Výrok
I. Řízení se zastavuje v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 123 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení, částky 661,54 Kč a úroku ve výši 60,90 % ročně z částky 43 769,63 Kč od 25. 4. 2026 do 18. 5. 2026.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 298 Kč do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacenía. částky 41 224 Kč se zákonným úrokem z prodleníi. z částky 45 522 Kč ve výši 11,5 % ročně od 25. 4. 2026 do 18. 5. 2026,ii. z částky 45 022 Kč ve výši 11,5 % ročně od 19. 5. 2026 do 3. 8. 2026iii. a z částky 44 522 Kč ve výši 11,5 % ročně od 4. 8. 2026 do zaplacení,b. částky ve výši 4 719,96 Kč,c. úroku ve výši 8,51 % ročně z částky 43 769,63 Kč od 25. 4. 2026 do 18. 5.2026,d. úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 43 769,63 Kč od 19. 5.2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 4. 2026 dosáhne částky 160 927,20 Kč.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 15 466,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
I. Žaloba1. Žalobou podanou 11. 8. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném 56 026 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 21. 11. 2024 s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 50 000 Kč. Žalovaný se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok 69,41 % ročně ve splátkách po 3 193 Kč měsíčně. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy. Ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. K zesplatnění úvěru došlo k 23. 4. 2026. Do zesplatnění zaplatil celkem 45 202 Kč. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (za prodlení s každou splátkou v délce 30 dnů), dále právo na zaplacení náhrady nákladů v celkové výši 400 Kč. Žalovaný po zesplatnění zaplatil 1 500 Kč. Celkem zaplatil 46 702 Kč.2. Ve smlouvě bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 25. 4. 2026 až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.3. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 49 247,58 Kč s příslušenstvím; smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím; náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím; smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje 25. 4. 2026 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 50 247,58 Kč od 25. 4. 2026 do 18. 5. 2026 ve výši 1 206 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 49 747,58 Kč od 19. 5. 2026 do 3. 8. 2026 ve výši 3 830,75 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 49 247,58 Kč od 4. 8. 2026 do zaplaceni. Žalobkyně žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 5 381,50 Kč. Současně požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 69,41 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení (od 19. 5. 2026) žalobkyně tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11,5 % ročně. Rovněž žalobkyně požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 43 769,63 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení.4. Schopnost žalovaného hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z toho bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, že neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, že doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.5. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že čistý příjem žalovaného činí [částka], celkové náklady jsou [částka]. Volné zdroje [částka]. Žalobkyně připočítává ještě rezervu [částka]. Vycházela přitom z Hodnocení klienta. Uvedla, že u výdajů by měla stačit částka životního minima 4 860 Kč. Údaje byl povinen uvést žalovaný, a to pravdivé. Žalovaný potvrdil správnost a úplnost uvedených údajů (příjmů a výdajů). Žalovaný neuvedl žádnou vyživovanou osobu a neměl s žalobkyní uzavřenou jinou smlouvu.
II. Procesní stanovisko a návrh žalovaného6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Primárně navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žaloba je předčasná, protože věřitel má primárně žalovat na určení splatnosti nevrácené jistiny. Poskytovatel má právo na vrácení nesplacené jistiny v nové době splatnosti, kterou teprve určí soud. Žalovaný obdržel 50 000 Kč. Na smlouvu zaplatil 46 702 Kč.7. Žalobkyně doložila příjmy žalovaného, nikoli jeho výdaje. Neměla doklady o výdajích na bydlení a dalších výdajích. Podklady žalobkyně prokazují rozpor mezi použitými údaji. V Hodnocení klienta ze dne 21. 11. 2024 je u splátek úvěrů, zápůjček, leasingu, výživného a hypoték hodnota 0 Kč. Žalobkyně z těchto údajů vytvořila údajnou rezervu 22 017 Kč. Nedoložila, z čeho je dovodila. Předložený výpis z NRKI z téhož dne uvádí deset finančních institucí s žádostí o úvěr, expozici ve výši [částka] a limit [částka]. Přesto žalobkyně tvrdí, že volné zdroje žalovaného byly dostatečné. Žalobkyně zjevně disponovala údaji významnými pro posouzení závazkové a finanční situace žalovaného, avšak předložené hodnocení je do pravidelných výdajů a splátek vůbec nezahrnuje. Prohlášení spotřebitele ani interní scoring nemohou nahradit důkladné zákonné posouzení všech relevantních závazků. Není zřejmé, jaká data při scoringu použila. Žalovanému poskytla úvěr, ač existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti splácet.8. Žalovaný dále uvedl, že ujednání o úroku 69,41 % p.a., při kterém měl za poskytnutých 50 000 Kč uhradit 134 106 Kč, s ohledem na jeho finanční situaci, zjištěné závazkového zatížení a dalších smluvních sankcí způsobuje rozpor s dobrými mravy.9. Pro případ, že by soud žalobu nezamítl, má žalovaný vrátit nesplacenou jistinu 3 298 Kč. Navrhl, aby mu byla uložena povinnost vrátit nevrácenou část jistiny do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu. Měl by být schopen platit splátky 500 Kč měsíčně.
