Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 14 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 14 780 Kč od 12.7.2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradu nákladů řízení 2 373 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 14 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 12. 2021 uzavřené distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz) mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobce“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 538 Kč a žalovaný je měl vrátit dle smluvních dispozic do 28. 12. 2023. Žalovaný se dostal se splácením dluhu do prodlení, na svůj dluh plnil pouze částečně, a to ve výši 30 758 Kč a bezdůvodně se tak obohatil o částku ve výši 14 780 Kč. Žalobce se stal věřitelem žalovaného z uvedené smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023, která byla uzavřena se společností [právnická osoba]., na kterou pohledávku původní věřitel převedl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou však nereagoval. Žalobce tak požaduje zaplatit žalovanou částku a rovněž si uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení.
2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným byla dne 28. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „smlouva“), na základě, které předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr ve výši 45 538 Kč se splatností do 28. 12. 202, přičemž smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na bankovní účet. Žalobce předmětnou pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh plnil pouze částečně, a to ve výši 30 758 Kč, bezdůvodně se tak obohatil o částku ve výši 14 780 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k dobrovolnému uhrazení dluhu právním zástupcem žalobce dne 11. 1. 2024.
4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2018 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).
5. Podle § § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
8. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že se žalovaný bezdůvodně obohatil o částku ve výši 14 780 Kč. Jelikož z provedeného dokazování pak soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobce či že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobci vedle toho přísluší i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce je tak i v této části důvodný. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).
9. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), jednoho úkonu právní služby (podání žaloby) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) AT, tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21% daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 273 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tím samým žalobcem ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech.