Výrok
I. Návrh, že manželství manželky [Anonymizováno], rozené [rodné přijmení] a manžela [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [adresa], se rozvádí, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Opatrovníkovi se přiznává odměna ve výši 8 250 Kč.
IV. Náklady řízení nese stát.
Odůvodnění
1. Manželka se ve svém návrhu ze dne 4. 1. 2024 domáhá rozvodu manželství, když s manželem dále než šest měsíců nežijí ve společné domácnosti a žádá, aby manželství bylo rozvedeno podle ust.§ 757 o. z., neboť manželství trvá více než tři roky a po více než šest měsíců nežijí ve společné domácnosti. Manželka podala návrh na rozvod manželství, avšak poté již na předvolání a výzvy soudu nereagovala, k jednání se nedostavila.
2. Opatrovník navrhl zamítnutí návrhu, neboť nejsou splněny předpoklady ust. § 757 o. z., jak tvrdí manželka, a nebyly ani tvrzeny příčiny rozvratu manželství.
3. Podle ust. § 47 a násl. zák.č. 91/1012 Sb. je dána pravomoc českých soudů , neboť jsou sice manželé státními občany cizích států, ale manželka má obvyklý pobyt v České republice a tento obvyklý pobyt trval nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby. Poměry se potom řídí českým právním řádem, neboť manželka má v České republice obvyklý pobyt. V době podání žaloby potom bydlela na adrese v [adresa], čímž založila místní příslušnost. Jak vyplývá z oddacího listu manželé uzavřeli manželství dne 2. 8. 2019 v České republice. Manželka je národnosti mongolské, manžel čínské. Z manželství se narodily tři nezletilé děti. Manželé původně žili v [adresa], kde měla manželka trvalé bydliště ještě v době podání návrhu. Jak bylo z rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. [Anonymizováno] zjištěno, byl manžel umístěn v zařízení pro zajištění cizinců [adresa] a dne 17. 10. 2023 byl realizován jeho dobrovolný návrat do Číny. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 27. 11. 2024 č. j. [spisová značka] byla schválena dohoda, když otec byl zastoupen opatrovníkem, o úpravě výchovy a výživy nezletilých dětí pro dobu do rozvodu a pro dobu po rozvodu manželství. Soud se dále pokoušel zjistit, kde se manželka zdržuje s tím, že dle sdělení Domova pro dětský život [adresa] [Anonymizováno] by měla bydlet někde v podnájmu v [Anonymizováno]. Soud se pokoušel s manželkou komunikovat alespoň e-mailem, když tato sdělila, že trvá na rozvodu manželství, nic jiného ale neuvedla. Poté i tato komunikace ustala, nebylo proto možno s ní komunikovat. V současné době je tedy situace taková, že manžel má ustanoveného opatrovníka, neboť jeho pobyt v [Anonymizováno] nelze dopátrat a nelze se ani dopátrat k pobytu manželky, která je nekomunikativní. Nelze ji tedy poučovat o nutnosti připojení listin, pokud žádá rozvod podle ust. § 757 o. z. , ani k doplnění tvrzení o důvodu rozvratu. Podle ust. § 757 o. z., připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podal druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu nežijí déle než šest měsíců, uzavřeli dohodu ohledně úpravy poměrů k nezl. dětem a dohodli se na majetkových poměrech. Dle ustanovení tohoto paragrafu však soud nemůže manželství rozvést, neboť není známo stanovisko manžela, nebyla potom předložena dohoda ohledně úpravy majetkových poměrů. Podle ust. § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V případě rozvodu podle ust. § 755 o. z. soud však zjišťuje existenci rozvratu manželství, zjišťuje jeho příčiny. Byť je zřejmé, že účastníci nežijí ve společné domácnosti, dospěl okresní soud k závěru, že nelze manželství účastníků rozvést podle ust. § 757 o. z. tak, jak žádá manželka, a nelze jej rozvést ani podle ust. § 755 o. z., neboť v době rozhodnutí soud nemá zjištěnou příčinu rozvratu ani to, že jsou splněny i ostatní podmínky pro to, aby manželství bylo rozvedeno. Soud proto dospěl k závěru, že v současné době není manželství možnost rozvést, když ani jeden z účastníků by neměl vědomost o tom, že manželství rozvedeno bylo, a návrh na rozvod proto zamítl. Pokud manželka zajistí stanovisko a dohodu od manžela, popřípadě pokud uvede důvody, pro které by mělo být manželství rozvedeno, je možno podat návrh nový.
4. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 23 z. ř. s. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žádnému z účastníků náklady nevznikly.
5. Podle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupce nebo opatrovník advokát platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Vzhledem k tomu, že manželovi byl ustanoven zástupce z řad advokátů, přísluší tomuto odměna za zastupování, jež se stává ze tří úkonů právní pomoci po 2 300 Kč a třikrát paušál po 450 Kč, celkem 8 250 Kč. Soud proto zástupci tyto náklady a odměnu přiznal, přičemž náklady za zastupování manžela nese stát.