Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 250 347 Kč s 15 % úrokem z prodlení z částky 125 361,70 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, a s 15 % úrokem z prodlení z částky 124 985,30 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhá zaplacení částky 6 841 Kč a 15 % úroku z prodlení z částky 465 525 Kč od 1. 11. 2022 do 15. 5. 2023, a 15 % úroku z částky 6 841 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení, návrh se v tomto rozsudku zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 165 159 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.2 4 C 192/2023IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově za vyplacené znalečné částku ve výši 15 540,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal původně zaplacení částky 132 202,70 Kč, když s žalovanou prostřednictvím pana [jméno FO] uzavřel smlouvu ohledně těžby dřeva. Dne 1. 10. 2022 jednal se zástupcem [jméno FO], a to na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], [adresa] a pan [jméno FO] jako zástupce žalované sjednal s žalobcem podmínky smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo vytěžení dřeva. Podmínky byly sepsány a oběma účastníky podepsány přímo na místě samém. Strany se dohodly, že bude provedena těžba za jednotkovou cenu 300 Kč za metr kubický. Dřevo bude prodáno třetí osobě, ale jeho cena zaplacena ještě předtím. Kontrolou lesa dne 20. 10. 2022 zjistil, že dřevo bylo odvezeno. Snažil se kontaktovat zástupce žalované, což se nepodařilo. Dále věc vyřizoval manžel žalované, pan [jméno FO]. Žalobce do března 2023 nejednal ani s žalovanou, ani s jejím manželem. [adresa] se až v březnu 2023. [jméno FO] mu sdělil, že to nemá spočítané, že se ozve a následně mu sdělil, že mu zaplatí 465 625 Kč. To se mu nelíbilo, neboť měl představu většího množství dřeva v minimální ceně 500 000 Kč. Bylo mu však panem [jméno FO] sděleno, že bylo vytěženo 358,72 m³ dřeva a cena po odečtení těžby činí 465 625 Kč. Žalovaná popřela ujednání s panem [jméno FO], který za ní údajně nemohl jednat. Byl v dobré víře, že se jednalo o osobu oprávněnou za žalovanou podmínky sjednat. Žalovaná uhradila žalobci místo požadovaných 597 827,70Kč pouze částku 465 625 Kč, a to se značným prodlením až 16. 5. 2023. Dle jeho propočtu bylo vytěženo celkem 388,49 m³. Cena těžby za 388,49 kubických metrů činí dle sjednané sazby 116 547 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 465 625 Kč. Rozdíl 132 202,70 Kč, je tedy předmětem žaloby. Dne 2. 4. 2024 předložil žalobce znalecký posudek znalce, který provedl podrobné zaměření pokáceného dřeva a vypočetl objem dřeva, které bylo vytěženo, náklady na těžbu, a dospěl k závěru, že žalovaná vytěžila více dřeva, než uvedla ve svých záznamech. Vzhledem k znaleckému posudku rozšířil svou žalobu o částku 124 985,30 Kč, která činí rozdíl mezi cenou dřeva určenou znaleckým posudkem po odečtení nákladů na těžbu a částkou již vyplacenou. Hodnota dřeva byla 912 025 Kč, náklady na těžbu 189 312. Kč, zaplacená částka je 465 625 Kč, rozdíl tedy činí 257 188 Kč.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhů a částku neuznala s tím, že pan [jméno FO] nebyl jejím zákonným zástupcem a nikdy neměl pověření ji zastupovat, tím je pouze její manžel. Ten se se žalobcem dohodl ústně podmínky těžby, tedy cenu práce 400 Kč za metr kubický a předběžně cenu dřeva, neboť žalobce měl zájem nejen o těžbu, ale i o to, aby dřevo vykoupili. Cena měla být stanovena dle množství a kvality vytěženého dřeva. Kromě toho, že pan [jméno FO] nebyl oprávněn jednat do dne podání žaloby mu žalobce neposkytl ani kopii smlouvy, která měla být jejím jménem uzavřena. Neví tedy, co je jejím obsahem. Pokud si žalobce nechal vypracoval znalecký posudek, tohoto se nezúčastnila, neboť znalcem nebyla vyrozuměna, že by se mohla zúčastnit ohledání a vznášet případné námitky. Jednání žalobce je nepřijatelné od počátku, když přes její výzvy a výzvy právního zástupce odmítal opakovaně sdělit číslo účtu, kam by mohly být zaslány finanční prostředky, kterých se dožadoval. Odmítal předložit údajnou smlouvu o dílo, ze které vycházel. Již před podáním žaloby žádal žalobce o sjetiny a zaplacení. Sama však kopii smlouvy o dílo ani číslo účtu neměla, nemůže být tedy v prodlení. Byla dohodnuta cena, byla dohodnuta cena práce. Harvestor nelze vypnout. V předmětné lokalitě těžil i žalobce, což potvrdili svědci. Žalobce dovezl 30 kubíků dřeva k [tituly před jménem] [jméno FO]. Později bylo tvrzeno, že jeho sestry. Tohoto svědka žalobce navštívil, vyhrožoval mu, žádal o opravu. Pozemek, kde těžila žalovaná, byl zčásti vytěžen. Znalec sice počítá pařezy, nebere však v úvahu část vytěženou samotným žalobcem.
3. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že jeho les byl napaden kůrovcem, a protože žalovaná v okolí těžila, dohodl se s panem [jméno FO], který ji dle jeho mínění zastupoval a začala těžba. Vytěžilo se3 4 C 192/2023388,49 kubíků dřeva, těžilo se Harvestorem, dřevo se odvezlo, a přes dohodu nezaplatila. Někdy v březnu zajel za panem [jméno FO] a domáhal se peněz. Nakonec byla částka 465 625 Kč zaplacena. S touto však nesouhlasil, neboť byla malá. Zbývající částku 132 202 Kč a později i vyšší, mu dodnes dluží. Číslo [hodnota] kubíků je přímo z Harvestoru. Vše probíhalo rychle, protože na místě byly Harvestory a muselo se těžit. Částku nákladů za těžbu 300 Kč říkali sousedi, sám smlouvu podepisoval. V prosinci volal panu [jméno FO], ten mu řekl, že u žalované skončil, proto se obrátil na pana [jméno FO].
4. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že má firmu na komplexní lesní práce. [jméno FO] byl externí pracovník, neměl žádné oprávnění zastupovat, informoval pokud někdo chtěl těžit. Veškeré informace mu dával její manžel. Nebyl oprávněn nic podepisovat. Obě sjetiny jsou z Harvestoru, vycházejí z menší těžby. Ze dřeva se musí dělat různý sortiment, který se rozváží, vlastník dostane cenu, až když se dřevo prodá. Cenu dopředu určit nelze, ta se určuje po těžbě. Taxace měří pařez, kmen a vršek, tedy celý strom. Sami prodávají jenom kmen, odchylky se nezabývala. Neví, kde žalobcův les leží, nebyla tam, neví, o jaké jde dřevo. V lokalitě obvyklá cena za těžbu 400 Kč za kubík. Cena z těžby se stanovuje podle lokality, vzdálenosti terénu.
5. Svědek [jméno FO] uvedl, že jej oslovil žalobce, že potřebuje vytěžit les a prodat dřevo, a to od žalované. Dali si schůzku, žalobce přinesl papír, který chtěl podepsat, chtěl mít jistotu, kdo bude těžit. Za firmu žalované žádné pověření neměl. Manžel žalované od počátku vše věděl, vše s ním vždy konzultoval. Žádnou cenu sám neurčoval, vždy to bylo po konzultaci s panem [jméno FO]. Navíc se v okolí prováděla těžba, vzpomíná na pana [jméno FO]. Smlouvu nesepisoval, připravil si ji žalobce. Ceníky zná, věděl zhruba za kolik se těží a za kolik se prodává. Těžilo se Harvestorem, údaje jsou přesné, mohla být 2 % - 3% tolerance, nikdy nebyl problém. Harvestor určí objem a délku, dřevo se propočítává koeficientem. Cena 300 Kč za kubík odpovídá. Těžilo se na dvou místech. Neví, kolik sjetin bylo z Harvestoru. U větších těžeb se jede podle porostových čísel, u malých podle vlastníka. Poznámka „dědek a baba“ jsou poznámky operátora. Jaká byla přesně cena dřena, neví. V té době se měnila každých 14 dní podle poptávky. Harvestor měří dřevo i s kůrou i bez kůry, obchoduje se se dřevem bez kůry. [jméno FO] určitě říkal, že papír podepsal. Neví, zda byl nazván jako smlouva o dílo. Žalovaný chtěl papír, aby věděl, kdo mu tam bude těžit. Nějakou orientační cenu mu říkal, poslední slovo však měl pan [jméno FO], neměl oprávnění žalovanou zastupovat. Toto, však neříkal ani žalobci, neboť ten pouze požadoval podepsat papíry, aby měl klid, kdo bude těžit. [jméno FO], sestra žalobce, jako svědkyně uvedla, že byla přítomná u schůzek ohledně dřeva. Od pana [jméno FO] se dozvěděli, že někdo přijede těžit vedle, a šli proto za panem [jméno FO], jestli by nevytěžil dřevo i bratrovi. [jméno FO] nechtěl nic moc podepsat, neříkal však, že by žalovanou nezastupoval, nakonec to podepsal. Za týden bylo dřevo pryč a v lese jak po výbuchu. Domluvili si schůzku s panem [jméno FO], ten nabídl cenu, ta byla malá. Kdo určil cenu dřeva, neví. Co bylo ve smlouvě, neví. Bylo vidět, že pan [jméno FO] jí nechce podepsat s tím, že nejsou žádní podvodníci. I za menší lesy dostali sousedi větší částku. Ve věci byl vyslýchán manžel žalované pan [jméno FO], které, který jako svědek uvedl, že žalobce se k nim dostal přes pana [jméno FO], kde těžili vedle. [jméno FO] u nich nebyl zaměstnán, neměl žádné oprávnění jednat, těžili v okolí. Byl v lese, kde se setkal s žalobcem, dohodli si cenu těžby a přiblížení, bylo to asi 400 Kč. Že budou v lese těžit, byl žalobce domluven s panem [jméno FO]. Les byl napaden kůrovcem a musel být vykácen. O tom, že byla sepsána nějaká smlouva, nevěděl, to zjistil až v souvislosti se soudem. Cena dřeva je ovlivněna silou porostu a vzdáleností. Harvestor je počítač, do systému se dá, co se bude s dřevem dělat, potom řeže sám, stroj kalkuluje sám, určí délku, průměr nadměrky. Kvalita dřeva se určuje až na nakládkách či pilách. Jsou dvě sjetiny z Harvestoru. Po těžbě se dřevo odveze k nim, roztřídí se podle poptávky, někdy jde rovnou k odběrateli. Data vyplňuje operátor, neví, proč tam napsal „dědek a baba“. Každá sjetina patří k jedné parcele č. [hodnota] ta větší, č. [hodnota] menší. Les žalobci vykáceli, ještě mu nabídli zařízení dotací. Ptal se, kolik to vyšlo, říkal, že okolo půl milionu, což se mu líbilo. S cenou dřeva a cenou prací4 4 C 192/2023souhlasil, nesouhlasil s konečnou cenou. Třikrát mu řekl, že je zloděj. Chtěl vyúčtování přes SMS, poslal mu všechny podklady. Harvestor obsluhoval pan [jméno FO]. Kdy byla provedena kalibrace, je patrno z výpisu. Kůrovcem napadený strom má nižší kvalitu dřeva, tedy nižší cenu. Soused pan [jméno FO] jim ukazoval hranice, měli tam GPS. Při těžbě byl žalobce v lese často. Kluci si stěžovali, že se jim tam plete a mají strach, aby se něco nestalo. Na předmětné parcele těžil i sám žalobce, parcela byla rozdělena, jezdil tam s traktorem. Dle pařezů lze prokazatelně určit, který strom přeřezal ručně a který byl dělán Harvestorem. Dřevo, které si žalobce ručně pořezal, si sám odvezl. Při místní ohledání i před vypracováním znaleckého posudku byl přítomen, žalobce znalci tykal, říkal mu, jak má podstupovat. Nedohledalo se 23 pařezů. Všechny parcely prošli, znalec pak pařezy hledal znovu. Šetření ukončili, protože vše šlo podle žalobce. Chtěl si vypracovat svůj znalecký posudek, všichni znalci to však odmítli, neboť posudek dělal pan [jméno FO], který je jejich nadřízený. Výrobce stroje nedovoluje