Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 5 197,59 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od 3. 12. 2024 do zaplacení a částku66,60 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 6 373,54, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala dne 18. 12. 2024 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 14. 1. 2025, č.j. 14 C 4/2025-11, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že tato uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] za dohodnutých podmínek distančním způsobem, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše 30 600 Kč s možností postupného čerpání, úvěr byl vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] a to dne [datum] v částce 5 000 Kč, přičemž žalovaný se dostal ke dni 20. 4. 2024 do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a žalobkyni neuhradil ke dni podání žaloby 4 997,63 Kč na jistině, 99,14 Kč na poplatku za vyplacení úvěru, 98,82 Kč poplatek za službu „klidné spaní“, jakož i částku 66,60 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky dlužné za období od 21. 4. 2024 do 20. 7. 2024 (§ 2395 a § 2048 věty první občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.. V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že ujednání ohledně smluvního úroku ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny je ujednáním, které se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu § 588 občanského zákoníku, a proto soudu nezbylo, než ohledně částky 6 373,54 Kč zamítnout.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, neboť žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalovanému náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.