Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úroku ve výši 27 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkem [částka] s příslušenstvím z titulu dvou smluv o zápůjčce, a to č. [tel. číslo] (dále jen „první smlouva“) a č. [tel. číslo] (dále jen „druhá smlouva“), které žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě první smlouvy ze dne [datum] byla žalované přenechaná částka [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka]. Nad rámec jistiny se zavázala uhradit poplatek [částka]. Vrátila však jen [částka]. Na základě druhé smlouvy ze dne [datum] byla žalované přenechaná částka [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka]. Nad rámec jistiny se zavázala uhradit poplatek [částka]. Vrátila však jen [částka]. Úvěruschopnost žalované posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně z údajů sdělených žalovanou a z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Na základě první smlouvy se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úroku 27 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Na základě druhé smlouvy se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úroku 28 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.
4. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne [datum] první smlouvu, na základě které žalované téhož dne přenechala v hotovosti [částka] (zjištěno ze smlouvy č. [tel. číslo]). Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách, přičemž výše 1. až 59. splátky činila [částka] a výše 60. splátky činila [částka]. Celková částka splatná žalovanou tak činila [částka] (vše zjištěno z téže smlouvy). Dle zákaznické karty vyplněné dne [datum] činila měsíční mzda žalované [částka], státní podpora [částka] a příjem přítele [částka], celkový příjem činil [částka] a měsíční výdaje [částka] (z toho nájem [částka], telefon [částka], interní splátky [částka] a výdaje na domácnost [částka]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Do začátku soudního řízení vrátila [částka]. (zjištěno z přehledu splácení). Právní předchůdkyně žalobkyně dále podepsala s žalovanou dne [datum] druhou smlouvu, na základě které žalované téhož dne přenechala v hotovosti [částka] (zjištěno ze smlouvy č. [tel. číslo]). Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně poplatku ve výši [částka] (z toho úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování ve výši [částka] a poplatek za komfortní splácení ve výši [částka]), a to v 60 týdenních splátkách, přičemž výše 1. až 59. splátky činila [částka] a výše 60. splátky činila [částka]. Celková částka splatná žalovanou tak činila [částka] (vše zjištěno z téže smlouvy). Dle zákaznické karty vyplněné dne [datum] činil měsíční příjem žalované [částka] (z toho [částka] mateřská a [částka] další příjem domácnosti) a měsíční výdaje [částka] (z toho interní splátky [částka]). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Do začátku soudního řízení vrátila [částka]. (zjištěno z přehledu splácení). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek a zároveň ji vyzvala k zaplacení [částka], a to deseti dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne [datum]. Dle předžalobní výzvy ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala tento dopis dne [datum].
5. Žalobkyně jen obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované z údajů sdělených žalovanou a z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žádné listiny však k žalobě nebyly připojeny. Ze zákaznických karet navíc vyplynulo, že žalovaná uvedla, že pobírala rodičovský příspěvek, zaměstnaná nebyla. Ve vztahu k disponibilnímu příjmu žalované byl připočten i (neověřený) příjem jejího druha a běžné měsíční výdaje rovněž nebyly jakkoliv ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřovány (resp. žalobkyně žádné důkazy o takové skutečnosti neoznačila). Věřitel před poskytnutím úvěru přitom musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit, což právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neučinila. Takový postup není řádným posouzením úvěruschopnosti.
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smluv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované [částka] a [částka]. Smlouvy však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované, spoléhala se jen na jí sdělené údaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatných titulů. Žalované tak vznikla povinnost vrátit, oč se obohatila, tedy poskytnuté jistiny. V případě první smlouvy však vrátila jen [částka]. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] ([částka] – [částka]). V případě druhé smlouvy vrátila [částka]. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] ([částka] – [částka]). V obou případech soud přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně, a to ode dne [datum] do zaplacení z celkové dlužné částky ve výši [částka] ([částka] + [částka]). Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění, v níž žalobkyně poskytla žalované lhůtu k zaplacení do 10 dnů po obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Protože žalovaná svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.