manipulovat s lavicí, která je nejdražší díl. Nelze s ní bouchat do země. U soudu předložil letecké snímky, jak vypadal pozemek před těžbou a po těžbě s tím, že pozemky byly hodně roztěženy již před jejich těžbou. Fotky jsou stažené z portálu, datum, kdy fotky byly skutečně vypracovány, neví. Zatím mu to nikdo nepotvrdil. Je však zřejmé, že pozemek [jméno FO] byl vytěžen před jejich těžbou. Cíp jejich firmou těžen nebyl. K místnímu šetření se vyjadřovala zástupkyně žalobce, která byla přítomna s tím, že znalec hned obě strany na začátku velmi důrazně upozornil, že posudek bude dělat podle sebe a nebude odpovídat na žádné tam položené otázky. Šel pařez po pařezu, hledaly se hranice, hledaly se stromy. [jméno FO] později odjel, když odjížděli ještě se dohledaly nějaké pařezy po jejich odjezdu. Znalec ještě jednou šel, vše procházel a pořizoval kompletní fotodokumentaci. Předložené mapy jsou neprůkazné nebo není patrnost z jaké doby jsou. Sjetiny nejsou identifikovány, časově spolu nesouvisí, jsou neprůkazné. Svědek [jméno FO] dále uvedl, že pokud se liší výstupy z Harvestoru od znaleckého posudku v objemu, je to tím, že část pozemku byla vytěžena předtím, než začali těžit sami. Když na pozemek nastupovali, bylo již těženo. V posudku jsou počítány pařezy, které však byly po práci žalobce. Firma nedělala nic ručně. Sám žádný pařez ničím nějak neoznačoval, jenom si je nafotil. Nelze těžit při vypnutí PC. Počítač je propojen s lavicí a po vypnutí PC hlavice nefunguje. Z fotek je patro, že některé pařezy jsou nízké, že nemohly být učiněny Harvestorem. Pařez lze zarovnat, až když padne, pilou do roviny. Takové zaříznutí bude vypadat jako po Harvestoru, bude však nízký pařez. Pařezy si seřezával sám žalobce, aby se tam dostal traktorem Žalobci káceli i větší stromy, sám to viděl. Cíp parcely vpravo dole byl před jejich nástupem vytěžen žalobcem, přesto některé pařezy jsou započítávány do jejich těžby. Svědek [jméno FO] uvedl, že pracoval u žalované a při celé těžbě byl přítomen. Celá těžba probíhala Harvestorem. Když na pozemek nastoupili, některé stromy byly již vytěžené. Oni motorovou pilou nepracovali. Pařez od Harvestoru a těžaře vypadá jinak. V lese bylo ručně kácelo nejvíc na počátku první parcely. Harvestor při práci nelze vypnout, když se vypne PC, nefunguje. Nepřichází v úvahu, aby se vytěžilo něco, co jím neprošlo. Hlavicí se strom obejme, když ta jej podřízne. Minimální výška po Harvestoru je 20 cm pařezu, neboť lišta je v ochranném pásmu. Jde o to, z jaké strany se pařez měří a z jaké strany se těží. Žalobce se sestrou v části těžili, i když tam byli přítomni oni. Těžila se část pozemku vlevo, kde byl močál, tam se vytěžilo asi 12 kubíků. Není schopen vysvětlit, jak rozdíl výstupu z Harvestoru a znaleckým posudkem vznikl. [jméno FO] jako obsluha Harvestoru uvedl, že si pamatuje, že na pozemcích žalobce bylo již něco vytěženo, určitě tam byly pařezy. Sami těžili Harvestorem, ten nefunguje bez PC, nedá se tedy vypnout. Na hlavici je ochranná lišta, takže pila nesedne až na zem. Zůstává tedy pařez zhruba 20 cm. Kolik bylo vytěženo, si nepamatuje. Rozdíl mezi kácením stromů pilou a stroje je rozpoznatelný. Když byl na místě, byl pozemek částečně vytěžen. S žalobcem dával dohromady hranice. Těžilo se na dvou místech, přesně si to již nepamatuje. Pamatuji si, že tam chodila sestra žalobce s motorovou pilou, co ale vyřezávala, neví. Na stroji byla nová hlavice, měřilo se přesně. Výpisy dělá on. Pamatuje si, že vypisoval „dědek a bába“, protože neznal přesné číslo porostů. Do programu se dá porost a z PC vyjede sjetina, sjetiny jsou kompletní. Byla mu ukázána dvě5 4 C 192/2023místa, kde se těžilo, proto jsou dvě sjetiny. Nevěděl, že se jedná o tři místa. Dvě spojil do jedné, tak jak je to na mapě. Sám dostal zaplaceno za celý měsíc, ale za celou oblast, nejsou zde rozepsány jednotlivé dny či porosty. Nevěděl, že se celkem jedná o tři místa, proto jsou spojeny do dvou. Těžba se rozdělila na dvě místa, protože pozemky byly vzdálenější, jeden blíž a druhý od cesty. [tituly před jménem] [jméno FO] jako svědek uvedl, že má firmu na pořez dřeva. Napsal čestné prohlášení, čísla vycházejí z interních dokladů. Žalobce za ním přišel s tím, že potřebuje pořezat dříví, což pro něj nebyl problém. Dříví pořezal, vyfakturoval a žalobce zaplatil. Přivezl jej žalobce, myslí, že ho i odvážel. Když někdo přijede s rozpisem, považuje dřevo za jeho vlastnictví, rozpis mu potom vrátí. Přivezl normální kulatinu. Poté žalobce přišel s tím, že chce podepsat, že u něj nechal pořezat pouze dva kubíky a ne 30 kubíků, což odmítl. Žalobce začal být agresivní a vyhrožoval mu. Sestra žalobce doplnila svou svědeckou výpověď s tím, že bratr do lesa sám nechodí, neboť nějak tři infarkty. S pilou tam nikdy nebyla, když bylo těženo. Těžaři ani nevěděli, kde jsou hranice. Byla tam, když těžili u sousedů, hlídala hranice. Také vlastní les, který si nechala pokácet. [jméno FO] jí dřevo zpracovával, na pilu ho odvezl bratr, zpátky ho přivedl nějaký pán, bylo to dřevo z těžby v roce 2018-2019. Tehdy káceli motorovou pilou, pomáhal, kdo mohl. Dřevo na pilou se odvezlo z lesa, který je jejich synů.
6. V průběhu řízení si nechá žalobce vypracovat znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne 2. 3. 2024 vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO], když dle závěru tohoto znaleckého posudku znalec vyčíslil množství vytěženého dřeva na částech lesních pozemků par č. [hodnota],[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] z lesních porostů v době těžby měsíc říjen až listopad roku 2022 na 473,28 m³ bez kůry a cenu v místě a čase obvyklou za prodej vyrobeného dřeva, po odečtení nákladů na těžbu a soustřeďování dříví na 722 713 Kč. Znalec ve svém posudku uvedl, jak k tomuto závěru dospěl, když byl na místním šetření, zjišťoval rozsah provedené těžby dle jednotlivých stromů a dřevin, které byly vytěženy prostřednictvím Harvestorové technologie. Rozebral stanovení objemu vytěženého dříví, sortimentaci vytěženého dřeva jednotkového, cenu jednotlivých vyrobených sortimentů a cenu nákladů na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo, když cena za těžbu a soustřeďování dříví se v roce 2022 pohybovala od 350 do 450 Kč za kubík. K tomuto znaleckému posudku byl znalec vyslýchán, když uvedl, že byl v lese se žalobcem. Sám si ověřoval hranice. Dva pozemky byly vytěžené celé. Výstupy z Harvestoru nezná. Na ploše posuzoval každý pařez zvlášť, byly tam pařezy od Harvestoru, které jsou zcela jasné a dále dva druhy pařezů, když část byla od profesionála a část od amatéra. Pařezy jsou různé i z hlediska stáří, lze tedy poznat, kdy se těžilo. Co se týká pařezů od Harvestoru, ty jsou naprosto jasné a zřejmé. Výstupy z Harvestoru nejsou na 100 %. Co má zkušenost, lze měření vypnout. Těžba silnějších stromů vyžaduje zkušenost. Dřevo bylo sečteno, vypočteno podle metodiky. Harvestor má omezenou schopnost, střední Harvestor zvládne strom 50-60 cm v průměru. Na pařezu je vidět, kdo je řeže. Člověk s dlouholetou zkušeností zpracovává stroj jinak. Na místě si chtěl každý pařez očíslovat, ale na největší parcele již byla část někým popsána. Na toto označení nebral zřetel, sám si pařezy označil tečkou či křížkem. V době, kdy dělal posudek, nevěděl, že probíhá soudní spor. Věděl, že je konflikt, ale předpokládal, že posudek bude sloužit pro dohodu, proto nevolal obě strany. Primárně chtěl zjistit rozsah těžby a cenové relace. Žalobce si těžil někdy v roce 2020, tedy před kůrovcem. Jednotlivé stromy, které byly vytěženy pro jeho potřebu, nebyly předmětem prodeje. Nebyla vytěžená souvislá plocha. Po pokácení se strom posoudí a rozřezává na sortimenty. [adresa] je dohodnuta s odběratelem. V lese byla hniloba i kůrovec, proto dřevo bylo nejhorší kvality, kdyby bylo zdravé, bylo více druhů sortimentu. Ceny jím určené jsou tedy na nejspodnější hranici. Co bylo pokáceno laicky, byla starší těžba, pařezy byly porostlé mechem. Pokud mu byl předkládán výpis z Harvestohu, z toho je zřejmé pouze čas a jaký stroj byl použit. Operátor doplnil lokalitu, avšak bez zjištění, nelze zjistit nic bližšího. Vzhledem k tomu, že obě strany měly námitky proti znaleckému posudku a výpovědi, respektive nebylo vše zcela jasné, soud ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] znalcem a uložil mu doplnění tohoto znaleckého posudku6 4 C 192/2023dle námitek obou stran. Znaleckým posudkem ze dne 26. 2. 2025 č. [RČ] došlo k doplnění původního znaleckého posudku a vypořádání se s otázkami, které byly z obou stran položeny. Při opětovném posouzení těžební metody znalec provedl nové venkovní šetření, při kterém posoudil stav všech předchozích posudkem řešených pařezů na těžených plochách žalovanou. Posoudil provedené řezy při těžbě patrné na pařezích, snažil se dohledat znaky těžby provedené metodou JMP. Posuzoval, zda pařezy měly znaky těžby laikem nebo profesionálem. Na některých plochách převažovaly pařezy s parametry těžby laikem. V případě těžby Harvestoru si ověřil na lokalitě, kde proběhla pouze těžba Harvestorem a měla podobné parametry jako ve zkoumaném případě. Vycházel z technických údajů uvedeného výrobního prostředku, který získal od výrobce a po terénním a kancelářském šetření, dospěl k závěrům uvedeným v posudku. Pařezy uvedené v příloze 2 původního znaleckého posudku byly označené žalobcem jako ty, které realizovala žalované. Tyto pařezy řešil ve vztahu k vyčíslení objemu dřeva realizované žalovanou. U všech řešených pařezů bylo patrné totožné stáří. Při prvním šetření se způsobem těžby dřeva podrobně nezabýval, ta byla následně řešená, když bylo provedeno opětovné venkovní ohledání všech řešených pařezů. Po ověření možnosti Harvestoru a kontrolním měřením na lokalitě, provedl přezkoumání problémových pařezů rozporovaných žalovanou v rámci venkovního šetření. Dospěl k závěru, že se to týká některých pařezů, když předmětem prvotního posudku a vyčíslení rozsahu provedené těžby žalovanou, byly pařezy, které se týkaly v rozhodném a převažujícím množství těženy Harvestorem. Pouze v případě 12 stromů, což je 2,66 % všech řešených pařezů, připustil možnost i těžby stromy pomocí JMP a nemůže tyto pařezy prohlásit prokazatelně za realizované pouze Harvestorem. Na těžených plochách byly ještě další pařezy jiného stáří, které však do posudku nebyly zahrnuty. Jednalo se o pařezy, které vytvořil žalobce před a po těžbě žalovanou. Tyto pařezy nesou znaky těžby laika. Ohledně odlišných výšek zaměřených pařezů, jejich měření vychází z metodiky terénního měření a zpracování dat, na základě veličin měřených na pařezu. Jednotlivé výšky pařezu byly měřeny svinovacím metrem, nejčastěji v úrovni hlavního řezu a jedná se o vzdálenosti mezi rovinou hlavního řezu k nejnižšímu místu styku pařezu s terénem. Předmětné těžené plochy byly v částečně rovinatém, místy mírně svažité až svažitém terénu. Vliv sklonu těžených ploch byl na výšku pařezu patrný. Na výšku pařezu mají vliv kromě sklonu terénu také kořenové náběhy stromů, množství materiálu shromážděného okolo pařezu, terénní nesrovnalosti u pařezu. V případě Harvestoru, způsob kácení Harvestorovou lavicí. Při měření z různých stran pařezu není výška pařezu totožná a existují rozdíly měřených výšek pařezu. Výška řešených pařezů vytvořených Harvestorem se v těžebních plochách pohybovala v rozmezí 5–80 cm. Nižší pařezy nebyly nějak koncentrované, nevykazovaly znaky, že byly vytvořeny dodatečně či záměrně z důvodu vytvoření přístupové linky na plochu pro účely přístupu techniky s nižší průjezdností. Není možné konstatovat, že byly seřezávány dodatečně. Minimální výšku pařezu si ověřoval při kontrolním měření na lesních pozemcích v k. ú. [adresa], kde měl jistotu, že neproběhla jiná těžba než obdobným Harvestorem. U těchto pařezů se výška pohybovala v rozmezí 5–35 cm. Měření tedy prokázalo, že Harvestor je schopen uříznout pařez ve výšce i 5 cm od měřeného povrchu země. Při dosednutí ochranného rámu, kácecí hlavice na zem může docházet k zatlačení rámu do země, vlivem pojezdu hlavice nahoru, dolů a provedení nižšího řezu, než je vzdálenost ochranného rámu od řetězu. Při zpracování kmenů dochází k odpadu materiálu z kmene i ke kořenovým náběhům, což rovněž ovlivňuje měřenou výšku. Maximální výška pařezu není limitována. Operátor se snaží ze stromů vyřezat maximum dříví, snaží se udělat co nejnižší pařez. Těžené pařezy započítané do těžby realizované žalovanou byly vytvořeny Harvestorem. Pouze v případě 2,66 % pařezů je možno připustit i možnost těžby JMP. Překacování stromů se ani při dalším místním šetřením nepotvrdilo, toto by bylo na místě patrné. Harvestor žalované je schopný sám pokácet stromy až do průměru 90 cm, což je maximální průměr řezu lišty osazené na kácecí hlavici. Limitujícím faktorem je šířka kácecí hlavice. Opakovanými řezy z různých stran stromů je pak Harvestor schopný i silnější strom pokácet. Toto je odvislé od zkušenosti a zručnosti7 4 C 192/2023operátora. Toto bylo zjištěno na lokalitě, kde proběhlo kontrolní měření, kde byl Harvestorem pokácen strom o průměru 93 cm. Pařez provedený Harvestorem má úplně odlišné řezy než pařez kácený těžařem. Především na pozemku parc. č. [hodnota] v severní části těžené plochy se nachází pařezy s vrtkou, s větším množstvím po těžbě, která byla provedena a realizoval ji žalobce sám. Tyto pařezy nesou znaky těžby laika, některé jsou i staršího data. Na plochách jsou patrné pařezy různého stáří. Posudkem byly řešeny pouze pařezy, které jsou z období těžby žalované. Pokud byly při kontrolním měření zjištěny nízké pařezy, tyto byly rozmístěny náhodně po ploše. Nic nenasvědčovalo tomu, že by na sebe navazovaly, netvořily linku a řezy od Harvestoru jsou nezaměnitelné od těžby laika. Na místě nebylo patrné cílené či účelové seřezávání pařezů. Průměrné výšky pařezů se pohybovaly v rozmezí od 18 cm do 36 cm. Vyšší i nižší pařezy byly nerovnoměrně rozmístěny na ploše. K hůře přístupnému pozemku parc. č. [Anonymizováno] je možné se dostat i přes jižní část navazujícího nelesního pozemku. Průjezdnost traktoru s vozíkem žalobce začíná na 30 cm, a tudíž je dostatečná, aby s ní obsáhl většinu těžených ploch, i vzhledem k stávajícím přibližovacím liniím na těžených plochách. Na místě samém nebyly nalezeny známky vytváření zpřístupňovacích linií. Všichni výrobci Harvestorů nabízejí počítačem řízené, měřící a vyhodnocovací systémy, které vypočítávají zpracované objemy vyrobených sortimentů podle druhů dřeviny, tloušťkové třídy a kvality. Pokud provádí operátor těžbu, je displej počítače v pracovním režimu, nemůže tedy těžit bez zapnutého počítače. V tomto režimu má operátor k dispozici aktuální informace k právě prováděné těžbě. [právnická osoba] nastavení pak operátor zadává například identifikační údaje k porostu, a podobně. Tiskový výstup výroby by měl obsahovat identifikační informace k porostu, případné rozdělení výroby do jednotlivých bloků, informace o zpracovateli zakázky, detailní specifikaci vyrobených sortimentů dle dřeviny. Souběžně může Harvestor pracovat na více zakázkách. Vždy musí dokončit jednu sestavu a pak teprve otevřít další. V rámci jednoho porostu či bloku může být několik sestav, což může být způsobeno změnou sortimentace dříví v průběhu výroby, tudíž může vzniknout několik výtisků o výrobě dříví. Z předložených výpisů výroby dříví není přesně patrné, jaké těžby se týkají, není vyplněn porost, který by mohlo nahradit označení lokality či pozemku. Není tedy prokazatelně možné zjistit, koho se týkají. Rovněž není jisté, zda byly doloženy všechny výtisky o výrobě dříví, které se týkaly uvedené lokality. Harvestor může pracovat pouze na jedné otevřené sestavě, nemůže tedy přepínat z jedné sestavy do druhé. Od prvotního šetření 2. 3. 2024 došlo u části pařezu k odstranění označení znalce provedené reflexním sprejem. Z celkového množství řešených pařezů, tj. 451 kusů nebylo dohledáno při venkovním šetření dne 17. 12. 2024 celkem 23 pařezů, prokazatelně původně znalcem označených. Na místě pak byly dohledány pařezy prokazatelně podobného stáří, u kterých je předpoklad, že se jednalo o původně řešené pařezy znalcem. V souhrnu tyto skutečnosti zásadně neovlivňují závěry znaleckého posudku.
