Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 62/2026

Soud: Okresní soud v PříbramiDatum rozhodnutí: 22. 9. 2026Č. j.: 13 C 62/2026-45Samosoudce: Mgr. Zdeněk KlouzekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení 59 436,01 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPB:2026:13.C.62.2026.1
neplatnost smlouvysmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (39) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I.

1) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2) Žaloba na zaplacení částky 27 184,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 513,37 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 913,37 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.

3) Žaloba na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 715,18 Kč, se zamítá.

4) Žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 040,05 Kč, se zamítá.

5) Žaloba na zaplacení úroku 8 % ročně z částky 18 632, 31 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. 1) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 060 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.2) Žaloba na zaplacení částky 13 592 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 032,11 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 3 972,11 Kč od 25.3.2026 do zaplacení, se zamítá.3) Žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 342, 97 Kč, se zamítá.4) Žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 731,98 Kč se zamítá.5) Žaloba na zaplacení úroku 8 % ročně z částky 5 827,92 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky sestávající z nároků ze dvou smluv o úvěru uzavřených žalovanou s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Prvním nárokem je pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se vedle vrácení jistiny zavázala uhradit úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 1. 2025. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, přičemž poslední splátku ve výši 200 Kč uhradila dne 18. 11. 2024. Ke dni splatnosti celé pohledávky tak zůstala neuhrazena jistina ve výši 18 632,31 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 881,06 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 400 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 527,78 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 3 342,86 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, vyčíslený úrok z úvěru ve výši 2 040,05 Kč a vyčíslený zákonný úrok z prodlení ve výši 3 715,18 Kč, jakož i úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny 18 632,31 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 513,37 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Druhým nárokem je pohledávka ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se vedle vrácení jistiny zavázala uhradit úrok v pevné výši 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 19. 9. 2024. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas. Po splatnosti celé pohledávky uhradila dne 18. 11. 2024 již jen částku 300 Kč. Ke dni podání žaloby tak zůstala neuhrazena jistina ve výši 5 827,92 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 204,19 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 800 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 791,32 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 028,57 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, vyčíslený úrok z úvěru ve výši 731,98 Kč a vyčíslený zákonný úrok z prodlení ve výši 1 342,97 Kč, jakož i úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny 5 827,92 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 032,11 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Pohledávky ze shora uvedených smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak na výzvu nereagovala a dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě jako takové nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 22. 9. 2026 v nepřítomnosti žalované a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč jakožto neúčelový hotovostní úvěr. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku v pevné výši 1 014 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 3 600 Kč, tedy celkově měla žalovaná vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 37 184 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru tak činila 14 měsíců (vše zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila toliko částku 2 700 Kč dne 10. 11. 2023, částku 500 Kč dne 4. 11. 2024 a částku 200 Kč dne 18. 11. 2024 (zjištěno z transakční historie).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč jakožto neúčelový hotovostní úvěr. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku v pevné výši 507 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 385 Kč a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 800 Kč, tedy celkově měla žalovaná vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18 592 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru tak činila 14 měsíců (vše zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila řádně 5 splátek, dále již jen částku 500 Kč dne 1. 2. 2024 a 4. 11. 2024, a částku 300 Kč dne 18. 11. 2024 (zjištěno z transakční historie).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou vzniklé shora uvedenými smlouvami o úvěru na žalobkyni dne [datum], což právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované pokaždé dopisem ze dne 6. 1. 2026 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, a dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2026). Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužných částek dvěma samostatnými předžalobními výzvami, pokaždé do 24. 3. 2026 (zjištěno z předžalobních výzev ze dne 9. 3. 2026 a podacích lístků z téhož dne).

7. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované (zaznamenaných vždy v příslušné Žádosti o úvěr), jejich ověření předloženými doklady a nahlédnutím do veřejných registrů ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a insolvenčního rejstříku). Žalovaná v obou žádostech o úvěr uvedla, že bydlí u manžela, je vdaná a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Ve vztahu ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota] žalovaná uvedla, že je od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024 zaměstnána u společnosti [Anonymizováno], IČ [IČO], její měsíční příjem činí 20 985 Kč, měsíční výdaje 13 000 Kč (z toho tvořily 3 500 Kč na bydlení, energie, 7 000 Kč na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady, 1 000 Kč srážky ze mzdy, výživné, 1 500 Kč měsíční splátky stávajících půjček) a použitelný měsíční příjem 7 985 Kč. Ve vztahu ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota] žalovaná uvedla, že je od 7. 1. 2019 zaměstnána u společnosti [Anonymizováno] [adresa] [IČO] IČO, , její měsíční příjem činí 16 820 Kč, měsíční výdaje 11 000 Kč (z toho tvořily 3 500 Kč na bydlení, energie, 6 500 Kč na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady, 1 000 Kč splátky exekuce) a použitelný měsíční příjem 5 820 Kč. Žalobkyně tvrdila, že tyto údaje byly ověřeny pracovními smlouvami, výplatními páskami, v případě druhé smlouvy též dohodou o změně pracovní smlouvy, a dále výpisy z bankovního účtu žalované. Z výplatních pásek za období 07/2023 až 09/2023 a z pracovní smlouvy ze dne 27. 6. 2023 vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti [Anonymizováno], na pozici „[Anonymizováno] “ a to na dobu určitou do 30. 6. 2024, její průměrný čistý měsíční příjem za období od 07/2023 do 09/2023 činil 20 857 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 1. 2019, dohody o její změně ze dne 31. 12. 2021 a výplatních pásek za období od 05/2023 až 06/2023 vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána od 7. 1. 2019 u zaměstnavatele [Anonymizováno] [adresa] na pozici „[Anonymizováno] “ a to na dobu neurčitou, její průměrný čistý měsíční příjem za období od 05/2023 až 06/2023 činil 18 637 Kč. Ke svému tvrzení, že výdaje žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány pomocí výpisů z bankovních účtů žalované, žalobkyně žádné důkazy nedoložila. Žalobkyně toto tvrzení tedy neprokázala ani přes poučení.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření Smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.

9. Na předmětnou Smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť Smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věty první téhož zákonného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované částku 20 000 Kč (na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota]) a rovněž 10 000 Kč (na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota]). Obě smlouvy o spotřebitelském úvěru však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila ani v jednom případě s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost daných smluv (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). V tomto směru soud odkazuje také na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019-86, podle něhož v případě, že věřitel dostatečně neověří úvěruschopnost žalovaného, dochází k absolutní neplatnosti uzavřených smluv, stejně tak jako na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 4129/2018 týkající se povinnosti věřitelů řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníků. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) je přitom taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, což se nestalo, neboť nebyly doloženy žádné listiny, které by prokazovaly zkoumání reálných výdajů žalované před uzavřením té které smlouvy. Je tak evidentní, že právní předchůdkyně se ani v jednom případě nezabývala výdaji žalované, takže tyto nemohla poměřit s jejími příjmy. V tomto ohledu se spokojila pouze s informacemi deklarovanými žalovanou (které jsou samy o sobě velmi nevěrohodné co do své výše), což je zcela nedostatečný přístup. Navíc nebyly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zohledněny v rozhodné době probíhající exekuce proti žalované, což jsou informace známé soudu z úřední činnosti.

14. Soud navíc poukazuje na nepřiměřená ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutím úvěru, neboť v obou případech došlo k navýšení samotné jistiny o téměř jednou tolik. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že docházelo k hotovostnímu inkasu splátek, je třeba pohlížet na veškerá vedlejší ujednání tak, že plnily funkci úroků, které byly sjednány v rozporu se zákonem, přičemž soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož již úroky, které přesahují 60 %, byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.

15. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatných titulů. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté jistiny.

16. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], kde poskytnutá jistina činila částku 20 000 Kč, vrátila žalovaná 3 400 Kč. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, přičemž splatnost byla určena podle výzvy k plnění, když měla žalovaná zaplatit do 24. 3. 2026 a od 25. 3. 2026 byla tedy žalovaná v prodlení. Podle § 1970 o. z. byla výše zákonného úroku stanovena ke dni prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], kde poskytnutá jistina činila částku 10 000 Kč, vrátila žalovaná 7 940 Kč. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 060 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, přičemž splatnost byla i zde určena podle výzvy k plnění, když měla žalovaná zaplatit do 24. 3. 2026 a od 25. 3. 2026 byla tedy žalovaná v prodlení. Podle § 1970 o. z. byla výše zákonného úroku stanovena ke dni prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil i v tomto případě třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. V ostatních nárocích soud žalobu zamítl jako nedůvodnou s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy jako celku, aniž by se zabýval otázkou platnosti jednotlivých smluvních podmínek, o něž žalobkyně opírala nároky na poplatky a smluvené úroky.

19. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla z větší míry neúspěšná, žalované však žádné náklady nevznikly a poměrné rozdělení nákladů řízení považoval soud za nedůvodné.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací