Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 120 083,35 Kč se zákonným 12 % úrokem z prodlení ročně od 24. 6. 2025 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky 32 779,86 Kč, kapitalizovaného úroku 27 228,12 Kč, 12,75 % úroku ročně z částky 149 137,56 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 070,78 Kč od 4. 4. 2025 do 23. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 779,86 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, návrh se v tomto rozsahu zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 30 190 Kč, do dvou měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 152 863,23 Kč s příslušenstvím, když s žalovaným uzavřel dne 4. 3. 2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. V době uzavírání smlouvy byla výše úrokové sazby stanovená ČNB 8,83 %. Žalobce si s žalovaným sjednal výši úrokové sazby ve výši 27,90 %. Žalobcem poskytnutá výše úroku tedy nečiní čtyřnásobek běžné úrokové sazby a nemůže tedy být poskytnutý úvěr shledán v rozporu s dobrými mravy, když odkazuje na rozhodnutí 33 Odo 236/2005, dle kterého se ustálil strop na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé úrokové sazby. Úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, když učinil nejprve výpočet maximálního limitu měsíční splátky, zohlednil příjmy žalovaného, včetně případných výdajů, vyžádal si výpisy z účtu, ověřoval si tedy příjmy i výdaje. K výdajům ověřil konkrétní výdaje žalovaného, mezi kterými se nacházely i zbytné a jednorázové výdaje. Žalovaný značnou část svých výdajů hradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem, když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Zjišťoval i závazky u jiných institucionálních věřitelů, a to v aplikacích NRKI, CEE a podobně. Na základě zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledal žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. Samotná smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí webového rozhraní žalobce. Žalovaný zažádal na webových stránkách žalobce o poskytnutí revolvingového úvěru, když si nejprve zvolil, o jakou výše úvěru má zájem. Následně byl vyzván k vyplnění registračního formuláře, zadání osobních údajů, jakož i údajů o svých rodinných a majetkových poměrech. Sám žalovaný si zvolil své přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky pro případ budoucího ověření. Zaslal kopii občanského průkazu, aby bylo zřejmé, kdo jedná. Svou vůli projevil s tvrzením SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo [tel. číslo] projev vůle žalovaného tedy žalobce považuje za dostatečně určitý, když je z něj zřejmá vůle klienta uzavřít smlouvu. Existenci smlouvy a její akceptaci prokazuje i transakční historie, když žalovaný úvěr zpočátku splácel. Původně byl sjednán úvěrový rámec 20 000 Kč. Dle smluvních podmínek byla dohodnuta možnost změny výše úvěrového rámce v průběhu trvání smluvního vztahu. Žalovaný požádal 21. 3. 2024 o změnu výše úvěrového rámce z částky 20 000 Kč na 50 000 Kč. K tomuto požadavku byla opět zkoumána úvěruschopnost. Žalovaný dne 5. 4. 2024 požádal o změnu úvěrového rámce z částky 50 000 Kč na 100 000 Kč, opět byla zkoumána úvěruschopnost a dne 30. 4. 2024 byl na základě žádosti zvýšen úvěrový rámec částky 100 000 Kč na 150 000 Kč. Ze smlouvy bylo žalovaným čerpáno dvojím způsobem, a to jednak v rámci bezúčelového úvěru platbami pomocí fyzické a virtuální platební karty a jednak v rámci bezúčelového úvěru převodem hotovosti na účet žalovaného. Všechna čerpání jsou ve splátkovém kalendáři. Dle interních informací byla žalovanému vydána fyzická i virtuální platební karta, o jejíž vydání žalovaný zažádal. Virtuální karta byla vydána 11. 3. 2024 a fyzická karta 1. 4. 2024. Z obou karet bylo čerpáno. Žalovaný dále čerpal finanční prostředky ve výši 138 239 Kč formou převodu hotovosti na svůj účet č [č. účtu]. Za trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný částku v celkové výši 186 067,38 Kč. Žalovaný potom uhradil celkem 65 984 Kč, když z této částky byla částka 36 929, 89 Kč započtena na jistinu, částka 24 829,70 Kč na úroky, částka 3 299,44 Kč na pojištění, částka 500 Kč na smluvní pokutu a částka 425 Kč na poplatek za výběr z bankomatu. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu 1 500 Kč, která byla mezi účastníky sjednána a náklady na vymáhání 900 Kč tak, jak tyto položky vyplývají z úvěrových podmínek.
2. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvádí, že z žaloby nevyplývá, jak byla úvěrová smlouva zkonzumována, kdy a jak byly čerpány jednotlivé části úvěru, v jaké výši byl úvěrový rámec sjednán, zda a na základě jakých skutečností došlo k navýšení úvěrového rámce. Není zřejmé, jak žalobce k žalované částce dospěl. Dohodnutý úrok 27,9 % je přemrštěný a výše stanovená v rozporu s dobrými mrazy. Nárok, jak je uplatněn je nepřepočitatelný. Žaloba je podána formulářově, neměla by tedy náležet odměna advokátovi a navrhl zamítnutí návrhu. Jako účastník řízení uvedl, že odpor mu sepsal advokát a dále, že je pravda, že si peníze půjčil, úrok je však hrozný. Měl nemocnou maminku, o kterou se staral, v té době neměl žádný příjem. V dubnu maminka zemřela, vymotává se z toho. Předtím dělal na „benzíně“ měl okolo 30 000 Kč. Nyní nedělá, hledá si práci, nemá řidičák. Měl nemovitost, kterou rekonstruoval kvůli matce, tuto prodal. Žalobci volal, paní však byla arogantní, ječela, že z něj stejně peníze dostanou. Byl ve stresu, proto toho nechal. Nemá žádné vedlejší příjmy. Je pravda, že žalobce při uzavírání smlouvy se ptal na jeho příjem, chvíli i splácel. Systém úvěru však nepochopil, nikdy nevěděl, kolik dluží. Písemně žalobce nekontaktoval, výzvy k úhradě nedostal, byť má datovou schránku. Je pravda, že peněžní prostředky vybíral z karty žalobce, převáděl je na svůj účet. Maminka byla nemocná od června 2024 do září, plně se o ní staral. Úvěrový rámec navyšoval, protože dodělával v nemovitosti koupelnu. Smlouva byla v telefonu malá, proto ji ani nečetl. Je pravda, že smlouva byla uzavřena a že platby šly na jeho účet.
3. Žalobce předložil půjčku – revolvingový úvěr č. [hodnota] uzavřený dne 4. 3. 2024, když na základě tohoto byl sjednán rámec úvěru na 20 000 Kč, byla dohodnuta roční úroková sazba 27,90 %, RPSN 31,8 %, byly dohodnuty splátky, a bylo dohodnuto, že v případě opoždění se splátkami je žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, úrok z prodlení. Dodatkem z 21. 3. 2024 byl navýšen úvěrový rámec na 50 000 Kč, Dodatkem z 5. 4. 2024 byl rámec navýšen na 100 000 Kč a dodatkem z 30. 4. 2024 na 150 000 Kč. Žalobce dále ke svým tvrzením předložil měnovou statistiku za červen 2024 od ČNB, kde jsou základní úrokové sazby a úrokové sazby finančních trhů, kopii občanského průkazu žalovaného a přehled pohybu na účtu žalovaného od 16. ledna 2024 do 2. března 2024, ze kterého vyplývá, kdy a co žalovaný platil. Dále byl předložen výpis, ze kterého je patrno, jaké částky žalovaný od 4. 3. 2024 do 22. 10. 2024 čerpal, když 4. 3. 2024 bylo žalovanému převedeno bankovním převodem 20 000 Kč. Dále jsou zde částky, které byly převáděny na jeho účet č. [č. účtu] a platby mobilem, či výběry z bankomatu. Dále byl předložen znalecký posudek ohledně posouzení důvěryhodnosti vedení elektronické evidence dokládající zřizování a čerpání služeb žalobce ze strany klientů, karta klienta, když bylo vycházeno z příjmu žalovaného 28 000 Kč a příjmů ostatních členů domácnosti 18 000 Kč, byly zjišťovány jeho majetkové a rodinné poměry. Dále byly předloženy úvěrové podmínky flexibilní půjčky, které vysvětlují jednotlivé termíny v žalobě, když dle čl. 44 bylo dohodnuto zvýšení úvěrového rámce během trvání smlouvy o úvěru. V úvěrových podmínkách je mimo jiné upraveno sjednání smlouvy o úvěru, její ukončení čerpání. Dle výpisu čerpání splátek a úhrad úvěru, když je na jednotlivé dny rozepsáno jak čerpání, tak úhrady, je patrno, že žalobce eviduje na jistině 186 067,38 Kč, úhradu 36 929,82 Kč. Dále je zde rozepsán úrok, náklady, smluvní pokuta, obchodní úrok, úrok z prodlení. Dle předloženého výpočtu MLS pro smlouvu žalovaného je zřejmé, že bylo počítáno s příjmem 28 000 Kč, bylo zohledněno životní minimum, příjem ostatních členů do domácnosti, měsíční výdaje, normativní náklady na bydlení, životní minimum členů domácnosti. Dne 20. 3. 2025 byla žalovanému zaslána výzva ke splacení celého úvěru ve výši 169 606,50 Kč a dne 8. 4. 2025 byla zaslána předžalobní výzva k plnění na částku 172 018,15 Kč.
4. Mezi účastníky je nesporné, že dne 4. 3. 2024 byla uzavřena smlouva Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 20 000 Kč, byla sjednána roční úroková sazba 27,90 %. Mezi účastníky není sporu ani o tom, že žalovaný požádal o navýšení úvěrového rámce, tento byl navyšován. Sám žalovaný nepopírá, že by peníze čerpal. Žalobce naopak nepopírá, že by část peněz žalovaný platil. Skutkově tedy mezi účastníky je nesporné, že byla uzavřená smlouva a že žalovaný úvěr čerpal. Sám žalovaný ani nenamítá, že nebyla zkoumána jeho úvěruschopnost při uzavírání smlouvy a z důkazů předložených žalobcem je zřejmé, že žalobce úvěruschopnost splácet smlouvu u žalovaného zkoumal. Žalovanému, jak vyplývá z odporu a z jeho výpovědi, není zcela zřejmé, jakým způsobem byly částky vypočítány a započítány, nesouhlasí potom s výší úroků. Soud proto dospěl ke skutkovému závěru, že byla uzavřená smlouva, žalovaný čerpal, přestal splácet, přičemž žalobce neporušil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
5. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práva povinností plynoucí ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.. Při absolutní neplatnosti smlouvy potom nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. S ohledem na to, že soud vyhodnotil to, že žalobce splnil svou povinnost při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného platit úvěr, musel se zabývat výší úroků. Dle ustálené judikatury, je již je zřejmé, že nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Toliko konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroku horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěru poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, že výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem. Pokud odkazuje žalobce na rozhodnutí [spisová značka] lze dát za pravdu, že v této době bylo judikováno, že za podstatné se považuje téměř čtyřnásobné překročení horní hranice obvyklé úrokové míry. Dle současné judikatury například [spisová značka] se potom již judikovalo, že nepřiměřený nemusí být ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, když je třeba posuzovat každý případ samostatně, tedy okolnosti konkrétního případu. Jinými slovy, pokud byl v roce 2005 byl tolerován čtyřnásobek úrokové míry, tento může být v rozporu s dobrými mravy i pokud je nižší. V daném případě byla obvyklá úroková míra 8,33 %. Vzhledem k tomu, že byl sjednán úrok 27,9 % činí úrok 3,15ti násobek obvyklé úrokové míry. Je pravda, že v situaci, kdy dlužníkem je osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, tyto úvěry výrazně vyšší míru rizikovosti. Okresní soud si je vědom, že sjednaný úrok je ve světle současné judikatury hraniční, a proto se zabýval i dalšími okolnosti, zejména týkající se doby, kdy smlouva byla uzavírána. Pokud žalovaný uvádí, že mu onemocněla maminka, o kterou se musel starat a tato posléze zemřela, sama tato skutečnost však nemůže mít vliv na sjednanou výši úroků v době uzavření smlouvy. Nemůže být omluvitelným, ale pochopitelným důvodem, proč se dostal do špatné finanční situace a dluh nesplácel. Jak vyplývá z celého dokazování, má však okresní soud za to, že žalovaný v daném případě je výrazně slabší stranou. Jednak už prošel insolvenčním řízení a je tedy zřejmé, že v otázce financí se příliš neorientuje, s finančními prostředky příliš hospodařit neumí. Dle názoru okresního soudu potom nelze ani přehlédnout to, že v březnu byl sjednán úvěrový rámec 20 000 Kč, ten byl ještě v březnu navyšován a v dubnu dokonce dvakrát navyšován, a to na konečných 150 000 Kč. Žalovanému byl poskytnut úvěr, byla mu vydána karta a posílány peněžní prostředky, které žalovaný v situaci, v které byl, prostě čerpal. Během dvou měsíců mu byl zvýšen limit z 20 000 Kč na 150 000 Kč. V současné době žalovaný má zájem svou finanční situaci řešit, prodal nemovitost. Při zohlednění všech skutečností tak, jak v průběhu řízení vyvstaly, dospěl okresní soud k závěru, že tuto smlouvu lze ještě hodnotit jako absolutně neplatnou a žalobce tedy má právo pouze na bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovanému bylo poskytnuto 186 067,38 Kč, přičemž zaplaceno bylo 65 984 Kč, uložil soud žalovanému zaplatit zbývající částku 120 083,35 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení tak, jak je žalováno. Pokud se žalobce domáhá dalších částek, soud návrh v tomto rozsahu zamítl.
6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měli účastníky ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný v 78 %, žalovaný ve 22 %, přísluší náhrada nákladů ve výši 56 %. Náklady řízení potom činí za soudní poplatek z návrhu 5 615 Kč, 5 úkonů právní služby po 7 220 Kč, 5x paušál po 450 Kč, 21 % DPH 8 296,05 Kč, promeškaní čas k procesnímu soudu 4 půlhodiny po 500 Kč a cestovné 555 Kč, celkem náklady řízení činí 53 916,05 Kč, z toho 56 % je 30 150 Kč.
7. Žalovanou částku i náklady řízení soud umožnil žalovanému zaplatit v delší časové lhůtě, než je lhůta zákona, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku, a to vzhledem k tomu, že nabude-li rozsudek právní moci, měl by mít finanční prostředky z prodeje nemovitosti. Náklady řízení potom uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.