Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

18 C 21/2024

Soud: Okresní soud v PříbramiDatum rozhodnutí: 18. 9. 2024Č. j.: 18 C 21/2024-39Samosoudkyně: JUDr. Lenka ChalupskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPB:2024:18.C.21.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (76) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení [částka].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že [datum] došlo mezi účastníky k uzavření úvěrové smlouvy k bezúčelovému spotřebitelskému úvěru, kdy žalobkyně poskytla žalované [částka]. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru [částka]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny [částka], poplatků za bezpečnou splátku [částka], poplatků za SMS servis [částka], úroku [částka], náhrady účelně vynaložených nákladů [částka], smluvní pokuty [částka]. Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná celkem [částka]. Při uzavírání smlouvy žalobkyně hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále skrz registr SOLUS zjišťuje, zda žalovaná má již nějaké závazky a tyto hradí, dále provedla lustrace v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně rovněž provedla credit scoring, kdy posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované, věk rodinný stav a jiné.[právnická osoba] samotnému uzavření smlouvy došlo dle tvrzení žalobkyně na dálku prostřednictvím internetových stánek žalobkyně, www.kamali.cz v chráněném internetovém prostředí, kdy zájemce o úvěr vyplní požadované údaje. Po automatickém schvalovacím procesu se žadateli objeví text smlouvy a podpisový SMS kód, který je zaslán na zadané telefonní číslo. Zadáním tohoto kódu dojde k uzavření smlouvy. Totožnost žadatele je ověřována skrz kopii dokladů totožnosti, případně skrze totožnost bankID. Rovněž je ověřeno vlastnictví k účtu žadatele, kdy klient musí odeslat [částka] na bankovní účet žalobkyně, případně zaslat výpis z účtu, z nějž je vlastnictví patrné. Žalovaná v tomto případě zaslala žalobkyni kopii výpisu z účtu, případně printscreen z internetového bankovnictví.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), jednal v její nepřítomnosti.4. Z úvěrové smlouvy a výpisu o proplacení smlouvy soud zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl bezúčelový úvěr na částku [částka], které žalobkyně téhož dne zaslala na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru [částka] v [Anonymizováno] splátkách s tím, že si strany dále sjednaly a žalovaná tak byla povinna zaplatit [částka] za využití odkladu splátek, [částka] jednorázově za službu Expres výplata, [částka] měsíčně za službu bezpečná splátka a [částka] měsíčně za službu SMS servis. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila bez doplňkových služeb [částka].5. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná na tento závazek uhradila žalobkyni celkem [částka].6. Z dopisu z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky [částka] a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.7. Z dopisu z [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru a opět byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 14 dnů.8. Z předžalobní výzvy z [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla konečně vyzvána k úhradě dluhu [částka] před podáním žaloby.9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání, vedle jiného, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.10. Z listiny Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila provedení ověření bonity žalované s tím, že tato má 2 děti, co do finančních údajů je zaměstnaná s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti je [částka], ostatní splátky závazků dosahují [částka].11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil ničeho relevantního pro danou věc.12. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť jde o vztah podnikatele a žalované v postavení spotřebitelky.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle shora citovaných ustanovení, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. K tomu však žalobkyně nepředložila pouze jediný důkaz, a to „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“. Tato listina je však podepsána žalobkyní a nikoli žalovanou, nelze z ní tedy pro účely ověření úvěruschopnosti vycházet. Jelikož žalobkyně uvedla řadu tvrzení, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované zkoumána, avšak k těmto nepředložila důkazy, vyzval jí soud k jejich doplnění dle § 118a odst. 3 o.s.ř. V tomto směru však žalobkyně žádné důkazy nenavrhla.22. Za dané situace nezbylo soudu než dospět k závěru, že žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně neposoudila. Žalobkyně tak nesplnila povinnost, kterou na ni kladou právní předpisy na ochranu spotřebitele a nepostupovala s náležitou odbornou péčí. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti je také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 1/10).23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků [částka], posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni [částka], je tedy povinna vrátit ještě [částka] ([částka] – [částka]).24. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vyšel z toho, že žalované byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána dopisem ze dne [datum], kdy byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 14 dnů, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděla. Dle podacího lístku byla výzva odeslána [datum], lze ji proto ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem [datum]. Žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění 14 dnů od sepsání výzvy, následujícího dne, tj. [datum] se žalovaná dostala do prodlení. Od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení až od [datum], soud jí proto přiznal úrok od tohoto data. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.25. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v rozsahu 8 % nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Co do míry úspěchu a neúspěchu vycházel soud z vyčísleného nároku ke dni vyhlášení rozsudku, který v součtu činí [částka] ([částka] + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka] + zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku z částky [částka] od [datum] ve výši 14,75 % ročně, tj. [částka]). Pokud jde o částku, v níž byla žalobkyně úspěšná, vycházel soud z celkové částky [částka] ([částka] + zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] ke dni vyhlášení rozsudku, tj. [částka]).27. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po [částka] (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, převzetí zastoupení) dle § 14b odst. 1 a.t., § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t., tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., dále jeden úkon za účast při jednání soudu dne [datum] v délce 26 minut ve výši [částka] dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) a.t., jedné paušální náhradě nákladů [částka] dle § 13 odst. 4 a.t., náhrady jízdného k jednání u soudu dne [datum] za cestu z Plzně do Příbrami a zpět v délce 142 km automobilem Hyundai i20 při průměrné spotřebě 6,5 x 4,3 x 5,1 l/100 km, v žalobkyní požadované výši [částka], náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání a zpět ve výši 4 x [částka], 21% DPH ve výši [částka] a zaplaceného soudního poplatku [částka]. Z celkové částky [částka] soud vypočetl dle míry úspěchu žalobkyně 8 % celkovou výši náhrady nákladů řízení [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací