Výrok
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 874 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 766 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 10. 2023 do 18. 12. 2023 ve výši 388,80 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 14 874 Kč ve výši 15 % ročně od 19. 12. 2023 do zaplacení, částku ve výši 5 504 Kč a úrok ve výši 66,83 % p. a z částky 11 817,35 Kč od 20. 10. 2023 do 12. 11. 2023 ve výši 505,68 Kč, úrok ve výši 15 % p. a z částky 11 817,35 Kč od 13. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 10. 2023 dosáhne částky 45 043 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 874 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 5 504 Kč a smluvního úroku ve výši 66,83 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 20. 10. 2023 do 12. 11. 2023 ve výši 505,68 Kč a úroku ve výši 15% z uvedené částky od 13. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 10. 2023 dosáhne částky 45 043 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 13 000 Kč, přičemž k vyplacení úvěru žalovanému došlo [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,83% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 892 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradil žalobkyni pouze 14 měsíčních splátek, celkem 12 488 Kč. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 15 splatné dne 14. 8. 2023. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 996 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 000 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 18. 10. 2023, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy. V souladu s bodem 6.5. smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 20. 10. 2023 až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění zaplatil žalovaný další splátku ve výši 892 Kč. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.
2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] na částku 13 000 Kč, která byla žalovanému dne [datum] vyplacena. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,83 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 892 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2022 (důkaz: smlouva o úvěru č. [hodnota], doklad o vyplacení úvěru, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, karta klienta). Žalovaný se dostal do prodlení s 15. splátkou splatnou dne 14. 8. 2023, přičemž k 18. 10. 2023 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru (důkaz: výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, oznámení o zesplatnění). Žalovaný vrátil úvěr do částky 13 380 Kč (důkaz: transakční historie žalovaného k uvedené smlouvě). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celého dluhu (důkaz: předžalobní výzva + poštovní podací arch).
4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že přenechala žalovanému částku ve výši 13 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). Žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána. Žalobkyně totiž nemohla ničeho vědět o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Žalobkyní nebyly předloženy žádné listiny, které by prokazovaly, že žalobkyně řádně zhodnotila úvěruschopnost žalovaného, a že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Z hodnocení klienta a přehledu vyplacených mezd bylo pouze zjištěno, že žalovaný je zaměstnaná od listopadu 2018 na hlavní pracovní poměr, jeho celkové měsíční příjmy činí 15 642 Kč a celkové výdaje 9 823 Kč (z toho u stejného věřitele již hradí další úvěr ve výši 2 005 Kč). Jako formu bydlení uvedl žalovaný „u rodičů“, výdaje na bydlení uvedl 3 568 Kč, není však zřejmé, co tato částka představuje. Skutečnost, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel, není sama o sobě směrodatným ukazatelem o tom, že byl schopen úvěr splácet.
13. Žalobkyně tak poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit pouze poskytnutou jistinu, která činila 13 000 Kč. Žalovaný však uhradil na splátkách celkem 13 380 Kč, tedy více než činila dlužná jistina. S ohledem na uvedené tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu však nevznikly.