Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 91 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 91 321 Kč od 9. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 638,90 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se návrhem podaným u soudu dne 10. 1. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení 91 321 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne 9. 7. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně počínaje červencem 2024 za předpokladu trvání pracovního poměru žalovaného u žalobce. Pracovní poměr žalovaného byl ukončen dohodou ke dni 8. 11. 2025. Žalovaný uhradil pouze 11 splátek po 5 000 Kč, tj. 55 000 Kč, a v prosinci 2025 uhradil pouze 3 679 Kč, tj. celkem uhradil 58 679 Kč. Splatnost zbývající části zápůjčky ve výši 91 321 Kč nastala dnem ukončení pracovního poměru, tj. dnem 8. 11. 2025. Žalobce kromě dlužné částky požadoval i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 9. 11. 2025 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobce svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
5. Účastníci dne 9. 7. 2024 podepsali smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobce zapůjčit žalovanému bezúročně 150 000 Kč v hotovosti a závazek žalovaného vrátit zápůjčku ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně v hotovosti počínaje červencem 2024, přičemž právo vrátit zápůjčku ve splátkách bylo podmíněno trváním pracovního poměru žalovaného u žalobce. Pro případ ukončení pracovního poměru žalovaného bylo dohodnuto, že žalovaný vrátí zbývající část dlužné částky nejpozději k poslednímu dni pracovního poměru. Žalovaný vrátil celkem 58 679 Kč (vše zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 7. 2024). Účastníci se dohodli na skončení pracovního poměru žalovaného u žalobce ke dni 8. 11. 2025 (zjištěno z Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 7. 11. 2025). Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z dopisu zástupce žalobce ze dne 17. 12. 2025 a z poštovního podacího archu z téhož dne).
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení žalobce prokázal, že se žalovaným platně uzavřel smlouvu a zápůjčce a že mu přenechal 150 000 Kč, přičemž žalovaný mu vrátil pouze 58 679 Kč. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 91 321 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícím po dni, kdy zanikl pracovní poměr žalovaného u žalobce. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 638,90 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátem postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „AT“). Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 4 780 Kč, tj. 14 340 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu, výzva před podáním žaloby) podle § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, ze 3 náhrad hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, 21 % DPH ve výši 3 294,90 Kč počítané z částky 15 690 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 654 Kč. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.