Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 277,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 277,83 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 675,14 Kč s úrokem z prodlení- ve výši 12,75 % ročně z částky 12 420,83 Kč od 10. 12. 2024 do 29. 5. 2025,- ve výši 12,75 % z částky 1 143 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení a- ve výši 0,75 % z částky 11 277,83 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení,se zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou 5. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 952,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou dne 24. 6. 2024 byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 71 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 7. 11. 2025. Součástí smlouvy je Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů a Předpis denních splátek, s nimiž byl žalovaná před podpisem smlouvy seznámila. Žalovaná si zvolila službu „Presto“ za poplatek ve výši 989,13 Kč a zavázala se zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
2. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytnutím údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost tak, že nejprve zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další.. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku, registru „sankční seznamy“ a interním registru historie klienta a prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) získala informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Dále žalobkyně zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s nimi související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. To vše podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 44 222 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši.
3. Žalovaná se přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou emailovou adresu.
4. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne 24. 6. 2024 v částce 2500 Kč, dne 26. 6. 2024 v částce 500 Kč, dne 27. 6. 2024 v částce 400 Kč, dne 28. 6. 2024 v částce 2 100 Kč, dne 22. 7. 2024 v částkách 200 Kč, 200 Kč a 400 Kč, dne 23. 7. 2024 v částce 200 Kč, a dne 25. 7. 2024 v částkách 1 200 Kč, 300 Kč, 500 Kč a 2 800 Kč.
5. Žalovaná splatila dne 22. 7. 2024 částku 3,88 Kč, dne 25. 7. 2024 částku 0,33 Kč a dne 9. 8. 2024 částku 17,96 Kč (tedy celkem 22,17 Kč), které byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu.
6. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto žalobkyně vypověděla smlouvu e-mailem ze dne 9. 12. 2024. Nesplacený dluh v celkové výši 24 284,45 Kč se skládá z jistiny 11 277,79 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 212,91 Kč, smluvního úroku 11 863,62 Kč a poplatku za službu „Presto“ 930,13 Kč.
7. Žalobkyně uplatňuje po žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované, tedy od 9. 9. 2024 do 8. 12. 2024.
8. Pokud by soud nárok na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
9. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
10. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
11. Soud zjistil:- z listiny označené Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že se týká žalobkyně jako věřitele a žalované jako klient. Věřitel se jí měl zavázat poskytnout klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr) s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 58 900 Kč a klient se měl zavázat poskytnuté finanční prostředky úvěru vrátit věřiteli spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách splatných 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranšeúvěru resp. 29. den následující pod dni výpočtu dané denní splátky, tedy počínaje 24. 7. 2024 a konče 8. 11. 2025, s úrokovou sazbou 1,066 % denně, poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, ocitne-li se klient v prodlení, měl mít věřitel vůči klientovi nárok mimo jiné na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je Klient v prodlení, až do zaplacení. Na místě podpisu klienta je údaj: „Tímto podepisuji dne 2024-06-24. Klient“.- z autorizace ověření totožnosti, že 24. 6. 2024 byla totožnost spotřebitele byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba]., díky protiúčtu [Jméno žalované] [č. účtu].- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]., že výpočet úvěruschopnosti žalované byl proveden 20. 6. 2024, že je žalovaná v domácnosti 2 společně hospodařících osob s příjmem, s měsíčními výdaji na půjčky 4 500 Kč, měsíčními výdaji na bydlení 4 000 Kč, bez dalších výdajů, s výší ověřeného měsíčního příjmu 44 222 Kč a výší čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 26 600 Kč.- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že na účet č. [č. účtu] byla pod variabilním symbolem [var. symbol] vyplacena dne 24. 6. 2024 částka 2 500 Kč, dne 26. 6. 2024 částka 500 Kč, 27. 6. 2024 částka 400 Kč, dne 28. 6. 2024 částka 2 100 Kč, dne 22. 7. 2024 částky 200 Kč, 200 Kč, 400 Kč, dne 23. 7. 2024 částka 200 Kč, dne 25. 7. 