Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 9 500 Kč, částky 2 685 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 000 Kč od 29. 12. 2025 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 6. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 26 685 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně tvrdila, že 26. 9. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Žalovanému poskytla 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách. Datum poslední splátky připadlo na 28. 12. 2025. Žalovaný zaplatil pouze 500 Kč dne 21. 11. 2025. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, a ty ověřila dle dokumentů vyžádaných od žalovaného, který je povinen uvést úplné a pravdivé informace, resp. náhledem do relevantních databází. Vše bylo vyhodnoceno a zaevidováno do karty žalovaného. Žalovaná částka představuje jistinu s poplatkem 24 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč za období od 29. 12. 2025 do 26. 6. 2026 v kapitalizované výši 2 685 Kč. Pro případ neplatnosti smlouvy pro neúplné zkoumání úvěruschopnosti, navrhla žalobkyně, aby jí bylo přiznáno bezdůvodné obohacení spočívající v nesplacené části jistiny.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
II. Skutkový stav4. Soud projednal věc při jednání 23. 9. 2026 v nepřítomnosti účastníků. Z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci.5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26. 9. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 15 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 9. 2025, Protokolu o vlastnictví účtu a Údaje o provedených platbách). Žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 9 000 Kč ve 3 splátkách po 8 000 Kč splatných 30., 60., a 90. den od poskytnutí. RPSN činilo 1689 %. Dále byly ujednány poplatky a smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně za každý den prodlení. (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 9. 2025 a Všeobecných obchodních podmínek).6. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč dne 26. 9. 2025 (zjištěno z Údaje o provedených platbách, Výpisu z běžného účtu a Sdělení [právnická osoba]. ze dne 19. 8. 2026).7. Žalobkyně ve dnech 30. 10. 2025 a 10. 11. 2025 upomínala žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z Upomínky ze dne 30. 10. 2025 a z Upomínky ze dne 10. 11. 2025). Dne 21. 11. 2025 žalovaný zaplatil 500 Kč (zjištěno z Náhledu výpisu z účtu).8. Žalobkyně dopisem ze dne 29. 11. 2025 informovala žalovaného, že dochází k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení 24 835 Kč. (zjištěno z Oznámení o zesplatnění – Výzva k úhradě ze dne 29. 11. 2025). Zástupce žalobkyně dopisem z 17. 6. 2026 informoval žalovaného, že měl dluh ze smlouvy zaplatit do 28. 12. 2025. Vyzval ho k zaplacení dluhu 30 851 Kč a nákladů na zastoupení. (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 6. 2026 a Podacího lístku ze dne 17. 6. 2026).
III. Posouzení věci soudem9. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Přestože je smlouva označena jako smlouva o zápůjčce, žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Na smlouvu je nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť ji uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Na tyto typy smluv dopadá právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.16. Z této právní úpravy plyne, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud výsledky posouzení úvěruschopnosti vylučují důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. [spisová značka], ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. [spisová značka]). V opačném případě je smlouva absolutně neplatná. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-[právnická osoba]. v. GK, C-679/18, bod 20).17. Poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím s odbornou péčí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy, dluhy a výdaje žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. [spisová značka]). Je přitom na poskytovali (věřiteli), aby to v řízení před soudem prokázal.18. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, a ty ověřila dle dokumentů vyžádaných od žalovaného, který je povinen uvést úplné a pravdivé informace, resp. náhledem do relevantních databází. Tvrdila, že vše bylo vyhodnoceno a zaevidováno do karty žalovaného.19. Žalobkyně ke svým tvrzením neoznačila jediný důkaz. Z listin, které žalobkyně předložila, neplyne, že si od žalovaného vyžádala jakékoli informace. Z ničeho neplyne, že by ověřovala jeho příjmy, výdaje a dluhy.20. Přestože soud před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, z provedeného dokazování neplyne, že žalobkyně ověřovala majetkové poměry žalovaného. Žalobkyně se jednání se neúčastnila. Nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalovaného.21. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že je vyloučeno, aby při uzavření smlouvy neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Zároveň nebylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr splácet. Smlouva je absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).22. Sankcí za řádné neprověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr je to, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut, nebo vynaložených nákladů, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).23. Žalobkyně přenechala žalovanému 15 000 Kč. Žalovaný zaplatil 500 Kč. Nevrácenou část jistiny ve výši 14 500 Kč musí vrátit.24. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka]).25. Soud při určení nové doby splatnosti vycházel z obsahu spisu. Zohlednil výši částky, kterou je žalovaný povinen vrátit, dále dobu, po kterou s poskytnutou částkou disponoval, a skutečnost, že úvěr měl být splacen ve 3 splátkách. Ve věci nebylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy schopen úvěr splácet. Z obsahu spisu neplynou skutečnosti, že žalovaný byl schopen vrátit jistinu v okamžiku zesplatnění. Žalobkyně proto nemá právo na požadovaný úrok z prodlení.26. Soud považuje za přiměřené okolnostem věci stanovit novou splatnost nesplacené jistiny lhůtou k plnění dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a to jako třídenní od právní moci tohoto rozsudku. Z obsahu spisu neplynou natolik zásadní skutečnosti, podle kterých by soud dospěl k závěru, že zjevně nemůže být v silách žalovaného zaplatit nevrácenou jistinu do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň je tím naplněn požadavek, že sankce pro poskytovatele úvěru musí mít odrazující účinek (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 11. 2016, ve věci [právnická osoba] Slovakia, C‑42/15, bod 63).27. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu 14 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu (počítaje v to poplatek za poskytnutí, kapitalizovanou smluvní pokutu, náklady spojené s uplatněním pohledávky a zákonné úroky z prodlení) žalobu pro nedůvodnost zamítl.
IV. Náklady řízení28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení. Žalobkyně uspěla v rozsahu 50,5 % žalované částky, počítáno bez zákonného úroku z prodlení. Jelikož nebyla úspěšná v rozsahu zákonného úroku z prodlení, je míra úspěchu ve věci mezi účastníky shodná. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.