Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 5.3.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 4 625,80 Kč s úrokem 14,75 % ročně z částky 16 276,70 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 1 276,70 Kč od 5.3.2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradu nákladů řízení 1 352 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovanou uzavřel dne 6.10.2023 smlouvu o úvěru, na základě této poskytl žalované částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit navíc úrok ve výši 19,90 % ročně a poplatky dle platného ceníku, to vše v měsíčních splátkách po 1 407 Kč splatných nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaná splátky nedodržela, žalobce proto úvěr zesplatnil dne 3.3.2024, neboť k tomuto datu byla žalovaná v prodlení s více než dvěma splátkami. Při schvalování úvěru žalobce vycházel z údajů poskytnutých klientem, tyto byly hodnoceny individuálně, žalobce vycházel rovněž i z interních a externích databází, porovnával příjem a výdaje žalované. Žalovaná dluží žalobci na jistině 16 276,70 Kč, poplatky 1 800 Kč, 1 549,10 Kč na dlužném smluvním úroku počítaného z jistiny od 4.3. do 21.10.2024, 1 533,74 Kč na zákonném úroku z prodlení od 5.3. do 21.10.2024, přičemž žalobce požaduje rovněž z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 22.10.2024 do zaplacení. Žalovaná dosud ničeho žalobci nezaplatila, ačkoli byla upomínána.
2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoli byla řádně a včas předvolána, k jednání se nedostavila.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne 6.10.2023 smlouvu o úvěru, na základě této jí žalobce poskytl částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala navíc zaplatit smluvní úrok a poplatky, vše v měsíčních splátkách v počtu 12 po 1 407 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje listopadem 2023. Dohodnuté splátky žalovaná nedodržela, žalobce využil smluvního ujednání a pohledávku zesplatnil podáním ze dne 3.3.2024, zároveň vyzval žalovanou k zaplacení částky 18 077 Kč s tím, že od 4.3.2024 částka narůstá o řádný úrok i úrok z prodlení. Žalovaná ničeho nezaplatila žalobci ani na základě předžalobní výzvy. Před uzavřením smlouvy žalovaná vyplnila údaje s příjmem 18 000 Kč ze zaměstnání, žalobce ověřil z výpisu z účtu žalované, že průměrný příjem odpovídá této částce, fakticky žalovaná předložila výpisy z účtu od července do září 2023, počáteční či konečné zůstatky vykazovaly v zásadě mínusové částky v řádech tisíce korun, z výpisů z účtu je zřejmé, že žalovaná čerpala i finanční prostředky z dalších úvěrů, a to i do povoleného kondokorentu, z důvodu přečerpání kondokorentu jí byl účtován 30.9.2023 debetní úrok. Žalobce zjistil, že ze tří dalších poskytnutých úvěrů u něj by žalovaná měla splácet kolem 1 242 Kč měsíčně na tyto tři úvěry. Soud vycházel zejména ze smlouvy o úvěru včetně podmínek a ceníku, z výpisu z úvěrového účtu, z výzev k plnění včetně předžalobní výzvy, z detailů zadaných operací, z výpisů z běžného účtu žalované, z předžalobní výzvy s podacím archem.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce jako věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť nepožadoval doložení pravidelných a základních výdajů žalované zejména spojených s bydlením, pravidelnými platbami za jídlo či telefon, energie. To vše za situace, kdy žalovaná měla na svém účtu nedostatek finančních prostředků, ve většině případů byla v minusu a k dalším minimálně svým třem závazkům rovněž u [právnická osoba], měla navíc splácet i nově uzavřený závazek částkou 1 407 Kč měsíčně. Pokud však žalovaná neměla dostatek finančních prostředků, pak nebyla schopna splácet ani další úvěr, k tomuto fakticky došlo, nezaplatila totiž ani jedinou splátku. Za této situace věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 87 odst. l zák.č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud úvěrovou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku /srovnej s rozhodnutím KS Praha sp.zn. 27 Co 81/2019, 27 Co 477/2017, 22 Co 295/2019/. Soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná přijala částku 15 000 Kč na úkor žalobce bez právního důvodu, tuto částku je povinna vrátit, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno.
6. Na druhé straně soud žalobu ve zbývajících nárocích zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl věřiteli, tedy žalobci vzniknout platný nárok na zaplacení smluvního úroku či poplatků, s těmito nemůže být žalovaná v prodlení, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno.
7. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla žalovaná úspěch zhruba v 1/5, úspěch žalobce činí zhruba 4/5, tudíž má žalobce právo na zaplacení 3/5 účelně vynaložených nákladů řízení, tyto představují odměnu advokáta za 3 úkony s ohledem na typizovanou žalobu po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, k tomu DPH, jakož i zaplacený soudní poplatek, celkem tudíž 2 252 Kč, z toho 3/5 činí 1 352 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobce.