Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 228/2023

Soud: Okresní soud v PelhřimověDatum rozhodnutí: 3. 10. 2024Č. j.: 4 C 228/2023-94Samosoudkyně: JUDr. Lenka JiříkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 3. 2025Předmět řízení: o zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPE:2024:4.C.228.2023.1
výpověď z nájmupeněžité plněníodborypodvoddotacesmlouva nájemnízastavení řízeníjízdné
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (63) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % z částky 12 500 Kč od 7. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 19 423 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhá zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím, když je výlučným vlastníkem zemědělských pozemků v katastrálním území a obci [adresa], mimo jiné pozemku parc. č. [Anonymizováno], k němuž nemá žalovaný žádný nájemní vztah, neboť nájemní smlouva byla vypovězena již v roce 2004. Žalobce si po žních koncem srpna roku 2020 na tomto pozemku uskladnil 140 balíků slámy. Žalovaný užívá na tomto pozemku neoprávněně silážní žlab, o kterém tvrdí, že je stavbou a v jeho vlastnictví, když tuto skutečnost neprokazuje.2 4 C 228/2023Žalovaný jej vyzval, aby odstranil balíky slámy, toto musel logicky odmítnout. Následně žalovaný přestěhoval balíky z části pozemku na jeho pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a zčásti na pozemek parc. č. [Anonymizováno] mimo silážní žlab, o čemž byl informován. V září 2020 byl na operaci páteře a nemohl se na místě osobně zúčastnit. Když se koncem listopadu 2020 dostavil do [Anonymizováno], zjistil, že balíky nejsou na místě, kde měly být uloženy. Na Policii nahlásil krádež. Policie přijela na místo a po zjištění, že balíky nejsou v silážním žlabu, žádala o vysvětlení, a ze strany žalovaného bylo vysvětleno, že byly převezeny na pozemek do [Anonymizováno]. Neoprávněným přestěhováním balíku slámy a opakovanou a neoprávněnou manipulací došlo ke ztrátě 14 balíků slámy v ceně 250 Kč/balík, tedy ke škodě 3 500 Kč, ke znehodnocení zbývajících 126 kusů balíků slámy, které musely být prodány se slevou 50 Kč za kus, tedy ke škodě 6 300 Kč a ke ztrátě silážní plachty v částce 2 700 Kč, celkem tedy vznikla škoda 12 500 Kč.

2. Jako účastník žalobce uvedl, že spor se táhne od roku 2005, kdy dal výpověď z nájmu a bylo mu slíbeno vydání pozemků. Nájemce pan [adresa] mu dal po sklizni balíky a tyto balíky si umístil do svého pozemku v části žlabu. Žalovaný mu sice peníze za pozemek pod žlabem posílá, ty však vrací, neboť nebyla uzavřena nájemní smlouva. Do žlabu balíky dal, aby přestalo družstvo užívat jeho pozemky. Dodnes nemá vypořádán transformační podíl. Do žlabu navážel balíky pan [adresa], žalovaný balíky odstranil nakonec do sousední vesnice, nebyly přikryty. Protože pršelo, tak se znehodnotily. Celkem bylo navezeno 140 balíků, 14 se úplně ztratilo. Zbývající balíky prodal do ZD [adresa], když tato normálně platí 250 Kč, sám dostal 200 Kč. Plachtu doposud nemá. Nedošel si pro ni z principu. Balíky prodával následující rok v červnu. Je vlastníkem pozemků, které chce užívat. ZD [adresa] nikdy neexistovalo. Datum vydání na kolaudačním rozhodnutí se liší, neboť někdy je uvedeno 5. 10. na jiném 25. 10.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu, neboť žalobci žádná škoda nevznikla a pokud ano, tak nebyla způsobena žalovaným. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa]. Na pozemku se však částečně nachází samostatná nemovitá věc, a to stavba silážního žlabu, jejímž vlastníkem je žalovaný. Žlab je součástí oploceného zemědělského areálu. Žalobce umístil do žlabu koncem srpna balíky slámy. Na to žalovaný reagoval výzvou k bezodkladnému odklizení, neboť ve žlabu bylo krmivo pro dobytek, které muselo být během následujících 14 dní zkrmeno a bylo tedy nutné odstranit slámu. Žalobci bylo sděleno, že pokud balíky neodstraní, budou odvezeny. K přesunu balíku slámy ze žlabu skutečně následně došlo. Toto žalobci oznamoval dopisem ze dne 24. 9. 2020. Žalobce odmítá respektovat vlastnické právo žalovaného ke žlabu. Odkazuje na ust. § 3055 o. z., dle kterého platí, že není-li vlastník pozemku k 1. 1. 2014 totožný s vlastníkem stavby, zůstává stavba samostatným předmětem právních vztahů a nestává se součástí pozemků. Žlab, který není součástí pozemku žalobce, je tedy samostatnou věcí. Uskladnění balíků v jeho prostoru představuje neoprávněné užívání. Žalobce neosvědčil ani jednu z povinností pro náhradu škody, když u žalovaného zcela absentuje protiprávní čin, naopak bylo porušené vlastnické právo žalovaného nalezením slámy žalobce. Absentuje i zavinění žalovaného a v neposlední řadě není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a tvrzeným vznikem újmy. Škodu si tedy způsobil žalobce výhradně sám. Pokud žalobce získal balíky za 200 Kč a za 200 Kč je prodal, žádná škoda mu nevznikla. Žalovaný vznikl v roce 2003, avšak původní družstvo do něj vneslo veškerý majetek. Žalobce se domáhal odstranění stavby žlabu, což však bylo zamítnuto.

