Výrok
I. Manželství [Jméno manžela] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne 17. 7. 2019 před [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka si dne 6. 6. 2024 podala u soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství uzavřeného 17. 7. 2019. Ve svém podání uvedla, že soužití manželů nebylo od počátku příliš souladné, postupně se začaly stupňovat rozpory, pramenící z přístupu manžela k vedení řádného života, jeho užívání drog a odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Manželé nesdílí společnou domácnost nejméně od počátku roku 2024, tzn. společně nehospodaří, intimně se nestýkají a netvoří manželské a rodinné společenství. Manželé se po citové stránce odcizili a jejich manželství je již pouze formálním svazkem, v němž manželka nemá zájem dále setrvávat. Obnovení společného manželského soužití nelze očekávat, když manželka o něj zájem nemá. Za primární příčinu rozvratu manželství manželka považuje výše popsané chování manžela. Manželé spolu nemají žádné společné děti. Dne 15. 7. 2019 uzavřeli předmanželskou smlouvu, kterou si sjednali režim oddělených jmění, není proto nic, co by bylo nutno majetkově vypořádat. Manželka na tomto svém návrhu u jednání setrvala.
2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z oddacího listu, z něhož bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství 17. 7. 2019 před [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] a u obou se jednalo o manželství prvé. Z výpovědi manželky bylo prokázáno, že jejich manželství v podstatě nikdy nefungovalo jako manželství, neboť v podstatě spolu nikdy nežili, nehospodařili, manžel se občas u ní objevil, ale na nákladech na bydlení a dalších nákladech se nikdy nepodílel. Jejich vztah trval s přestávkami, kdy byl ve výkonu trestu asi 10 let, měla za to, že se po uzavření manželství změní, ale nestalo se tak. S manželem žádné společné děti nemají. Nyní již o společné soužití manželka zájem nemá. Z notářského zápisu ze dne 15. 7. 2019 bylo zjištěno, že účastníci řízení ještě před uzavřením manželství uzavřeli předmanželskou smlouvu o změně zákonného majetkového režimu spočívajícího v ujednání o režimu oddělených jmění.
4. Na základě provedeného dokazování soud činí skutkový závěr, že účastníci uzavřeli manželství dne 17. 7. 2019 před [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], jedná se u obou o manželství prvé. Z jejich soužití se žádné děti nenarodily. Soužití účastníků nebylo od počátku souladné, když postupně se rozpory mezi nimi stupňovaly z důvodu chování manžela, který užíval drogy a byl opakovaně odsouzen i k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Nejméně od počátku roku 2024 společně nehospodaří, nebydlí a intimně se nestýkají a v současné době manželka již nemá zájem o obnovení společného manželského soužití.
5. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. V projednávané věci byly splněny veškeré podmínky dané § 755 občanského zákoníku, kdy soud shledal, že manželství účastníků je v současné době hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení manželského soužití, když tuto možnost do budoucna manželka vyloučila. Příčinu rozvratu manželství soud shledal zejména na straně manžela, který nebyl ochoten vést řádný život, užíval drogy, páchal trestnou činnost, za kterou byl opakovaně odsouzen, což vedlo k stupňujícím se rozporům mezi účastníky a postupném citovému odcizení. Z výše uvedených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když manželka se tohoto práva výslovně vzdala a manželi, s ohledem na obsah spisu, žádné náklady spojené s tímto řízení nevznikly.