2024 částky 1 200 Kč, 300 Kč, 500 Kč a 2 800 Kč.- z odpovědi [právnická osoba]. ze dne 20. 10. 2025, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaná, a že pod VS [var. symbol] byly na tento účet připsány platby od žalobkyně dne 24. 6. 2024 částka 2 500 Kč, dne 26. 6. 2024 částka 500 Kč, dne 27. 6. 2024 částka 400 Kč, dne 28. 6. 2024 částka 2 100 Kč, dne 22. 7. 2024 částky 200 Kč, 200 Kč a 400 Kč, dne 23. 7. 2024 částka 200 Kč a dne 25. 7. 2024 částky 1 200 Kč, 300 Kč, 500 Kč a 2 800 Kč.- z elektronické zprávy prodlení v délce 92 dní ze dne 9. 12. 2024, že z adresy [e-mail] jménem „Tým FlexiFin“ bylo na adresu [e-mail] odesláno sdělení, že navzdory předchozímu upozornění nebyly uhrazeny závazky po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená splátka je k dnešnímu dni 92 dní po splatnosti a nebyly přijaty žádné kroky k nápravě, dochází k výpovědi smlouvy o půjčce s okamžitou platností. Celková dlužná částka 25 057,97 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, je splatná v plné výši. V případě, že okamžitě celkový dluh nebude uhrazen, budou nuceni přistoupit k dalším právním krokům, včetně vymáhání soudní cestou.- z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 5. 2025, že jí právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 25 057,97 Kč do tří dnů na označený bankovní účet. Podle podacího lístku byla doporučená zásilka 21. 5. 2025 podána k přepravě žalované.
12. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně, identifikované příjmy, souhlas se zpracováním osobních údajů, BankID výpis, přehled denních splátek, informace pro spotřebitele), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.
13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobkyně poskytla v různých splátkách v době od 24. 6. do 25. 7. 2024 na účet č. [č. účtu], který patří žalované celkem 11 300 Kč. Žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 22,17 Kč. Žalovaná byla poté dne 21. 5. 2025 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů.
14. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
20. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že nevzal za prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva jakéhokoliv obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu označenou jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], ovšem ta v podstatě neobsahuje podpisy ani jedné strany a podpis žalované v podstatě není z ničeho identifikovatelný. Sama skutečnost, že žalobkyně dne 24. 6. 2024 identifikovala osobu žalované prostřednictvím bankovní identity nevypovídá nic o tom, že by žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu, a v podstatě ani o tom, že by všechny žalobkyní tvrzené údaje o žalované byly věrohodné. S ohledem na to soud mimo jiné nepřihlížel ani k obsahu elektronické zprávy ze dne 9. 12. 2024 – není zřejmé, komu byla adresována. Soud byl připraven žalobkyni v daném směru poučit žalobkyni o jejích procesních povinnostech u jednání, avšak žalobkyně se jednání nezúčastnila a patrně tím dala najevo připravenost snést posouzení věci skrze institut bezdůvodného obohacení, jak ostatně v žalobě alternativně navrhovala.
21. Soud vedle toho nemá ani za to, že by žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat úvěruschopnost. Žalobkyně v tomto směru předložila výhradně listiny pořízené jí samotnou, které rozhodně nejsou způsobilé prokázat kdy, jak a jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalobkyně od žalované získala a jak je konkrétně ověřila. O kvalitě hodnocení pak nepřímo vypovídá údaj, že žalovaná měla uvést svůj čistý příjem ve výši 26 600 Kč a žalobkyně pracovala s ověřeným měsíčním příjmem žalované 44 222 Kč, a že se žalobkyně měla spokojit s tím, že v podstatě jedinými výdaji jsou výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč, což jen stěží může odpovídat aktuální realitě průměrného spotřebitele. I vdaném směru byl soud žalobkyni připraven u jednání přiměřeně poučit.
22. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 11 300 Kč převodem na bankovní účet, jehož je majitelkou. Žalovaná netvrdila ani neprokázal, že by na tuto částku žalobkyni uhradila více než žalobkyní tvrzenou částku 22,17 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalované, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 11 277,83 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dne 21. 5. 2025, přičemž výzva jí byla ve smyslu § 573 a § 607 o.z. o. z. doručena dne 21. 5. 2025. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu k plnění byla tak povinna plnit do 29. 5. 2025. Lze tedy shrnout, že od 30. 5. 2025 je žalovaná v prodlení s úhradou žalované částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v zákonné výši v souladu nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v rozhodné době činil 12 %.
24. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že s ohledem na poměr procesního (ne)úspěchu žádné z účastnic nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.