Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 250 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena zaplatit povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 750 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 719 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 27 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), respektive společností [právnická osoba], kdy ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], a žalovaným byla dne 15. 4. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny ve výši 25 000 Kč zaplatit také kapitalizovaný úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu poplatek za hotovostní inkaso splátek (dále jen„ poplatek“), žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 42 250 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 5. 2018. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas a ocitl se tak v prodlení. Na předmětný závazek žalovaný uhradil částku v celkové výši 14 750 Kč. Dlužná částka činila na jistině úvěru 25 000 Kč, na nesplacené úroku 400 Kč, na nesplaceném poplatku za vyhodnocení úvěrového případu 930 Kč, na nesplaceném poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 170 Kč. Dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 2. 2020 k úhradě dlužných částek.
2. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
4. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřel dne 15. 4. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě, které poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal kromě jistiny ve výši 25 000 Kč zaplatit také kapitalizovaný úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu poplatek za hotovostní inkaso splátek (dále jen„ poplatek“), žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 42 250 Kč, a to ve 13 splátkách nejpozději do 15. 5. 2018. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas a ocitl se tak v prodlení. Žalovaný dosud na předmětný závazek uhradil celkem 14 750 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020. Soud vycházel ze smlouvy o úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek a z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího lístku.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1813 věta prvá o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 pak soud posoudil podle o. z. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně a uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a na splátkách uhradil 14 750 Kč.
14. Ujednání o úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu a poplatku za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 17 250 Kč, soud posoudil jako neplatné, a tedy nedůvodně uplatněné, když byly sjednány ve výši 69% jistiny, navíc nebylo ze smlouvy zřejmé, kolik činil úrok a kolik zbylé poplatky. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o úroku, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu a poplatku za hotovostní inkaso splátek jednoznačně jako ujednání v rozporu s dobrými mravy, a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 547 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku. To však neznamená, že smlouva o úvěru je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu a poplatku za hotovostní inkaso splátek lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].
15. Platby v celkové částce 14 750 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na smlouvu o úvěru, soud započetl na jistinu a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 10 250 Kč (25 000 Kč – 14 750 Kč) s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části tedy, a to co do částky 17 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 750 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 o. z. zamítl.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 27 500 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 10 250 Kč, naopak žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši 17 250 Kč, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla v této věci úspěšná pouze částečně a má nárok na 25,45 % celkových nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 375 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a konečně také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2 827 Kč a s ohledem na poměr úspěch ku neúspěchu tak, jak je výše uvedeno, má žalobkyně nárok na zaplacení 25,45 % celkových nákladů řízení, tedy částky ve výši 719 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).