7. Soudu byla předložena smlouva o dílo ze dne 1. 10. 2022 podepsaná žalobcem a za firmu [jméno FO], na základě které žalobce souhlasí s poražením stromů, přičemž cena těžby je 300 Kč za metr čtvereční. Majitel lesa požaduje zaplacení dřeva, než se dřevo odveze z lesa. Dále byly předloženy sjetiny z Harvestoru, a to z 6. 11. 2022 ve 14:22 hod., když tato sjetina má porost označen jako [adresa] „dědek a baba“, je zde datum kalibrace stroje, počet a objem kmenů, specifikace sortimentů, když mělo být vytěženo celkem 95,01 m³, je zde rozpis stromů, dále datum ukončení těžby 6. 10. 2022 v 15:04 hod.. Dále byla předložena sjetina, nahoře je označená datem 6. 11. 2022 opět porost „dědek a bába 2“, když datum ukončení těžby je 13. 10. 2022 ve 13:51 hod. Je zde opět počet a objem kmenů, specifikace sortimentů, přičemž mělo být vytěženo 293,46 m³. Dne 22. 3. 2023 zasílá zástupce žalobce výzvu k doložení vyúčtování provedeného díla s tím, že sdělení, že bylo vytěženo 358,372 m³ dřeva, a k vyplacení je částka 465 625 Kč je minimální. Předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2023 žádá žalobce částku 597 827 Kč, když bylo vytěženo 388,49 kubíků, cena dřeva byla 714374,70 Kč, přičemž sjednaná cena těžby 300 Kč za metr kubický činí 116 547 Kč. Cena ponížená o sjednanou částku teda činí8 4 C 192/2023požadovanou částku 597 827,70 Kč. Dopisem odeslaným 13. 3. 2023 sděluje žalovaná informace k těžbě s tím, že cena po odečtení těžby a přiblížení dřeva činí 465 625 Kč. Jak vyplývá z e-mailové korespondence žalovaná měla částku 465 625 Kč neustále k dispozici. Žádala žalobce, aby sdělil číslo účtu s tím, že částka bude okamžitě vyplacena. Přípisem ze 16. 5. 2023 žádá žalovaná o zaslání smlouvy, která jí nebyla známá s tím, že pan [jméno FO] není oprávněný zastupovat. Z předžalobní výzvy zjistila číslo účtu, na které nespornou částku ve výši 465 625 Kč posílá. Soudu dále byla předložená celá řada kupních smluv a cenových podmínek týkajících se jiné těžby, ceny pro rok 2021-2022 týkající se těžby, přibližování a ceny dřeva, znalecký posudek ohledně ceny dřeva při dědickém řízení, nabídka a poptávka lesnických prací, orientační ceníky cenové vývoje kulatiny a dřeva, vyúčtování těžby a prací v sousedních lesech. Soud měl potom k z pozici podklady lesní hospodářské osnovy pro pozemky určené k plnění funkce lesa dle [právnická osoba]. parcelní číslo [hodnota], 580/1, 597 v katastrálním území [adresa] Dle prohlášení Marymexu s r. o. harvestorová hlavice, což je pracovní nástavec Harvestoru, díky kterému je možné kácet a zpracovávat stromy na sortimenty, je ovládán výlučně softwarem, který je instalovaný v řídícím počítači. Neexistuje možnost, jak by mohl Harvestor kácet stromy a mít vypnutý řídící počítač, to není technicky možné. Dle čestného prohlášení Pili Zdimeřice si nechal žalobce na pile v roce 2022 pořezat 30 m³ silné smrkové kulatiny z vlastního lesa. Soudu dále byla předložena celá řada fotografií jednotlivých pařezů vytěženého lesa. Předloženy byly i fotografie týkající se předmětného Harvestoru. Soudu dále byly předloženy mapy pozemků žalobce a sousedících, kdy zejména z mapy čl. 314 vyplývá, že pozemek č. [hodnota] pana [jméno FO] sousedí s pozemkem žalobce, když je zřejmé, že cíp pozemku byl vytěžen před zahájením těžby, což potvrzuje čestné prohlášení [jméno FO], dle kterého lesní pozemek č. [hodnota] sousedící s lesním pozemkem pana [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] byl vytěžen před těžbou pana [Anonymizováno].
8. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemků, na kterých bylo těženo žalovanou. Výrazný rozpor není ani v ceně dřeva, ani ceně práce, ale v tom, kolik dřevní hmoty bylo vytěženo. Úvodem nutno říci, že sice byla předložená jakási smlouva o dílo sepsaná žalobcem, ze které však nevyplývají skutečnosti rozhodné pro posouzení hodnoty dřeva a navíc tak, jak sám [jméno FO] jako svědek uvedl a žalovaná potvrdila, tento neměl žádné oprávnění uzavírat jakoukoliv dohodu za žalovanou. Tato dohoda neobsahuje skutečnosti nutné k platnosti smlouvy o dílo, navíc ze strany žalované nebyla uzavřena platně, neboť ji podepsal člověk, který k tomu neměl žádné oprávnění. Žádná jiná, byť ústní dohoda o dílo tvrzena nebyla. Lze proto dospět k závěru, že smlouva o dílo není platná, a soud musel žalobu posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení. Pakliže ze strany žalované byli navrhováni svědci, navržený svědek [jméno FO] ve věci již vypovídal s tím, že již uvedl, že nepřichází v úvahu, aby se vytěžilo něco, co neprošlo Harvestorem, což navíc potvrzuje vyjádření výrobce. Svědek [jméno FO] jako vlastník sousedního pozemku by sice mohl vypovídat a potvrdit tak, jak uvedl v čestném prohlášení, že jeho pozemek č. [hodnota] byl vytěžen před zahájením těžby u žalobce, nicméně soud nepochybuje o tom, že právě cíp, který jak vyplývá z mapy, vytěžen skutečně byl, nicméně s touto otázkou sám znalec ve svém posudku již počítal, soud proto považuje výslech těchto dvou svědků za nadbytečné. Žalovaná ve svém výpočtu vychází ze sjetin z Harvestoru. Z těchto však v případě sporu nelze na 100 % zjistit, kdy a kde přesně bylo těženo. Tyto údaje nejsou kontrolovatelné, když jako lokalita je označen „dědek a bába“. Chování obou účastníků ve věci je nestandardní, kdy poukazují na některé detaily, avšak nelze jejich tvrzení hodnotit jako zcela neprokázaná či prokázaná, když například z potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] je zřejmé, že žalobce v roce 2022 dal na zpracování 30 kubíků dřeva, dle původního tvrzení asi z vlastního lesa, později tvrdil, že to je z lesa sestry či jiného lesa. Nesporné je, že pařezy v předmětné lokalitě těžby byly označeny. Obě strany potom popřely, že by tyto pařezy označovaly. Soud si nemyslí, že byla v lese třetí osoba, která by pařezy označila. Také výška pařezu po Hartestoru je