Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 830 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 12 130 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla SPZ [SPZ], číslo TP [IBAN] neměl v období od 15. 8. 2023 do 12. 2. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 11 830 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu2 4 C 21/2025nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil.
2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
3. Žalobcem byly předloženy listinné důkazy zejména výzva, upomínky, předžalobní výzva.
4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl v období od 15. 8. 2023 do 12. 2. 2024 uzavřeno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Pojištění zaniklo neplacením. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy 182 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku , příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení.
5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč.
6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.