III. Částečné zpětvzetí žaloby10. Podáním ze dne 9. 9. 2026 žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu částky 6 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 123 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení, dále částky 661,54 Kč a úroku ve výši 60,90 % ročně z částky 43 769,63 Kč od 25. 4. 2026 do 18. 5. 2026. Rozhodla se nepožadovat smluvní úrok 60,90 %, ale jen 8,51 %.11. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.12. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.13. Podáním ze dne 9. 9. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Soud proto podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí řízení výrokem I zastavil.
IV. Skutková zjištění plynoucí z dokazování14. Soud projednal věc při jednání 30. 9. 2026. Z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.15. Žalobkyně disponuje povolením k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (zjištěno z Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).16. Žalovaný dne 21. 11. 2024 skrze zprostředkovatele požádal žalobkyni o úvěr 50 000 Kč, který by splácel ve splátkách (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a Dodatku č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru č. [hodnota]).17. Dopisem ze dne 22. 11. 2024 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že mu byl schválen návrh na uzavření smlouvy o úvěru. (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota], vč. Splátkového kalendáře). Žalovaný si dopis převzal 26. 11. 2024 (zjištěno z Dodejky).18. Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru na 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok 69,41 % ročně. Celkem měl zaplatit 134 106 Kč ve splátkách ve výši 3 193 Kč po dobu 42 měsíců. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení je žalovaný povinen platit smluvní pokut 499 Kč za každou splátkou, se kterou je v prodlení déle než 30 dnů (maximálně 2 999 Kč za rok); náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to pro případ prodlení splátky delšího jak 15 dnů. Pro případ prodlení delšího 65 dnů, mohla žalobkyně celý úvěr zesplatnit. Po zesplatnění se celá nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky stávají novou jistinou. Pro případ, že by žalovaný nezaplatil celou novou jistinu v den zesplatnění, bylo ujednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu 0,1 % nové dlužné částky jistiny za každý den prodlení. (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a Dodatku č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru č. [hodnota], Předsmluvního formuláře, Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota], vč. Splátkového kalendáře, Dodejky, Důkazu o zaslání 1 Kč, Zaslané SMS (Informace o vyplacení), Důkazu o přijaté SMS, kopie občanského průkazu žalovaného, Podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) a Základní informace o klientovi).19. Žalobkyně žalovanému vyplatila 50 000 Kč na účet [č. účtu] (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru, Karty klienta, Sdělení [Anonymizováno] a.s. a shodných tvrzeních účastníků). Bankovní účet [č. účtu] patřil a patří žalovanému (zjištěno z Potvrzení o odchozí platbě [Anonymizováno] a. s., shodných tvrzeních účastníků, Přehledu plateb [Anonymizováno] a. s.).20. Žalovaný na smlouvu zaplatil celkem 46 702 Kč. (zjištěno z Karty klienta, Karty klienta k 2. 9. 2026 a Přehledu plateb [Anonymizováno]).21. Žalobkyně disponovala při uzavírání smlouvy předpřipraveným prohlášením, ve kterém je uvedeno, že se klient (žalovaný) seznámil s informacemi o úvěru, které mu sdělil zprostředkovatel, že poskytovatel provedl kontrolu údajů, že úvěr považuje za přiměřený, že nemá žádné splatné dluhy, není ve stavu úpadku či hrozícího úpadku, veškeré poskytnuté údaje jsou pravdivé. (zjištěno z Prohlášení klienta).22. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaný žije s [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Má [Anonymizováno]. Příjem žalovaného ze zaměstnání činí [částka], jeho celkové výdaje jsou [částka]. Žalobkyně zohlednila rezervu [částka]. Vyšla z toho, že žalovaný disponuje volnými zdroji [částka]. Mezi výdaje zařadila výši životního minima pro žalovaného [částka] a druhé osoby v domácnosti ve výši [částka], dále částku 0 Kč na výdaje na výživné, částku 0 Kč na spoření, výši splátek 0 Kč a částku [částka] na bydlení. (zjištěno z Hodnocení klienta ke smlouvě č. [hodnota]).23. Žalovaný je minimálně od srpna 2024 zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. (zjištěno z Výplatní pásky za 9/2024 a Výplatní pásky 10/2024, Příchozích plateb [Anonymizováno] a.s. na č. l. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] p.v., a Výpisů [právnická osoba]. na č. l. 106–108). Dne 12. 8. 2024 mu byla vyplacena mzda [částka], dne 11. 9. 2024 částka [částka], dne 10. 10. 2024 částka [částka], dne 12. 11. 2024 částka [částka] a dne 11. 12. 2024 částka [částka]. (zjištěno z Výplatní pásky za 9/[Anonymizováno] a Výplatní pásky 10/[Anonymizováno] a Příchozích plateb [Anonymizováno] a.s. na č. l. 81-84 p.v.). Dne 11. 5. 2026 mu byla vyplacena mzda [částka], dne 11. 6. 2026 částka [částka] a dne 10. 7. 2026 mzda [částka] (zjištěno z Výpisů [právnická osoba]. na č. l. 106–108).24. Žalovaný byl dne 21. 11. 2024 přes jeho rodné číslo lustrován v aplikaci SOLUS. Dle výpisu neměl evidovanou žádnou splátku po splatnosti. (zjištěno z Výpisu záznamů z registrů SOLUS).25. Žalobkyně provedla dne 21. 11. 2024 lustraci žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI). Z výpisu plyne, že k žalovanému je evidováno [Anonymizováno] finančních institucí s žádostí. Žalovaný měl evidovaných 21 bodů v rámci Score card (při rozmezí 7 až 64 bodů), přičemž z výpisu plyne, že čím méně bodů klient má, tím je vyšší riziko, že nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výší vyplacené částky, případně zamítána. Dále je ve výpisu uvedena expozice v částce [částka] znamenající celkovou zbývající částku kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkové zbývající částky splátkových [podezřelý výraz] v roli žadatele a spolužadatele. Dále je tam uveden limit [částka], který znamená součet celkového úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele. Dluh po splatnosti byl evidován ve výši 0 Kč. (zjištěno z Výpisu z Nebankovního registru klientských informací).26. Dopisem ze dne 20. 3. 2026 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že je v prodlení s 15. a 16. splátkou. Byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. (zjištěno z Výzvy k zaplacení ze dne 20. 3. 2026).27. Dopisem ze dne 17. 4. 2026 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že je v prodlení s 15. až 17. splátkou. Byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. (zjištěno z Výzvy k zaplacení ze dne 17. 4. 2026).28. Žalobkyně dopisem ze dne 23. 4. 2026 informovala žalovaného, že je v prodlení se splátkou v délce 65 dnů, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celkem 52 145 Kč, kterou tvořily nesplacená jistina, úroky, nezaplacené smluvní pokuty a náhrada nákladů. (zjištěno z Oznámení ze dne 23. 4. 2026).29. Zástupce žalovaného se dopisem z 18. 6. 2026 obrátil na žalobkyni s tím, že smlouvy o úvěru, které s nimi uzavřel žalovaný, jsou absolutně neplatné pro neposouzení úvěruschopnosti a pro rozpor s dobrými mravy, s tím, že je žalovaný povinen zaplatit pouze nesplacenou část jistiny (zjištěno z Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 6. 2026).30. Zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne 20. 7. 2026 vyzvala žalovaného k úhradě 51 145 Kč do 15 dnů od odeslání (zjištěno z Předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2026). Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne 20. 7. 2026 (zjištěno z Podacího archu ze dne 20. 7. 2026).31. Za období květen 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka]. Mezi příchozími částkami je mimo jiné mzda žalovaného a mezi odchozími mimo jiné platba inkaso úvěru [částka]. (zjištěno z Výpisu z účtu od 1. 5. 2026 do 31. 5. 2026).32. Za období červen 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka]. Mezi příchozími částkami je mimo jiné mzda žalovaného a platba [částka] od [Anonymizováno] žalovaného. Mezi odchozími mimo jiné platba inkaso úvěru [částka]. (zjištěno z Výpisu z účtu od 1. 6. 2026 do 30. 6. 2026).33. Za období červenec 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka]. Mezi příchozími částkami je mimo jiné mzda žalovaného a mezi odchozími mimo jiné platba za pojištění domu [částka] nebo za vyúčtování za služby [Anonymizováno] ve výši [částka]. (zjištěno z Výpisu z účtu od 1. 5. 2026 do 31. 5. 2026).
