Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 15 231 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 26 805,08 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 35 782,89 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 42 036,08 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba]. a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.
2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.
3. Ze smlouvy o úvěru, sazebníku věřitele, zprávy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, oznámení o odchozích platbách, platební historie, smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy včetně dodejky, soud zjistil a vzal za prokázané, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 40 000 Kč a možností navýšení úvěrového rámce až na 150 000 Kč při splnění smluvních podmínek, přičemž prvotní čerpání úvěru bylo účelově vázáno na nákup motorky/skútru do 50 ccm za 34 490 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s jistinou také úroky ve výši 32,9 % ročně ohledně částky, která byla účelově vázána, u neúčelové části ve výši 28 %, ročně, a to v měsíčních splátkách po 1 434 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána jeho schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vyšel z příjmu žalovaného ve výši 13 650 Kč měsíčně, výdaje nebyly specifikovány. Žalovaný celkem na úvěr vyčerpal 79 037 Kč a splatil 63 806 Kč. Pro neplnění sjednaných povinností došlo dne 4. 1. 2024 k odstoupení od smlouvy a dne 28. 5. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dluhu.
4. Ze soudní databáze ISAS bylo zjištěno, že v roce 2020 byla proti žalovanému zahájena exekuce pod sp. zn. [spisová značka] pro pohledávku ve výši 83 323 Kč.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě vyhověl pouze z části, neboť má za to, že žalobce neprokázal, že před poskytnutím úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, když vyšel pouze z jím tvrzeného a neověřeného příjmu a nezohlednil žádné jeho životní náklady např. na bydlení, energie, živobytí, další dluhy, vyživovací povinnosti. Tím porušil povinnost stanovenou mu insolvenčním zákonem, která vede k neplatnosti úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1), v důsledku níž jsou si smluvní strany povinny vrátit poskytnuté plnění. Pokud žalovaný čerpal úvěr ve výši 79 037 Kč, na nějž uhradil 63 806 Kč, je povinen zaplatit žalobci rozdíl, tedy částku 15 231 Kč. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.
7. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo úspěšnějšímu žalovanému, který však vznik ani výši nákladů neprokázal. proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku.