Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 15 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 438 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč.
Odůvodnění
1. Tento rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zkrácené odůvodnění, neboť odvolání proti němu není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné.
2. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 1. 9. 2025 domáhá, aby soud uložil žalovanému zaplatit jí 15 738 Kč s příslušenstvím, a to s titulu příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ a dále jen „povinné ručení“), a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
3. Podle žalobkyně byl žalovaný majitelem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], (dále jen „osobní automobil“), který neměl v období od 25. 12. 2023 do 7. 6. 2024 (dále jen „rozhodné období“) sjednáno povinné ručení. Žalovaná částka představuje příspěvek za 166 dní bez povinného ručení v celkové výši 15 438 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvy žalobkyně nesplnil.
4. V projednávané věci soud za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní se podává:a. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu a neměl sjednáno povinné ručení.b. Žalobkyně výzvou ze dne 1. 8. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy.c. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 10. 1. 2025, jíž ho (znovu) vyzval k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však dosud ničeho neuhradil.
6. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška“).
7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona o pojištění odpovědnosti musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.
8. Žalovaný tím, že v rozhodném období neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu, který byl evidován v registru vozidel jako provozovaný, porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 4 odst. 1 daného zákona. V rozhodném období příspěvek činil 93 Kč denně, a za 166 dní bez povinného ručení vznikl dluh ve výši 15 438 Kč. Žalobkyně má dále vůči žalovanému – podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
9. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalobkyní uplatněnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává stejná žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil třídenní lhůtu k plnění s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).