Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 515 Kč ode dne 29. května 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 17. 9. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 11 815 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl majitelem vozidla registrační značky [SPZ], které nemělo v období ode dne 23. 5. 2023 do dne 22. 1. 2024 sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za nepojištěné dny a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl majitelem vozidla reg. zn. [SPZ], k němuž neměl sjednané povinné ručení v období ode dne 23. 5. 2023 do dne 22. 1. 2024, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozovaná (zjištěno z výpisu údajů o vozidle a z kupní smlouvy ze dne 12. 2. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných (zjištěno ze 7 upomínek). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
6. Žalovaný tím, že neměl v období ode dne 23. 5. 2023 do dne 22. 1. 2024 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období činil příspěvek 47 Kč denně, celkem tedy za 245 dní bez pojištění 11 515 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).