Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 12 128 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 7. 11. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 3. 12. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 516 Kč od 25. 12. 2018 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 128 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný využil dne 4. 10. 2018, 21. 10. 2018, 22. 10. 2018, 31. 10. 2018, 17. 11. 2018, 5. 12. 2018, 9. 12. 2018 a 16. 12. 2018 přepravních služeb [právnická osoba] podnik [územní celek], [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“). Porušil však povinnosti cestujícího, neboť cestoval bez platných jízdních dokladů, přičemž jízdné a přirážku k jízdnému v žalované výši dosud nezaplatil.
2. Ve věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Dne 4. 10. 2018, 21. 10. 2018, 22. 10. 2018, 31. 10. 2018, 17. 11. 2018, 5. 12. 2018, 9. 12. 2018 a dne 16. 12. 2018 využil žalovaný přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně, a to autobusových linek [číslo]. Při přepravních kontrolách se žalovaný neprokázal platnými jízdními doklady, a proto s ním byly sepsány zápisy pověřené osoby o kontrolách. Dle tarifu MHD [obec] činilo základní jízdné ve dnech jízdy žalovaného 16 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku včetně jejího příslušenství na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce dopisem ze dne 9. 9. 2019 k úhradě dlužné částky.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Dle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. V souzené věci nástupem žalovaného do vozidel byly mezi předchůdcem žalobce a žalovaným platně uzavřeny přepravní smlouvy, a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaný tím, že cestoval bez platných jízdních dokladů, porušil své povinnosti cestujícího, a soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena, dlužné jízdné dle tarifu právního předchůdce žalobce a přirážky k jízdnému v úhrnné výši 12 128 Kč (8kráte 1 516 Kč), a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokátky žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.