V. Závěr o skutkovém stavu věci34. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.35. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Byla ujednána výše úvěru 50 000 Kč s úrokem 69,41 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 134 106 Kč ve splátkách ve výši 3 193 Kč po dobu 42 měsíců. Pro případ prodlení byla sjednána možnost zesplatnění celého úvěru, smluvní pokuty, povinnost platit účelně vynaložené náklady.36. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti [částka]. Žalobkyně zohlednila rezervu [částka]. Vyšla z toho, že žalovaný disponuje volnými zdroji [částka]. Mezi výdaje [Anonymizováno] výši životního minima pro žalovaného [částka] a druhé osoby v domácnosti ve výši [částka], dále částku 0 Kč na výdaje na výživné, částku 0 Kč na spoření, výši splátek 0 Kč a částku 7 473 Kč na bydlení. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech NRKI a SOLUS. Měla k dispozici údaje o příjmech žalovaného za září a říjen 2024. Měla k dispozici i předpřipravené prohlášením, ve kterém je uvedeno, že se žalovaný seznámil s informacemi o úvěru, které mu sdělil zprostředkovatel, že provedl kontrolu údajů, že úvěr považuje za přiměřený, že nemá žádné splatné dluhy, není ve stavu úpadku či hrozícího úpadku, veškeré poskytnuté údaje jsou pravdivé.37. Žalobkyně žalovanému vyplatila 50 000 Kč. Žalovaný na smlouvu zaplatil celkem 46 702 Kč.38. Žalovaný byl opakovaně upozorněn na to, že je v prodlením s placením splátek. Dopisem ze dne 23. 4. 2026 byl informován o zesplatnění celého úvěru.39. Žalovaný se obrátil na žalobkyni s návrhem na smírné vyřešení věci. Neúspěšně. Žalobkyně pak žalovanému zaslala předžalobní výzvu.40. Žalovaný byl v období před [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zaměstnán je stále u stejného zaměstnavatele. V období od srpna 2024 do prosince 2024 se mu vyplácela mzda v rozmezí od [částka] do [částka]. V květnu 2026 mu byla vyplacena mzda [částka], v červnu 2026 mzda [částka] a v červenci 2026 částka [částka].41. Za období květen 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka]. Za období červen 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka]. Za období červenec 2026 přišlo žalovanému na bankovní účet celkem [částka] a odešlo z něj celkem [částka].
VI. Posouzení věci soudem42. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.43. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.44. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.45. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.46. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.47. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.48. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.). Na smlouvu o úvěru je nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť ji uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Na tyto typy smluv dopadá právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.49. Z této právní úpravy plyne, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud výsledky posouzení úvěruschopnosti vylučují důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2105/2024, ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1586/2024, a ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 33 Cdo 1056/2025). V opačném případě je smlouva absolutně neplatná. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-[právnická osoba]. v. GK, C-679/18, bod 20).50. Poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím s odbornou péčí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy, výdaje a dluhy žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel o úvěr povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024). To platí i v případě, když žadatel prohlásí, že údaje jím uvedené jsou pravdivé, a to stvrdí svým podpisem.51. Je na poskytovali (resp. věřiteli), aby v řízení před soudem prokázal, že dostatečným způsobem posoudil úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného).52. Soud nezpochybňuje, že žalobkyně provedla posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Dokonce si z výpisů z účtů ověřila, jaké příjmy žalovaný pobírá. Nicméně se zcela nedostatečně zaměřila na výdaje a dluhy žalovaného.53. Žalobkyně vycházela z toho, že celkové výdaje žalovaného činí [částka]. K tomu připočetla rezervu [částka]. Mezi výdaje zařadila výši životního minima pro žalovaného [částka] a druhé osoby v domácnosti ve výši [částka], dále částku 0 Kč na výdaje na výživné, splátky 0 Kč, částku 0 Kč na spoření a částku [částka] na bydlení.54. Žalobkyně neprokázala, že by výši těchto výdajů reálně ověřila. Neprokázala, že ověřovala, kolik platí žalovaný na bydlení a jaké jsou skutečné výdaje žalovaného a člena jeho domácnosti. Bez toho, aniž by se pokusila ověřit výši takových výdajů, nemohla bez dalšího vycházet jen z částek životních minim a rezervy.55. Za klíčové považuje soud to, že žalobkyně disponovala s Výpisem z Nebankovního registru klientských informací ze dne 21. 11. 2024. Tento výpis u žalovaného eviduje 10 finančních institucí s žádostí, přičemž sám signalizuje, že z tohoto důvodu je u žalovaného vyšší riziko, že nebude splácet úvěr. Proto je ve výpisu uvedeno, že žádost o úvěr je výrazněji limitována výší vyplacené částky, případně zamítána. Dále výpis obsahuje celkovou zbývající částku kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkové zbývající částky splátkových [podezřelý výraz] v roli žadatele a spolužadatele ve výši přes [částka]. Rovněž obsahuje informaci o součtu celkového úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele ve výši [částka].56. Soud se od žalobkyně nedozvěděl, jakým způsobem s těmito informaci žalobkyně pracovala. Pokud výpis z NRKI signalizuje vyšší riziko neschopnosti splácet, musí být poskytovatel úvěru mnohem důslednější a ověřit strukturu závazků, které z výpisu plynou. U žalovaného byla částka závazků vysoká. Žalobkyně však bez zjištění struktury těchto závazků a jejich pravidelných splátek zanesla do hodnocení mezi výdej žalované splátky ve výši 0 Kč. To vzbuzuje dojem, že žalobkyně na výpis z NRKI nehleděla.57. Za této situace existovaly při uzavírání smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně v této situaci neměla úvěru žalovanému vůbec poskytnout. Navíc nebylo prokázáno, že žalovaný byl při uzavření smlouvy schopen úvěr splácet. I přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně další tvrzení neuvedla a jiné důkazy neoznačila. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná.58. Sankcí za nedostatečné prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr, resp. za to, že poskytovatel poskytne úvěr, ačkoli nemohl, je, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut, nebo vynaložených nákladů dle smlouvy, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).59. Žalobkyně poskytla žalovanému 50 000 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 46 702 Kč. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vrátit zbytek jistiny ve výši 3 298 Kč.60. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).61. Žalovaný namítl, že žaloba byla předčasná a má být zamítnuta pro absenci splatnosti jistiny, jinými slovy, protože splatnost určí až soud ve svém rozsudku.62. Námitka není důvodná.63. Zákon o spotřebitelském úvěru stanovuje speciální novou dobu splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele. Zákon nelze vykládat způsobem, že vždy když je zjištěno, že je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, je žaloba předčasná. Smyslem ochrany spotřebitele není to, aby když se s věřitelem nedohodne na nové době splatnosti, musí postupovat vícero řízení před soudem ohledně jediné věci. Nejprve o určení splatnosti vrácení jistiny, a poté o zaplacení jistiny. To totiž může nepřiměřeně zatížit i spotřebitele. Je-li žalováno na zaplacení zesplatněného spotřebitelského úvěru, je na soudu, aby z dokazování dospěl k závěru, zda už bylo, je, nebo teprve bude v silách spotřebitele jistinu vrátit. Pokud byl spotřebitel schopen vrátit jistinu před podáním žaloby, lze přiznat i úroky z prodlení (to koresponduje s názorem obsaženým v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), bude-li tomu tak v budoucnu, úroky z prodlení přiznány nejsou, a soud určí splatnost do budoucna. Může tak určit přesným datem či časovým údajem ve lhůtě plnění, nebo prostřednictvím splátek.64. Přestože se v projednávané věci žalovaný obrátil na žalobkyni s tím, že smlouva je neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti, a pokusil se navrhnout mimosoudní určení splatnosti jistiny, stále to nevylučuje možnost, aby se věřitel přímo obrátil na soud s žalobou na zaplacení. I žalovaný se mohl obrátit na soud s žalobou o určení splatnosti jistiny úvěru, pokud chtěl předejít žalobě na zaplacení. Neučinil to. Nelze dospět k závěru o předčasnosti žaloby. Splatnost určil soud prostřednictvím lhůty k plnění.65. Ve věci nebylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy schopný úvěr splácet. Z obsahu spisu neplynou skutečnosti, že žalovaný byl schopen vrátit jistinu v okamžiku zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto nemá právo ani na požadovaný úrok z prodlení.66. Žalovaný navrhl, aby mu byla uložena povinnost vrátit nesplacenou část jistiny ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku, což zhruba odpovídá měsíčním splátkám, které by měl být schopen platit. Soud takovému návrhu vyhověl, přičemž zohlednil špatnou finanční situaci žalovaného, skutečnost, že se s žalobkyní pokusil o smírné stanovení splatnosti jistiny a to, že žalobkyně s návrhem žalovaného při jednání souhlasila.67. Nelze totiž opomíjet to, že sankce pro poskytovatele úvěru (resp. věřitele) za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti musí mít odrazující účinek (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 11. 2016, ve věci Home Credit Slovakia, C‑42/15, bod 63).68. Soud shrnuje, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu 3 298 Kč ve lhůtě 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Ve zbylém rozsahu (počítaje v to úroky, smluvní pokuty a úroky z prodlení) žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III).
