Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 369 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z níže popsaných důvodů, přičemž dne 11. 7. 2025 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 22. 9. 2025, č.j. EPR 189831/2025-19, zrušen. Soud zároveň ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [adresa] [IČO] IČO, ) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností nejpozději 7. 12. 2024 za dohodnutých podmínek, peněžní prostředky byly zaslány žalovanému dne [datum] na bankovní účet jím uvedený č. [č. účtu], žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru smluvní úrok 9 369 Kč, žalovaný na poskytnutém úvěru dosud žalobkyni nic neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (§ 2395 a následující, § 1879 a následující občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. V daném případě pak soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem ověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr resp., že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
3. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšnému žalovanému zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího právního zástupce celkem 2 615 Kč (800 Kč soudní poplatek, 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 315 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku).