkyní předloženého vyúčtování a uznání dluhu. Žalovaný přitom v řízení netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou částku zaplatil.[právnická osoba] ohledem na uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Pro rozhodnutí v této věci je podstatné zejména písemné uznání dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. totiž uzná-li někdo písemně svůj dluh co do důvodu i výše, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Důkazní břemeno ohledně prokázání případné neexistence dluhu v tomto případě spočívá na dlužníkovi; pro nečinnost žalovaného v řízení přitom nevyšly najevo žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by žalovaný již předmětný dluh uhradil, resp. že by dluh v době uznání neexistoval. Soud proto zavázal žalovaného, aby dlužnou částku dle uznání zaplatil žalobkyni, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku za současné aplikace ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch, přičemž výše těchto účelně vynaložených nákladů sestává z uhrazeného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby ve výši po 1 000 Kč za úkon, tj. celkem 3 000 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši po 300 Kč za úkon, tj. celkem 900 Kč dle výše citované vyhlášky, celkem tedy dosáhla výše 4 700 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.