Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 865 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 865 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce podal proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalované mu zaplatit částku 6 865 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 4. 2020 do zaplacení. V návrhu tvrdil, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. V období od 6. 9. 2019 do 15. 12. 2019 neměla žalovaná k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ustanovením § 1 odstavec 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v účinném znění do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Vozidlo bylo tedy nepojištěno 101 dní. Denní sazba příspěvku činí 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost příspěvku nastala dne 12. 4. 2020. Žalovaná na výzvu k zaplacení nereagovala a ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě. Dlužná částka představuje příspěvek do tzv. garančního fondu ve výši 6 565 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce k návrhu připojil výzvu k úhradě příspěvku [anonymizována čtyři slova] ze dne 27. 2. 2020, upomínku ze dne 24. 6. 2020, II. upomínku ze dne 7. 8. 2020, předžalobní upomínku ze dne 11. 9. 2020 spolu s doklady o odeslání.
2. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyhověl a rozhodl platebním rozkazem ze dne 4. 11. 2020, č. j. EPR 256142/2020-5. Elektronický platební rozkaz se nepodařilo žalované doručit, soud proto usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. EPR 256142/2020-13 elektronický platební rozkaz zrušil a účastníky vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci zůstali nečinní, soud proto rozhodoval podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.
3. Soud na základě předložených listinných důkazů a tvrzení žalobce dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem (provozovatelem) osobního automobilu [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], pro jehož provoz nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neprokázala, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci příspěvek do tzv. garančního fondu ve výši 6 565 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provádí, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dluhu má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od 13. 4. 2020 do zaplacení.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21 % DHP ve výši 189 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává týž žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).