Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 4. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, co do nároku na zaplacení částky 4 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 28. 10. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 28. 10. 2023 do 3. 3. 2024, částky 1 404 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 23. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 204 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s ní prostřednictví webové stránky [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] uzavřel dne 25. 5. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky, které byly žalovanému zaslány dne 25. 5. 2023 na účet [č. účtu]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 24. 10. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 27. 10. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 16 800 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 800 Kč nejpozději splatných dne 27. 10. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru, tj. od 28. 10. 2023 do zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 27. 10. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 28. 10. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 22. 2. 2024, tj. ve výši 1 404 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 2. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.
3. K nařízenému jednání dne 15. 4. 2025 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně se omluvila, souhlasila s jednáním v nepřítomnosti, žalovaný se neomluvil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že žalobkyně je zde označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč, a to formou revolvingového úvěru. V části II. bod 2.1.6. byla sjednána úroková sazba 40 %. p. m. (měsíčně). V části V. bod 5.1. se úvěrovaný zavázal, že splatí úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Listina je podepsána za úvěrující její jednatelkou. V místě podpisu úvěrovaného je uvedeno: [Jméno žalovaného], podpis chybí. V části X. bod 10.9 smlouvy bylo uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami či osobami, které jsou oprávněny za smluvní stranu smlouvu podepsat a uzavírá se na dobu neurčitou. Podpisem smluvní strany se v případě úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem [Anonymizováno] v žádosti o úvěr.- z výpisů z účtu [právnická osoba]., a výpisu z účtu [Anonymizováno], že byla odeslána na účet č. [č. účtu] dne 25. 5. 2023 platba ve výši 7 000 Kč, dne 22. 7. 2023 platba ve výši 2 000 Kč a 13. 7. 2023 platba ve výši 3 000 Kč. Všechny platby jsou označeny variabilním symbolem [var. symbol].- ze zprávy [právnická osoba], že majitelem účtu a jediným disponentem účtu číslo [č. účtu] je žalovaný, dne 14. 7. 2023 byla na uvedený účet připsána částka 3 000 Kč a dne 22. 7. 2023 byla na uvedený účet připsána částka 2 000 Kč, obě od společnosti [Jméno žalobkyně].- z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2024, vč. podacího lístku, že výzva k úhradě před podáním žaloby byla adresována žalovanému a žalobkyně ho vyzvala k zaplacení částky 34 956,16 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 25. 5. 2023. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva žalovanému odeslána dne 22. 2. 2024.
5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 5. 2023, a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojená k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a ten kód následně k podpisu smlouvy použil žalovaný. Žalobkyně však neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem, že tvrzený kód byl zaslán žalovanému a že následně žalovaný tento kód k podpisu smlouvy, případně žádosti o spotřebitelský úvěr, použil. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena způsobem uvedeným v žalobě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného s odbornou péči tak, jak bylo v žalobě tvrzeno, když k prokázání svých tvrzení nenavrhla dostatečné důkazy.
7. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový stav aplikovat kromě ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, sp. zn.
8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).8. Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, případně toto v řízení dostatečně neprokazovala, když předložením výpisů z bankovního účtu žalovaného a nahlédnutí do veřejně dostupných registrů nelze hodnotit jako dostatečné. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 5. 2023 jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly.
9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na jeho účet poskytla částku 12 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by tuto částku, případně její část, žalobkyni vrátil, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 12 000 Kč. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 4. 3. 2024 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením předžalobní výzvy žalovanému, výzva mu takto byla doručena dle § 573 o. z. dne 27. 2. 2024, s ohledem na uvedenou třídenní lhůtu splatnosti byl od 4. 3. 2024 žalovaný v prodlení s plněním peněžité částky, úrok z prodlení byl tak přiznán od tohoto data ve výši požadované dle žaloby.
10. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebyla prokázána splatnost žalované částky k dřívějšímu datu, než k 4. 3. 2024, byla ve výroku II. žaloba zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení od data předcházejícího prokázanému prodlení žalovaného, případně úroků z prodlení v jiné než zákonné výši.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesního úspěchu žalobkyně (počítáno včetně úroků z prodlení do data rozhodnutí soudu), která byla ve sporu úspěšná co do 64 %, neúspěšná co do 36 %, podle rozdílu úspěchu a neúspěchu, pak rozdíl činí 64 % - 36 % = 28 %, žalobkyni tedy bylo přiznáno 28 % nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, kdy jeden úkon činí 300 Kč, tři úkony právní pomoci pak 900 Kč, dále tři režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Náklady právního zastoupení byly takto zjištěny celkem ve výši 1 200 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH, kdy z částky 1 200 Kč činí 21 % DPH částku 252 Kč. Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 452 Kč + zaplacený soudní poplatek 800 Kč, náklady řízení činí celkem 2 252 Kč, z toho bylo přiznáno žalobkyni 28 %, tj. 630,56 Kč, zaokrouhleno na 631 Kč. Tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
12. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany a údaje týkající se výše dluhu a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní.
13. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.