Výrok
I. Zletilý [Jméno osvojence], narozen [Datum narození osvojence], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem [Jméno osvojitele], narozeného [Datum narození osvojitele], údržbáře, bytem [Adresa osvojence], s tím, že příjmení osvojence je [jméno FO] [jméno FO].
II. Osvojitel [Jméno osvojitele], rodné číslo [RČ], narozený v Písku, bytem [Adresa osvojence], syn [Jméno osvojitele] a [jméno FO] rozené [rodné přijmení], bude zapsán v knize narození matričního úřadu [právnická osoba] [adresa], ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], straně [Anonymizováno], poř. č. [hodnota], místo otce osvojence pana [jméno FO], nar. [datum].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitel podal dne 7. 1. 2025 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh, přičemž soud ze shodných vyjádření účastníků a rodného listu osvojence zjistil a vzal za prokázané, že osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojence v roce 2008, se kterou předtím žil přibližně od roku 2004, biologický otec [jméno FO], narozený [rok narození], cizí státní příslušník, se s osvojencem nestýkal a nejevil o něho zájem, a to od samého počátku. Osvojitel se k osvojenci choval vždy jako k vlastnímu, podporoval jej, finančně se podílel na jeho výživě, a nakonec i výchově, biologický otec, přestože na výživu osvojence nepřispíval, nesouhlasil s jeho osvojením a změnou příjmení v době, kdy měl osvojenec nastoupit do první třídy ZŠ. K návrhu osvojitele se písemně připojila i matka osvojence s tím, že tento byl ze strany osvojitele vychováván od 1,5 roku věku. Osvojenec se k návrhu připojil s tím, že požádal o změnu příjmení na „[jméno FO] [jméno FO] “.
2. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro osvojení zletilého, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, a to v souladu s ustanovením § 445 z. ř. s., § 800 odst. 1 věty první, § 846, § 847 odst. 1 písm. c), § 796 odst. 2 občanského zákoníku, neboť osvojenec se k návrhu připojil, osvojitel o něho pečoval jako o vlastní již v době jeho nezletilosti a vlastní osvojení pak není v rozporu ani s dobrými mravy.
3. Ve smyslu § 23 věty první z. ř. s. rozhodl soud o nákladech řízení, tedy každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.