Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 329,60 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 7 329,60 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 425,78 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 5 425,78 Kč od 10. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 425,78 Kč od 17. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 587,61 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 1 587,61 Kč od 10. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 587,61 Kč od 17. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradu nákladů řízení 2 452 Kč, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala dne 17. 8. 2021 žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 14 342,99 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 3. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (nárok č. 1) na částku 9 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 7 592 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 206 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 403 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 983 Kč (dále jen„ poplatek“). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 16 592 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 922 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 1. 2020. Žalovaný však nehradil splátky zápůjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 10. 9. 2019, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 478,78 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu o zápůjčce celkem uhradil 3 772,78 Kč. Dne 18. 12. 2020, a to s účinností k 5. 1. 2021, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 7 329,60 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 2 139,26 Kč počítaných ve výši 29 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 4. 1. 2020 (dle návrhu žalobkyně ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do 18. 12. 2020 (do postoupení), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 874,97 Kč počítaného ve výši 10 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 1. 11. 2019 (od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky) do 18. 12. 2020 (do postoupení) a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 15. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (nárok č. 2) na částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč (dále jen„ poplatek“). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 18 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2019. Žalovaný však nehradil splátky zápůjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 10. 9. 2019, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na tuto smlouvu o zápůjčce celkem uhradil 6 363,22 Kč. Dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, a to s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 7 013,39 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 3 188,17 Kč počítaných ve výši 29 % ročně z částky 7 013,39 Kč od 10. 6. 2019 (dle návrhu žalobkyně ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do 18. 12. 2020 (do postoupení), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 058,40 Kč počítaného ve výši 9,75 % ročně z částky 7 013,39 Kč od 17. 6. 2019 (od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do 18. 12. 2020 (do postoupení) a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 013,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 013,39 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem k úhradě dlužných částek.
2. V daném případě soud o věci rozhodl za podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. a veřejně vyhlásil rozsudek.
3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 3. 7. 2018 (nárok č. 1), smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému z téhož dne, a z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 3. 7. 2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce na částku 9 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 7 592 Kč, celkem tedy 16 592 Kč, v 18 měsíčních splátkách po 922 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 1. 2020. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o zápůjčce celkem 3 772,78 Kč.
4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 4. 2018 (nárok č. 2), smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému z téhož dne, a z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 15. 4. 2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč, celkem tedy 18 917 Kč, v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2019. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o zápůjčce celkem 6 363,22 Kč.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2018 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“).
6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 1813 věta prvá občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2018 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 2 206 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 403 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 983 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované podobě 2 206 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 3 403 Kč, tedy ve výši 37,81 % z jistiny, soud jej posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Podobně soud posoudil i poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, jehož důvodnost nadto žalobkyně ani neprokázala. Tento poplatek byl sjednán ve výši 22,03 % jistiny. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšil smluvené úroky na 88,84 % z jistiny. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o administrativním poplatku a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].
16. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 206 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 3 403 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 983 Kč však soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. Platby v celkové částce 3 772,78 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na smlouvu o zápůjčce, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši 2 206 Kč, a ve zbývající výši 1 566,78 Kč (3 772,78 Kč – 2 206 Kč) na jistinu zápůjčky a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 7 329,60 Kč, tedy v nižší výši, jak bylo žalobkyní požadováno (soudem by bylo přiznáno 7 433,22 Kč, tj. 9 000 Kč + 2 206 Kč – 3 772,78 Kč) s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 329,60 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 329,60 Kč počínaje dnem 1. 1. 2019 do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a tedy k jinému způsobu započítání plateb žalovaného, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/3013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.
17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 4. 2018 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 1 789 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované podobě 1 789 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč, tedy ve výši 41,80 % z jistiny, soud jej posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Podobně soud posoudil i poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, jehož důvodnost nadto žalobkyně ani neprokázala. Tento poplatek byl sjednán ve výši 29,48 % jistiny. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšil smluvené úroky na 100,28 % z jistiny. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o administrativním poplatku a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka].
18. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 789 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč však soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. Platby v celkové částce 6 363,22 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na smlouvu o zápůjčce, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši 1 789 Kč, a ve zbývající výši 4 574,22 Kč (6 363,22 Kč – 1 789 Kč) na jistinu zápůjčky a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 5 425,78 Kč (10 000 Kč + 1 789 Kč – 6 363,22 Kč) s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 425,78 Kč od 10. 6. 2019 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 425,78 Kč počínaje dnem 17. 6. 2019 do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a tedy k jinému způsobu započítání plateb žalovaného, nepropočítával soud výši úroků, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/3013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, a to co do částky 1 587,61 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 1 587,61 Kč od 10. 6. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 587,61 Kč od 17. 6. 2019 do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).