Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru – [Anonymizováno] půjčka č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Čerpání úvěru započalo dne [datum] a žalovaná měla úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], což však nečinila, a proto žalobce ke dni [datum] zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši [částka]. Dále uzavřeli účastníci řízení smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota]. Žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec do výše [částka], čerpání úvěru započalo dne [datum]. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, byl dne [datum] celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] a smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání karty ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] požádala žalobce o poskytnutí revolvingového úvěru a vydání a užívání karty, na základě které účastníci řízení uzavřeli smlouvu č. [hodnota] a žalované byly poskytnuty finanční prostředky až do výše [částka].
4. Žádostí o úvěr ze dne [datum] a smlouvou o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] vzal soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli na žádost žalované dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [Anonymizováno] půjčka, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], dlužnou částku měla žalovaná splácet formou [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátek po [částka].
5. Potvrzením o výši příjmu ze dne [datum] a listinou označenou jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce zkoumal výši příjmu žalované, přičemž zjistil, že žalovaná pobírala ke dni [datum] čistý měsíční příjem ve výši [částka] od zaměstnavatele [právnická osoba], pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum].
6. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum] v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnil ke dni [datum] celou výši úvěru a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.
7. Listinou označenou jako platební historie ke smlouvě č. [hodnota] a výpisem ke kreditní kartě za období od května do října [Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] zadala převodní příkaz, kterým vyčerpala částku [částka].
8. Výpisem úvěrového účtu za období od ledna [Anonymizováno] do května [Anonymizováno] a výpisem z běžného účtu žalované ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalované dne [datum] převedla z jejího úvěrového účtu na její běžný účet částku [částka] jako čerpání úvěru č. [hodnota].
9. Upomínkou ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum] v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnil celou výši úvěru č. [hodnota] a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.
10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
11. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.
12. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Žalobce sice do určité míry zkoumal příjem žalované, když si ověřil výši čistého příjmu dokladem od zaměstnavatele žalované, a dále žalobce vycházel z informací z veřejných registrů a informací sdělených žalovanou. Takový postup však nelze hodnotit jako dostatečný. Žalobce nikterak nezkoumal výdaje žalované, které jsou stejně podstatnou součástí zkoumání úvěruschopnosti jako příjmy žalované. Žalobce sice soudu předestřel mohutné judikaturní a komentářové teorie, ke konkrétním výdajům žalované ani přes poučení soudu však ničeho netvrdil a zároveň soudu nepředložil žádné důkazy.
13. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [Anonymizováno] půjčka ze dne [datum] a smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání karty ze dne [datum] pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.
14. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobcem a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v [adresa], že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřené úvěrové smlouvy jako neplatné ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.
15. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud proto zkoumal výši bezdůvodného obohacení, tedy výši částky jejímž přijetím bez právního důvodu se žalovaná obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež by byla povinna vrátit to, oč se obohatila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě dvou úvěrových smluv čerpala částku v celkové výši [částka]. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na dlužnou částku uhradila [částka], rozdíl ve výši [částka] pak představuje bezdůvodné obohacení žalované. Na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatných úvěrových smluv, soud žalobu zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], přičemž tato částka představuje 81 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalované v rozsahu 10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění. žaloba, účast na jednání dne [datum]), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % v částce [částka].