Výrok
I. Žaloba o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % p. a. od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 22,56 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná pohledávka jí byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba]. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum].
2. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty KK deluxe č. [hodnota] s úvěrovým limitem [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v minimálních měsíčních splátkách ve výši 35 % z celkové dlužné částky, minimálně však [částka]. Byl povinen vrátit jistinu včetně úroků, poplatků za bankovní služby atd. dle [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Splátky však nehradil včas a řádně, proto banka prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného ke splacení. Dlužná částka k tomuto dni činila [částka]. Žalobkyně požaduje k úhradě dlužnou jistinu [částka], poplatky [částka], smluvní úrok kapitalizovaný ke dni [datum] částkou [částka], plynoucí úrok 22,56 % p. a. z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení 15 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum].
3. Žalovaný se k jednání soudu nedostavoval a soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, v jeho nepřítomnosti. K žalobě se nevyjádřil.
4. Soud seznámil žalobkyni při prvním jednání s přípravou k jednání s tím, že bude zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně, zda žalovaný skutečně vyčerpal žalovanou pohledávku a zda žalobkyni vznikl nárok, kterého se žalobou domáhá, případně ji poučí dle ustanovení § 118 a o. s. ř.
5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyni označenými a předloženými (potvrzení o úplatě z [datum], zesplatnění pohledávky ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], přehled podacích čísel, vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne [datum], poštovní podací lístky a předžalobní výzva ze dne [datum]). Z nich zjistil, že žalovaný smlouvu elektronicky podepsal, nicméně na ní schází potvrzení o akceptaci věřitele. Přitom dle odst. [Anonymizováno] smlouvy [Anonymizováno] potvrdí obdržení návrhu připojením svého elektronického podpisu. Žalobkyně také nedoložila, že by kreditní karta byla žalovanému předána, ani doklady o čerpání a splácení úvěru. Proto nelze ověřit, kolik žalovaný vyčerpal a kolik zaplatil. V tomto směru poučil dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit jak skutková tvrzení, tak označit a předložit důkazy s tím, že v opačném případě žalobu zamítne. Žalobkyně navrhla doplnit dokazování výpisy z účtu ke kreditní kartě.
6. Žalobkyně podáním ze dne [datum] zaslala k doplnění důkazní povinnosti souhrnný výpis z účtu kreditní karty a souhlas s podmínkami smlouvy o vydání kreditní karty a protokol o převzetí kreditní karty z [datum]. Zároveň při odročeném jednání uvedla její právní zástupkyně, že není schopna doplnit skutková tvrzení ohledně vyčerpané částky a částky skutečně zaplacené ze strany žalovaného a odkázala pouze na předložený výpis z účtu ke kreditní kartě.
7. Obecně platí, že skutková tvrzení nelze nahrazovat pouhým odkazem na listinné důkazy. Žalobkyně ani netvrdila, kolik žalovaný vyčerpal ani kolik zaplatil a na jaké nároky byly částky jím postupně téměř za 10 let uhrazené započítávány. Soud sice dodatečně předložené důkazy provedl, a z protokolu o vydání kreditní karty zjistil, že kartu i akceptaci smlouvy převzal žalovaný dne [datum]. Nicméně z obsahu výpisu ke kreditní kartě vyplývá pouze to, že žalovaný vyčerpal celkem [částka] a uhradil celkem [částka]. Nic víc. Proto se soud dále nezabýval otázkou platného uzavření smlouvy dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru platného v době uzavření smlouvy.
8. Za této situace má soud zato, že žalobkyně přes poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. si nesplnila povinnost tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ani důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Pak nezbylo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle výsledku sporu dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Nicméně žalovanému žádné náklady nevznikly, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.