Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 585,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky 16 585,01 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 424,32 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 17 007 Kč od 31. 8. 2024 do 27. 1. 2025 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 421,99 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku 401 Kč, který jí bude poukázán po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky, kdy tvrdila, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Posouzení úvěruschopnosti provedla žalobkyně nahlédnutím do databází Czech Non-Banking [právnická osoba], která provozuje registry NRKI a BRKI, dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Dále žalobkyně vycházela z informací od žalované prostřednictvím AISP. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a výplatních pásek – žalovaná měla měsíční příjem [částka]. Správnost svých údajů žalovaná potvrdila ve smlouvě. Jednoznačně se identifikovala prostřednictvím služby Kontomatik tím, že společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem zjištění jeho majitele. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. [č. účtu], a to dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná si při sjednávání zvolila volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek [částka], službu „Presto“ za [částka], informační SMS servis za poplatek [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem dne [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení [datum]. Dlužná částka [částka] se skládá z dlužné jistiny [částka], poplatku za vyplacení úvěru [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „Klidné spaní“ [částka], poplatku za službu „Presto“ [částka], poplatku za službu informační SMS servis [částka]. Žalovaná uhradila [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z [datum] včetně Informací pro spotřebitele, listiny Údaje o poskytovateli úvěru a Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že strany uzavřely dohodu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka] jako bezúčelový úvěr a datem splatnosti úvěru [datum]. Strany si sjednaly RPSN 1 544,09 %, úrokovou sazbu 0,933% denně, poplatek za vyplacení úvěru 1,99% z čerpané částky. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté prostředky formou denních splátek.
4. Z listiny Předpis denních splátek soud zjistil termíny jednotlivých splátek dle smlouvy o úvěru.
5. Z listiny Přehled bankovních transakcí, vystavené žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje, že na účet [č. účtu] byla dne [datum] zaslána částka [částka].
6. Ze sdělení Moneta Money bank, a.s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] je žalovaná. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol].
7. Z listiny Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že bankovní účet [č. účtu] byl k [datum] evidován žalobkyní jako vedený na účet žalované.
8. Z dopisu z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně emailem vypověděla smlouvu o úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě [částka].
9. Z dopisu z [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě [částka] před podáním žaloby ve lhůtě 3 dnů od doručení. Dopis byl odeslán [datum].
10. Z listiny Identifikované příjmy soud nezjistil ničeho podstatného pro danou věc, neboť jde o nepodepsanou listinu vystavenou žalobkyní.
11. Z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud nezjistil ničeho podstatného pro danou věc, neboť i v tomto případě jde o nepodepsanou listinu vystavenou žalobkyní, nelze tedy z ní cokoli dovozovat co do pravdivosti údajů ve vztahu k žalované.
12. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť jde o vztah podnikatele a žalované v postavení spotřebitele.
13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle shora citovaných ustanovení, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, jakým způsobem úvěruschopnost žalované zkoumala, nepředložila však žádné relevantní důkazy, kterými by svá tvrzení prokázala. Jelikož se z účasti u jednání omluvila, nemohl ji soud poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud jde o důkazy, které v tomto směru žalobkyně předložila, a to výpis o posouzení úvěruschopnosti, tato byla zjevně vystavena žalobkyní a nikoli vyplněna žalovanou, nelze tedy mít skutečnosti v ní uvedené za prokázané. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že žalobkyně své povinnosti řádně a pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr dostála. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti je také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 1/10).
22. Z provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr takový, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalované peněžní prostředky [částka], které se žalovaná zavázala vrátit ve formě denních splátek do [datum]. Žalovaná uhradila [částka].
23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků [částka], posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Žalovaná získala [částka], vrátila [částka], je tak povinna vrátit [částka].
24. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vyšel z toho, že žalované byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána [datum], kdy byla vyzván k úhradě ve lhůtě 3 dnů, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděla. Dle podacího lístku byla výzva odeslána [datum], lze ji proto ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem [datum]. Žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění 3 dnů, následujícího dne, tj. [datum] se žalovaná dostala do prodlení. Od tohoto dne má povinnost hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní dle § 160 o.s.ř.
25. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť zbylé nároky nemají smluvní podklad.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěšnější v řízení byla žalovaná, podle obsahu spisu jí však žádné náklady nevznikly.
27. Výrokem IV. pak soud vrátil žalobkyni přeplatek na soudním poplatku [částka] podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který jí bude poukázán po právní moci rozhodnutí.