Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 006,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 8 692,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 3 083 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobkyně si dne 16. 12. 2021 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 699,44 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 7 slov], a to jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování, spočívající zejména v investicích do nákupu portfólií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzická osoba nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným 9. 12. 2020 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 13 699,44 Kč. Tento měl být splacen nejpozději do 20. 8. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek, článek III., pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopností žalovaného úvěru splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 13 699,44 Kč se splatností od 20. 8. 2021. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy s deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálnímu životnímu minimu, tj. 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě těchto skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak jeho žádosti vyhověno. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami, odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky, tato byla odeslána 23. 9. 2021. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 13 699,44 Kč, nejpozději splatných 20. 8. 2021. Žalobkyně dokládá pouze poslední splatnou fakturu z důvodu jejich velkého počtu, které byly žalovanému zasílány, tyto faktury je žalobkyně případně schopna dodat. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalovaný u jednání uvedl, že dlužnou částku neuznává, když smlouva je absolutně neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla zkoumána úvěryschopnost žalovaného, vše probíhalo prostřednictvím webových stránek, nebyly zkoumány příjmy a výdaje žalovaného. V daném případě by se mohlo jednat pouze o bezdůvodné obohacení, pokud by bylo prokázáno, že finanční prostředky žalobkyně byly žalovanému skutečně zaslány. Dále uvedl, že navrhuje, aby žalobkyni nebyly přiznány náklady řízení s ohledem na nález Ústavního soudu IV. ÚS 193/2017, přičemž zakládá do spisu částečný výpis platných údajů z evidence skutečných majitelů, z něhož vyplývá, že skutečným majitelem žalobkyně je její právní zástupce.
3. Žalobkyně doplnila své podání dne 10. 11. 2022, v němž uvedla, že podle nejmladší faktury ze dne 20. 8. 2021 dlužil žalovaný k uvedenému datu 20. 8. 2021 částku 13 699,44 Kč, když tato částka se skládá ze součtu výběrů a poplatků za výběry žalovaného podle Smlouvy o revolvingovém úvěru v celkové výši 9 269,44 Kč, snížených o případné úhrady a dále náklady účelně vynaložených nákladů 750 Kč dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy a z úroků za období čerpání ve výši 3 680 Kč dle čl. II. odst. 4 smlouvy, případné úhrady se započítávají dle článku IX. odst. 5 smlouvy. Žalovaný před postoupením pohledávky uhradil na účet původního věřitele celkem 4 993,24 Kč, což dokládá platební bilanci původního věřitele, kde jsou všechny transakce uvedeny. Žalobkyně mění svá tvrzení, když nesprávně bylo uvedeno, že původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo], přičemž správně má být variabilní symbol [číslo]. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru dobrovolně, o své vůli, za účelem dočasného získání finančních prostředků za úplatu. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru podal původnímu věřiteli sám žalovaný a smlouva byla uzavřena v mezích a v souladu s principem smluvní volnosti stran.
4. Žalovaný k tomu uvedl, že trvá na nedůvodnosti žaloby, když vyjádření zaslané žalobkyní je zcela neurčité, když částka 9 269,44 Kč se skládá ze součtů výběrů a poplatků za výběry, aniž by konkretizoval blíže svá tvrzení. Není zřejmé, v jaké výši je součet výběrů a v jaké součet poplatků. Pokud by byla věc posouzena jako bezdůvodné obohacení, pak je nutno započíst uhrazenou částku ve výši 4 993,24 Kč, toto tvrzení považuje žalovaný za nesporné a u jednání uvedl, že na svých námitkách trvá.
5. Soud jednal v souladu s ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila.
6. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů: ze Smlouvy o revolvingovém úvěru, datované dne 9. 12. 2020, z níž bylo zjištěno, že tato listina není ani jednou ze stran podepsána a jako smluvní strany jsou uvedeny na pozici věřitele společnost [právnická osoba] a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy měl být závazek věřitele poskytnout klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu a klient se měl zavázat poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky, to vše na základě této smlouvy a za podmínek v ní stanovených. Z Informací o půjčce bylo prokázáno, že zapůjčena měla být částka 10 000 Kč, která měla být 9. 12. 2020 zaslána na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z Platební informace, zaslané [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému, [variabilní symbol] činí aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 5 215,08 Kč, aktuálně celková dlužná částka k datu splatnosti 13 699,44 Kč u [obec] spořitelny [bankovní účet] k datu 27. 4. 2021 zůstatek po poslední platbě 9 269,44 Kč, 27. 5. 2021 náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, 27. 6. 2021 náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, 27. 7. 2021 náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, 20. 8. 2021 úroky za období čerpání 3 680 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti 13 699,44 Kč, neuhrazené částky z minulého období 3 708,14 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 1 506,94 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 5 215,08 Kč, datum splatnosti 20. 8. 2021. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 9. 2021 bylo prokázáno, že věřitel [právnická osoba] oznámil žalovanému, že v souladu s § 1882 odst. 1 občanského zákoníku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] postoupena na společnost [právnická osoba], když se jedná o pohledávku ve výši 13 635,44 Kč z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze Smlouvy [číslo]. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 749,43 Kč z titulu neuhrazené jistiny, a to postoupené pohledávky společnosti [právnická osoba] ve výši 13 635,44 Kč a nákladů za právní zastoupení 7 114 Kč. Z Výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 bylo prokázáno, že na tento účet byla 9. 12. 2020 připsána platba z účtu č. [bankovní účet], [variabilní symbol] ve výši 10 000 Kč. Z Platební bilance původního věřitele bylo prokázáno, že dne 9. 12. 2020 byla žalovaným vybrána částka 10 000 Kč, žalovaný uhradil 26. 2. 2021 původnímu věřiteli částku 1 291 Kč, dne 30. 3. 2021 1 145,45 Kč, 28. 4. 2021 částku 2 556,79 Kč, celkem částku 4 993,24 Kč, přičemž žalovaný uvedl, že tato skutečnost mezi stranami nesporná. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na základě této smlouvy, uzavřené 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným.
7. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 9. 12. 2020 není žádnou ze stran podepsána, tj. ani věřitelem společností [právnická osoba], ani žalovaným jako klientem, přičemž na základě této smlouvy se měla společnost [právnická osoba] jako věřitel zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaný se měl zavázat poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru, příslušné poplatky, a to vše na základě smlouvy a za podmínek, v ní stanovených. Na účet žalovaného u [právnická osoba], č. [bankovní účet] byla dne 9. 12. 2020 připsána platba ve výši 10 000 Kč s variabilním symbolem [číslo] a žalovaný zaplatil původnímu věřiteli, tj. společnosti [právnická osoba] celkem částku 4 993,24 Kč tím, že dne 26. 2. 2021 uhradil 1 291 Kč, 30. 3. 2021 1 145,45 Kč a 28. 4. 2021 2 556,79 Kč. Žalobkyně výzvou ze dne 23. 9. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 749,43 Kč do tří dnů na vymezený bankovní účet, když částka se měla skládat z neuhrazené jistiny 13 635,44 Kč a nákladů na právní zastoupení ve výši 7 114 Kč, přičemž Smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky společnosti [právnická osoba] včetně pohledávky za žalovaným a tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila dne 23. 9. 2021 s tím, že pohledávka byla na společnost [právnická osoba] z neuhrazeného spotřebitelského úvěru postoupena. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva tvrzeného obsahu, byť žalobkyně v řízení předložila k důkazu listiny, nadepsané jako Smlouva o revolvingovém úvěru, nicméně z této listiny nelze dovodit uzavření smlouvy s žalovaným, respektive nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného, když není zde připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj, způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tak prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tj. pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 občanského zákoníku postupem, který žalobkyně v žalobě uvedla. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 9. 12. 2020 částku 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný na účet právní předchůdkyně žalobkyně uhradil na této částce celkem 4 993,24 Kč.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zčásti důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč a žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku, a proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaný zaplatil částku 4 993,24 Kč, a proto byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 5 006,76 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, pak byl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zavázán zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 350/2013 Sb. Ve zbývající části, tj. co do částky 8 692,68 Kč s příslušenstvím, pak soud shledal žalobu nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by žalovaný čerpal úvěr ve výši 13 699,44 Kč, tzn., co do částky 3 699,44 Kč byla žaloba shledána nedůvodnou, tak stejně jako i do částky, kterou žalovaný již uhradil, přičemž toto tvrzení bylo mezi účastníky nesporné, tj., co do částky 4 993,24 Kč. Soud proto žalobu ve výši 8 692,68 Kč s příslušenstvím zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle úspěchu v řízení, kdy žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná pouze v částce 5 006,76 Kč, tj. v rozsahu 37 % a žalovaný byl úspěšný co částky 8 692,68 Kč, tj. v rozsahu 63 %. Žalovaný tak byl více úspěšný (od jeho úspěchu ve věci odečetl jeho neúspěch) a přiznal mu náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 % (63% 37%). Náklady žalovaného se v tomto řízení sestávaly z nákladů na jeho právní zastoupení, a to za 5 úkonů právní pomoci po 1 660 Kč za jeden úkon podle ustanovení § 7, § 8 odst. 1, a to za převzetí věci dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), za dvě písemná vyjádření ve věci ze dne 7. 10. 2022 a ze dne 5. 12. 2022 podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a za účast u dvou ústních jednání konaných dne 20. 9. 2022 a dne 8. 12. 2022 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 8 300 Kč, hotové výdaje stanovené paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za pět úkonů právní pomoci 1 500 Kč dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) 2xd) 2xg) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 2 058 Kč Náklady řízení žalovaného by při 100 % úspěchu představovaly částku 11 858 Kč a 26 % z této částky činí 3 083 Kč. Žalobkyně tak byla s ohledem na tento svůj neúspěch ve věci zavázána zaplatit žalovanému částku 3 083 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)