Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 686 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 14 686 Kč ve výši 12 % ročně od 8. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení 9 314 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 24 000 Kč od 14. 7. 2024 do 7. 2. 2025 a z částky 9 314 Kč od 8. 2. 2025 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 472 Kč, zamítá.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 24 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 000 Kč ve výši 12,75% ročně od 14. 7. 2024 do zaplacení. Dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 4 472 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0, 10 % denně z částky 15 000 Kč od 14. 7. 2024 do 29. 5. 2025.
2. K odůvodnění žaloby uvedla žalobkyně, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které jí byly zaslány na bankovní účet dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 13. 7. 2024. Žalovaná smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Na dluh uhradil částku 313 Kč, o kterou byla ponížena smluvní pokuta.
3. Žalovaná se k jednání nařízenému ve věci na den [datum] nedostavila bez omluvy, o odročení jednání nepožádala. Žalobkyně a její právní zástupkyně se k jednání omluvily, o odročení jednání nepožádaly. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z tvrzení žalobkyně a důkazů, které k prokázání svého tvrzení označila.
4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], dokladu o úhradě částky 15 000 Kč, potvrzení o přijaté platbě ze dne 24. 4. 2024, potvrzení [právnická osoba]., ze dne 7. 10. 2025, bylo prokázáno, že žalobkyně přenechala žalované dne [datum] částku 15 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit žalobkyni spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 9 000 Kč ve třech splátkách po 8 000 Kč.
6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 1. 2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu ze smlouvy o zápůjčce, a to do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána (podána na České poště, s.p.) k přepravě dne 30. 1. 2025.
7. K předchozím předloženým upomínkám nebyly předloženy doklady o jejich zaslání žalované.
8. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.
16. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy.
17. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí, Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Protože se nezúčastnila jednání dne [datum], soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.
18. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná na tuto částku uhradila 314 Kč (uhrazená částka 313 Kč, dále částka 1 Kč pro potvrzení bankovního účtu). Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 14 686 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne 30. 1. 2025 (u ostatních předložených upomínek nebylo prokázáno, že byly skutečně žalovanému odeslány). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z., dopis tak považuje za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 4. 2. 2025. Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 7. 2. 2025 a počínaje dnem 8. 2. 2025 byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla sice ve věci úspěšnější (posuzováno včetně příslušenství), ale náklady řízení jí dle obsahu spisu nevznikly.