velmi diskutabilní, když žalovaná a její svědci tvrdí, že musí být minimálně 20 cm, ale znalec místním šetření a porovnáním s nepochybnými pařezy od9 4 C 192/2023Harvestoru uzavírá, že mohou být i jen 5 cm. Skutkové dokazování se potom ubíralo k jednotlivým pařezům, a to k jejich seřezu, výšce, a podobně. Těžko předpokládat, že by někdo hlavicí stroje úmyslně bouchal do země, čímž by zkreslil výpočty či že by žalobce seřezával pařezy po Harvestoru, když znalec ve svém posudku toto vyvrátil s tím, že nebyly pařezy řezány v určité linii. Není tedy potvrzeno, že by si žalobce lesem prořezával jakousi cestu pro traktor, navíc když tento má odstup od země 30 cm Nesporné je i to, že část pozemku již byla vytěžena, což potvrdila řada svědků, fotografie a vyplývá to i ze znaleckého posudku, kdy opravdu lze dospět k závěru, že část pozemku si žalobce, zejména předmětný cíp vytěžil sám, není pochyb o to, že se v lese ručně těžilo, a to na různých místech. Nicméně všichni svědci, kteří v lese dělají, manžel žalované a zejména potom znalec naprosto jednoznačně došli k závěru, že je rozdílný pařez od Harvestoru a po ruční těžbě. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, znalec byl k tomuto posudku vyslechnut a znalec vypracoval dodatek k znaleckému posudku, ve kterém se zabýval všemi otázkami tak, jak byly z obou stran položeny. Okresní soud má za to, že je možné z tohoto znaleckého posudku vyjít. Znalec několikrát šel pařez po pařezu, kontroloval a srovnával i sousední těžbu, měl tedy i srovnatelný materiál. Jak již bylo výše řečeno svědci se shodli na tom, že pařez od Harvestoru je jiný než pařez od pily, a s tímto závěrem pracoval i znalec, kdy pozemky obešel, pařezy změřil co do šířky i výšky a řezu, a dospěl k závěru, že některé stromy byly řezány pilou, některé Harvestorem s tím, že do svého znaleckého posudku zahrnul pouze pařezy, ze kterých bylo zjištěno, že byly řezány Harvestorem v době těžby žalovanou, neboť Harvestor žalobce neměl k dispozici, to znamená, že on mohl řezat pouze pilou, která zanechává jiný otisk než Harvestor. Znalec potom i logicky vysvětlil, že výška pařezu může být menší, než se domnívá žalovaná, a to konkrétním porovnáním na sousedících pozemcích, o kterých měl jistotu, že byly řezány Harvestorem, Dle názoru okresního soudu znalec vypracoval posudek velmi pečlivě, vypořádal se se všemi námitkami a dospěl k určitým závěrům, ze kterých soud jako z jediného prokazatelného tvrzení vycházel. Soud nechce opisovat celý znalecký posudek, když obě strany jej mají k dispozici, ale i například ze záznamu z venkovního šetření ze dne 8. 2. 2025 je velmi podrobně popsáno, kdo se šetření zúčastnil, jak místní šetření probíhalo. Znalec se i na místě vyjadřoval k jednotlivým pařezům, k námitkám obou stran. Znalec si ověřoval možnosti Harvestoru při těžbě jak v přesílené hmotě, tak i v slabší, řešil minimální výšku pařezů a maximální průměru pařezů, které je strojem možné vytvořit. Na místě byla provedena fotodokumentace stroje, kácecí hlavice, řezací lišty, byl vysvětlen ochranný rám. Při kontrolním měření znalec opětovně posuzoval žalovanou rozporované pařezy, prošel i ostatní těžené plochy a opětovně prohlédl pařezy. Každý jednotlivý pařez potom ve svém posudku popsal a zhodnotil. Podrobnou analýzou dospěl k závěru, že cena za výkup dříví činila 912 025 Kč, náklady na těžbu a soustřeďování dříví 189 312 Kč, cena po odečtení nákladů tedy je 722 713 Kč. Ve svém posudku připustil, že v případě 12 stromů, což je 2,66 % všech řešených pařezů, možnost i těžby stromu pomocí JMP a nemůže je prohlásit za pařezy prokazatelně realizované pouze Harvestorem. Soud nepovažoval za zcela nutné těchto 12 stromů přesně identifikovat a znovu propočítávat, jakým způsobem by se zobrazily v celkové ceně, neboť náklady na detailní upřesnění by byly mnohonásobně vyšší než úvaha soudu tak, že oněch 12 stromů vzal v úvahu jako ne na 100 % prokázané pařezy od Harvestoru, tedy teoreticky seříznuté po těžbě Harvestoru nebo seříznuté nikoliv Harvestorem. Tyto stromy potom v celkové částce činí částku 6 841 Kč.
9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Vycházeje ze závěrů znaleckého posudku činil dluh mezi cenou dřeva, náklady na vytěžení a již zaplacené částky, žalovanou částku 257 188 Kč z této částky soud odečetl 6 841 Kč za 12 stromů, kdy nebylo možno prokázat, že byly stoprocentně vytěženy žalovanou a k zaplacení tedy zbývá částka 250 347 Kč. Tuto částku soud uložil žalované zaplatit, a to včetně zákonného10 4 C 192/2023úroků z částky 135 361,70 Kč od 16. 5. 2025, kdy žalovaný v této době byl prokazatelně v prodlení, a z rozšířené částky 124 981,30 Kč tedy z částky, o kterou byl žalobní petit rozšířen od 28. 3. 2024 vždy do zaplacení. Pokud se žalobce domáhal zaplacení částky 6 841 Kč a z ní plynoucích úroků od 16. 5. 2023, soud návrh této části zamítl. Současně soud zamítl žalobu, pokud se žalobce domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 465 525 Kč 1. 11. 2022 do 15. 5. 2023, kdy byla zaplacena, když má za to, že v této době žalovaná nebyla v prodlení. Je pravda, že v této době bylo již těženo, nicméně na základě neplatné smlouvy o dílo a lze dát za pravdu žalované v tom, že neměla ponětí, že nějaká smlouva o dílo existuje. Tuto od žalobce vyžadovala, stejně jako bylo vyžadováno číslo účtu, na které by bylo možno peníze, které žalovaná činila nespornými, zaslat, což se stalo až v předžalobní výzvě. V daném případě tedy žalobce nespolupracoval s tím, aby aspoň část, kterou sama žalovaná uznala, mu mohla být poukázána. Těžko po žalované chtít, aby částku v této výši skládala do soudní úschovy a podobně. Soud proto dospěl k závěru, že až předžalobní výzvou bylo možno hovořit o vědomosti žalované, jaká konkrétní částka a zejména na jaký účet má být zaslána. Částka potom, byť byla připravena, nebyla zaslána pro nespolupráci žalobce.
10. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. dle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady řízení potom činí za soudní poplatek z původního návrhu 5 289 Kč a z rozšířeného návrhu 6 250 Kč, celkem tedy poplatky z návrhu 11 539 Kč. Dále náklady řízení činí cestovné dne 7. 11. 2023 za 652,46 Kč, dne 12. 2. 2024 za 711,02 Kč, dne 9. 7. 2024 za 711,02 Kč, dne 31. 10. 2024 za 711,02 Kč, dne 17. 12. 2024 na místní šetření 448,25 Kč, dne 5. 8. 2025 k procesnímu soudu 709,18 Kč, celkem cestovní náhrady 3 942,97 Kč. Dále bylo s těmito cestami účtováno 6x čtyři půlhodiny ztráty času, a to pětkrát po 100 Kč a po změně tarifu 1x 150 Kč, celkem tedy za zmeškaný čas 2 600 Kč. V ust. § 11 advokátní tarifu jsou definovány úkony právní služby. Úvodem nutno říct, že skutečně odměna za jeden úkon právní služby v řízení do původní částky 132 203 Kč byl za 6 420 Kč, režijní paušál potom 300 Kč. Jak vyplývá z ust. § 142 o. s. ř. náklady řízení musí být účelně vynaloženy a je již ustálená judikatura v tom, že pokud právní zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a v písemném podání stanovisko účastníka, které koresponduje s jeho již sdělenými stanovisky, nejde o účelně vynaložené náklady právního zástupce a za taková podání odměna nepřísluší. V původním řízení je účtován úkon za předžalobní výzvu, za což úkon včetně režijního paušálu přísluší, žaloba je úkonem právní služby, odvolání proti nepříslušnosti sice je úkonem právní služby, avšak ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. c) za tento úkon náleží pouze polovina odměny, neboť nejde o odvolání ve věci samé, když právě podjatost, místní příslušnost, ustanovení znalce atd., jsou již judikaturou ustáleny v jedné polovině odměny. Dále je účtováno první jednání ve věci samé, za což přísluší odměna, jednání u soudu dne 12. 2. 2024 za první dvě hodiny a následující započaté dvě hodiny, tedy dva úkony a rozšíření žaloby, což je také úkon v plné odměně. Za úkon právní služby, za který náleží odměna, soud považuje i návrh na doplnění dokazování z 5. 12. 2023, když bylo doplňováno dokazování s uvedením, čeho se dokazování týká a s námitkami proti původnímu výsledku řízení. Za úkon však soud nepovažuje stanovisko k odporu žalované ze 3. 11. 2023, když toto není účelně vynaložený náklad, neboť se jedná pouze o shrnutí toho, co již bylo řečeno v žalobě, resp. co v žalobě být řečeno mělo. Co se týká tedy prvé fáze řízení soud přiznal žalobci odměnu za 6,5 úkonů právní pomoci po 6 420 Kč a 7x paušální náhradu po 300 Kč. Co se týká druhé části řízení, kdy předmětem řízení již byla částka 257 188 Kč činí odměna za jeden úkon 9 340 Kč, když režijní paušál činil do 31. 12. 2024 300 Kč poté 450 Kč. V této části řízení žalobci nepochybně náleží odměna za dva úkony, a to jednání dne 9. 7. 2024, a to za první dvě hodiny a další započaté dvě hodiny s režijním paušálem 300 Kč, dále jednání u soudu dne 31. 10. 2024, místní šetření 17. 12. 2024, a to 2x po dvou hodinách,11 4 C 192/2023když zápisu provedeného znalcem je zřejmé, že právní zástupkyně i žalobce se tohoto místního šetření zúčastnili. Dále jeden úkon za jednání dne 5. 8. 2025. Za nikoliv účelný úkon považuje soud zaslání druhého posudku ze dne 9. 5. 2024, když soudu byl zaslán posudek a sice s vyjádřením, které však pouze opakuje to, co již bylo řečeno a hodnotí postup znalce. Žádost o zjištění informací pro relevantní položení otázek znalci ze dne 10. 7. 2024 potom soud nehodnotí jako účelně vynaložený náklad, na rozdíl od návrhu na další doplnění dokazování z 2. 9. 2024, které jako úkon související s řízením, jenž je účelně vypracován, lze hodnotit a přísluší proto žalobci odměna. Sdělení, že neprobíhají mimosoudní jednání ze dne 2. 9. 2024 stejně jako identifikace svědka ze dne 26. 9. 2024, soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady. Námitky proti svědecké výpovědi a navržení důkazů ze dne 13. 12. 2024 lze považovat za účelně vynaložený úkon, neboť se úkon zabýval, rozporoval provedení důkaz a dle názoru okresního soudu tedy za tento úkon náleží odměna. Za nikoliv účelně vynaložené náklady soud považuje odpověď na dotaz soudu ze dne 24. 3. 2025, dotaz žalobce na další postup soudu ze dne 1. 4. 2025, ani sdělení ze dne 3. 6. 2025, kterým bylo pouze sděleno, že žalobce nemá dalších návrhů na doplnění dokazování. Za část řízení, kdy sporem byla částka 257 188 Kč, soud tedy přiznal žalobci 8 úkonů za něž náleží odměna, 7x režijní paušál po 300 Kč, 1x režijní paušál po 450 Kč. Celkové náklady řízení za právní zastoupení a nákladů spojených s uplatněním práva tedy činí 165 159 Kč. Tuto částku uložil žalované zaplatit v zákonné lhůtě třech dní k rukám právního zástupce žalobce.
11. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že ze státních prostředků bylo vyplaceno na znalečném a svědečném 15 540,80 Kč když tato částka není kryta zálohami, soud uložil žalované tuto částku zaplatit na účet Okresního soudu v Pelhřimově.