Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 33 318 Kč s:- úrokem ve výši 21,64 % ročně z částky 28 740 Kč od 26. 11. 2025 do 24. 2. 2026,- úrokem ve výši ve výši 11,50 % ročně z částky 28 740 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 740 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 4 146,50 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 1. 2026 domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 33 318 Kč s úrokem ve výši 21,64 % ročně z částky 28 740 Kč od 26. 11. 2025 do 24. 2. 2026, ve výši 11,50 % ročně z částky 28 740 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 740 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.
2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě jí poskytla 30 000 Kč. Žalovaná obdržela peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž částka 27 500 Kč byla dne 11. 7. 2025 převedena na její účet označený jako „Účet zákazníka“. Zbývajících 2 500 Kč bylo dle smluvních ujednání vyplaceno zprostředkovatelce jako provize. Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude splacen v celkové částce 36 000 Kč v 20 měsíčních splátkách po 1 800 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž první splátka měla splatnost dne 20. 8. 2025. Úvěr měl být úročen roční zápůjční úrokovou sazbou 21,64 %.
3. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a dostala se do prodlení delšího než dva měsíce. Podle smlouvy o úvěru tak nastalo zesplatnění úvěru ke dni odeslání oznámení o zesplatnění, které bylo datováno 25. 11. 2025 a téhož dne odesláno. Před zesplatněním byly žalované zaslány upomínky datované 25. 9. 2025 a 25. 10. 2025, a následně i oznámení o zesplatnění dne 25. 11. 2025, které zároveň sloužilo jako předžalobní výzva. Tyto písemnosti byly doručovány také do smluvně zřízené elektronické schránky zákazníka. Za tři odeslané upomínky se požaduje náhrada nákladů ve výši 300 Kč.
4. Celkový dluh žalované činí 30 222 Kč, tvořený dlužnými splátkami ve výši 5 400 Kč a zesplatněnou částí jistiny ve výši 24 822 Kč. V dlužných splátkách je zahrnuto 1 482 Kč úroků a 3 918 Kč jistiny. Celková dlužná jistina tedy činí 28 740 Kč (24 822 Kč + 3 918 Kč). Ke dni zesplatnění nebyla umořena částka 28 740 Kč.
5. Za prodlení s úhradou jednotlivých splátek před zesplatněním žalobkyně požaduje smluvní pokutu sjednanou ve výši 499 Kč za každý případ prodlení, celkem tedy 1 497 Kč. Za prodlení po zesplatnění se dále požaduje smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 30 222 Kč za období od 26. 11. 2025 do 7. 1. 2026 ve výši 1 299 Kč.
6. Při uzavírání smlouvy byla úvěruschopnost žalované posuzována v rozsahu odpovídajícím požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, které zahrnovaly údaje o jejích příjmech a výdajích. Příjmy žalované měly být ověřeny. Současně byly využity i veřejně dostupné zdroje, zejména údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., dále statistické údaje o průměrných výdajích obyvatelstva publikované Českým statistickým úřadem, centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, katastr nemovitostí a záznamy z registru REPI. V rámci prověřování byly zohledněny rovněž interní databázové informace vedené věřitelkou. Na základě takto získaných a ověřených podkladů měla být úvěruschopnost žalované shledána dostatečnou a žalovaná měla prokázat schopnost úvěr ze smlouvy řádně splácet.
7. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
8. V projednávané věci soud za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.
9. Z listinných důkazů předložených žalobkyní se podává:i. Dne 9. 7. 2025 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí dne měla poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Částka 2 500 Kč měla být poskytnuta na provizi zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím v 20 měsíčních splátkách ve výši 1 800 Kč. Celková dlužná částka činila 36 000 Kč, úrok činil 21,64 %, RPSN činilo 37,90 %. Úvěr ve výši 27 500 Kč byl poskytnut dne 11. 7. 2025 (prokázáno smlouvou o úvěru a potvrzeními o provedení transakce).ii. Z čl. IV bodu 1 písm. d) smlouvy o úvěru vyplývá, že úvěr se stává splatným v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě nastává okamžik splatnosti dnem, kdy žalobkyně žalované odeslala oznámení o zesplatnění úvěru.iii. Z další části čl. IV bodu 1 smlouvy o úvěru vyplývá, že neuhrazeným zůstatkem úvěru je dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru, tedy jistiny. Současně bylo sjednáno, že samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost splátek, které již byly ke dni zesplatnění splatné, avšak zůstaly zcela nebo zčásti neuhrazeny; tyto splátky zůstávají splatné každá samostatně.iv. Z čl. IV bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru vyplývá, že pokud se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným podle čl. IV bodu 1 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit poskytovatelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení.v. Z čl. IV bodu 2 písm. c) smlouvy o úvěru vyplývá, že v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, je povinna uhradit poskytovatelce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ takového prodlení. Současně je v tomto ustanovení stanoveno, že tuto smluvní pokutu lze uplatnit pouze do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným podle čl. IV bodu 1 smlouvy o úvěru.vi. V dokumentu výdaje spotřebitele ze dne 9. 7. 2025 žalovaná potvrdila, že její výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením činí 1 000 Kč měsíčně, že nemá splátky úvěru, ani nehradí pojistné, nemá děti, je svobodná, její příjmy jsou 22 000 Kč měsíčně.vii. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná má měsíční čistý příjem ve výši přibližně 22 000 Kč, nemá žádné jiné úvěrové závazky, měsíční splátka posuzovaného úvěru činí 1 800 Kč, výdaje na bydlení byly uvedeny ve výši 1 000 Kč, nejsou evidovány žádné další pravidelné výdaje, žalovaná neuvádí vyživované osoby ani povinnost hradit výživné, a po započtení normativních nákladů a nezabavitelné částky jí podle propočtu zbývá disponibilní částka přibližně 19 024 Kč.viii. Příjmy žalované měla žalobkyně prokázané z výplatních pásek a výpisů z účtů. Výdaje na bydlení měla žalobkyně prokázána z náhledu do katastru nemovitostí a prohlášení matky žalobkyně, že jí přispívá na bydlení částkou 1 000 Kč (prokázáno příslušnými výplatními páskami výpisy z účtů, náhledem do katastru nemovitostí a čestným prohlášení).ix. Žalobkyně prověřovala žalovanou v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (prokázáno dokumentem nazvaným „výsledek prověření“ ze dne 10. 7. 2025).x. Žalobkyně odeslala žalované dvé upomínky ze dne 25. 9. 2025 a 25. 10. 2025. To bylo prokázáno příslušnými upomínkami, čestným prohlášením [jméno FO] a seznamem odeslaných upomínek ze dne: 25. 8. 2025.xi. Z podání datovaného dnem 25. 11. 2025 vyplývá, že žalovaná byla informována o tom, že její dluh ze smlouvy o úvěru se stal ke stejnému dni splatným v celé výši. V uvedeném oznámení o zesplatnění úvěru je uvedeno, že zesplatnění nastalo dnem jeho odeslání, jelikož měly být naplněny smluvní podmínky pro zesplatnění. Podle obsahu podání byla žalovaná v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce a předtím jí byla doručena upomínka, v níž byla vyzvána k úhradě dlužné splátky s poskytnutou lhůtou 30 dnů, která uplynula bez zaplacení.xii. Oznámení o zesplatnění a předžalobní výzva byly žalované odeslány dne 25. 11. 2025 (prokázáno podacím lístkem)xiii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.
10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
14. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud uzavírá, že mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o úvěru, v níž byly jasně a srozumitelně vymezeny povinnosti žalované spočívající zejména v řádném a včasném splácení sjednaných měsíčních splátek úvěru, jakož i případné sankce pro případ prodlení. Žalovaná své splátkové povinnosti neplnila a dostala se do prodlení nejprve s jednotlivými splátkami, a následně i do prodlení trvajícího déle než dva měsíce, čímž naplnila smluvní podmínky pro zesplatnění úvěru.