VII. Náklady řízení69. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení.70. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 5 % a neúspěšná v rozsahu 95 %, což odpovídá rozsahu úspěchu žalovaného. Současně zpětvzetí žaloby bylo učiněno z vůle žalobkyně a nijak se o něj nepřičinil žalovaný. Žalobkyně tak musí žalovanému zaplatit 90 % účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří odměna jeho advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 1. 9. 2026, sepis vyjádření ze dne 11. 9. 2026 a účast při jednání soudu dne 30. 9. 2026) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále „advokátní tarif“). Za první tři z těchto úkonů, které byly provedeny před částečným zpětvzetím žaloby, náleží zástupci odměna ve výši 3 380 Kč za úkon [§ 7 bod 5 advokátního tarifu – tarifní hodnota 56 026,50 Kč (jistina pohledávky 50 645 Kč a vyčíslená smluvní pokuta 5 381,50 Kč)], celkem 10 140 Kč. Za poslední z úkonů (po částečném zpětvzetí) náleží zástupci odměna ve výši 3 100 Kč [§ 7 bod 5 advokátního tarifu – tarifní hodnota 49 241,96 Kč (jistina pohledávky 44 522 Kč a vyčíslená smluvní pokuta 4 719,96 Kč)].71. Soud uvádí, že zástupce ve vyčíslení nákladů požadoval odměnu za vyjádření k částečnému zpětvzetí a doplnění vyjádření ze dne 15. 9. 2026. Nepožadoval však odměnu za vyjádření ze dne 11. 9. 2026. Soud zástupci přiznal odměnu za vyjádření ze dne 11. 9. 2026. Nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 15. 9. 2026, neboť argumentace uvedená v těchto vyjádřeních je prakticky totožná, s výjimkou krátké reakce za částečné zpětvzetí žaloby.72. Vedle odměny přísluší zástupci též paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z výše uvedených čtyř úkonů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (celkem 1 800 Kč), náhrada cestovného za cestu k jednání soudu dne 30. 9. 2026 na trase ze sídla zástupce v [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zpět v celkové délce [Anonymizováno] km vozidlem zástupce při spotřebě 5,9 l/100 km v celkové výši 1 244,72 Kč, která je tvořena náhradou za použití motorového vozidla ve výši 861,40 Kč [vypočtená s použitím náhrady ve výši 5,90 Kč za 1 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb., tedy 146 km x 5,90 Kč] a náhradou spotřebovaných pohonných hmot ve výši 383,32 Kč [vypočtená s použitím průměrné ceny nafty dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve výši 44,50 Kč/l a průměrné spotřeby vozidla 5,9 l/100 km, tedy 1,46 x 5,9 x 44,50 Kč], a dále náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodiny po 150 Kč za cestu na jednání soudu a zpět v celkové výši 900 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 17 184,72 Kč. S ohledem na míru úspěchu, je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému částku 15 466,30 Kč (tj. 90 %) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).73. Soud nedospěl k závěru, že existují důvody pro přiznání náhrady nákladů žalovanému v plném rozsahu. Důvody zvláštního zřetele hodné neshledal. V projednávané věci šlo nejen o platnost smlouvy, jak tvrdil žalovaný, ale i o vrácení nesplacené jistiny. I když byla smlouva absolutně neplatná pro pochybení na straně žalobkyně, žalovaný smlouvu dobrovolně uzavřel, finanční prostředky přijal, měl možnost s nimi určitou dobu nakládat, chvíli splácel, ale celou jistinu nevrátil. Řízení před soudem tedy nevzniklo jen z důvodů (pochybení) na straně žalobkyně.