15. Z předložených upomínek, oznámení o zesplatnění úvěru a podacího lístku o jeho odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovanou na její prodlení opakovaně upozornila a poskytla jí přiměřenou lhůtu k úhradě dlužné splátky. Tato lhůta byla stanovena v souladu se smluvními ujednáními i zákonnými požadavky a marně uplynula, aniž by žalovaná svou povinnost splnila. Teprve poté žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Zjištěný postup koresponduje se smluvním mechanismem stanoveným v čl. IV bod 1 smlouvy o úvěru.
16. Skutečnost, že úvěr se stal ke dni odeslání oznámení o zesplatnění splatným v celé výši, byla doložena listinami založenými ve spise a nebyla žádným z dalších provedených důkazů zpochybněna. Žalovaná neuhradila nejen dlužné splátky, ale ani po zesplatnění nepokračovala v úhradách jistiny ani příslušenství. Dluh tedy nadále trvá a jeho výše byla doložena jak smlouvou o úvěru, tak tabulkami umoření a výpočty přiloženými žalobkyní, které nebyly žalovanou nijak zpochybněny.
17. Smluvní ujednání o smluvních pokutách, jak vyplývá z čl. IV bodu 2 smlouvy, stanoví jasná pravidla pro jejich vznik i splatnost. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná se nacházela v prodlení nejprve se splátkami, a následně po zesplatnění i s úhradou celého neuhrazeného zůstatku úvěru. Tím byly splněny podmínky pro vznik smluvních pokut jak podle písmene a) a c), tak podle písmene b) citovaného ustanovení. Vznik těchto práv byl doložen listinami předloženými žalobkyní, a protože žalovaná nepředložila žádné důkazy, které by výši dluhu či oprávněnost sankcí zpochybnily, soud vycházel z údajů doložených žalobkyní.
18. Soud rovněž hodnotil, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Z výplatních pásek, výpisů z účtu, prohlášení o výdajích, náhledu do katastru nemovitostí, čestného prohlášení matky žalované a výsledků prověření v insolvenci a exekucích soud zjistil, že žalobkyně postupovala v souladu s § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Příjmy a výdaje žalované byly doloženy, v centrálních registrech nebyla evidována žádná exekuce ani insolvence, žalovaná neměla jiné úvěrové závazky a po odečtení normativních nákladů jí zbývala dostatečná disponibilní částka. Zjištěné okolnosti tedy potvrzují, že žalobkyně úvěr poskytla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. Nebyl proto dán důvod nahlížet na smlouvu jako na neplatnou.
19. Za této skutkové a právní situace soud uzavírá, že žalobkyně prokázala existenci své pohledávky, její výši i její právní titul. Současně bylo prokázáno, že žalovaná své smluvní povinnosti porušila a že žalobkyně postupovala v souladu se smlouvou i zákonem, když po marném uplynutí lhůty k úhradě přistoupila k zesplatnění úvěru a uplatnila své nároky na jistinu, úrok i smluvní pokuty. V řízení zcela pasivní žalovaná netvrdila žádné okolnosti, které by existenci či výši uplatněné pohledávky zpochybňovaly.
20. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je ve všech uplatněných nárocích důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky, sjednaných úroků a smluvních pokut je podložen smluvními ujednáními, je v souladu s právní úpravou spotřebitelského úvěru a byl prokázán. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.
22. Soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti § 14b č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění. neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za dvou úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, a sepsání žaloby), a po 350 Kč (jednoduchá výzva k plnění) tj. 1 750 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 430,50 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 666 Kč. Žalobkyni tak v průběhu řízení vznikly náklady ve výši 4 146,50 Kč.