4. Zástupce žalovaného uvedl, že v předmětném žlabu byla siláž, kterou se krmí dobytek. Žalobce příjezd zastavěl balíky, siláž potřebovali ke krmení. Žalobce několikrát vyzývali, a když už to bylo opravdu třeba, tak se balíky převezly. Převezly se částečně na pozemek žalobce, částečně mimo žlab. Následně byly přesunuty na jejich pozemky v Buřenicích. Převáželi veškeré balíky, nemají zájem nějaké zcizovat. Balíky slámy lze do jednoho roku uskladnit bez plachty, aniž by hrozila újma. Plachta je připravena k vyzvednutí a žalobce si jí může kdykoliv vyzvednout, o čemž byl3 4 C 228/2023informován. Žalobci platí nájemné na základě znaleckého posudku. Pokud nájem žalobce vrátí, toto nemůžou ovlivnit. Žlab postavili, je veden v účetnictví, prošel transformací.

5. Svědek [jméno FO] uvedl, že má pronajaté nějaké pozemky od žalobce. Ten si od něj koupil slámu a dovezli ji do areálu žalovaného. Balíky dali do silážní jámy, kde byl dostatečný prostor. Žalobce si tedy odvezl své balíky do svého žlabu. Areál se sice zamyká, když balíky naváželi, byl otevřený. Žalobce balíky přikryl a nafotil. Po nějaké době žalovaný začal navážet do žlabu kukuřici a balíky se začaly skládat na jeho pronajatý pozemek. Volal proto Policii, neboť s tím nesouhlasil. Navezla se pouze část asi 20 balíků, zbytek se odvezl na pozemek žalobce. Balíky byly poškozeny, neboť je žalovaný bral vidlemi, které k tomu nejsou způsobilé. Co se dále dělo s balíky neví. Balíky žalobci přímo neprodával, platil jimi nájem. Viděl, že družstvo potrhalo sítě na balíkách, neboť je naváželo špatnými vidlemi. Zhruba 1/3 balíků byla natrhaná. Když viděl, co se děje, zavolal Policii. Navážení zastavil tím, že naskočil na balík na vidlích, respektive Policii volal žalobce. Balíky nechával žalobci za 200 Kč, za kolik je on prodával, neví.

6. Soudu dále byla předložena korespondence mezi účastníky, když z dopisu ze dne 31. 8. 2020 vyplývá, že žalovaný vyzýval žalobce k odstranění balíků ze silážního žlabu, které byly navezeny bez souhlasu a vědomí družstva, a to přesto, že areál je oplocen a vrata uzamčená. Vyklizení žlabu žalovaný žádal, neboť ve žlabu uskladňuje krmivo pro dobytek, které musí být během 14 dní zkrmováno a vyzval žalobce k odstranění balíků ze žlabu do 10. 9. 2020 s tím, že nebudou-li balíky odvezeny, zajistí a provede jejich přesun družstvo s tím, že bude-li družstvo nuceno provést přesun balíku slámy, neodpovídá za případné poškození balíků z důvodu jejich manipulace. Na tento dopis reagoval žalobce dopisem ze dne 7. 9. 2020 tím, že bude skladovat balíky slámy na svém pozemku tak dlouho, jak uzná za vhodné, a pokud dojde k jakékoliv manipulaci, poškození nebo odstranění, bude to nucen řešit se státní Policií. Co se týká žlabů na jeho pozemku, je otázkou, zda se jedná o stavby nebo pouze o terénní úpravu. V odvozu krmiva pro dobytek ze žlabu nevidí problém, protože při uskladnění slámy byl brán zřetel na to, aby byl odvoz krmiva umožněn. Zároveň žádal o uhrazení finanční pohledávky a transformačního podílu, vydání pletiva a zpřístupnění a vydání pozemku, vydání klíče od brány nebo odstranění brány a podobně. Dopisem ze dne 14. 9. 2020 žalovaný odkazuje na závěry šetření Odboru výstavby v Pacově, který záležitost podrobně prošetřil a návrh na odstranění staveb zamítl. Uložením slámy a manipulací s ní vedle jejich krmení může dojít k porušení hygieny krmiva a následnému ovlivnění zdraví zvířat, trvají proto na odstranění slámy. Vniknutí do prokazatelně uzamčeného areálu považujeme za vloupání. Areál musí být trvale oplocen a uzavřen z důvodu ohrožení zdraví a života osob i zvířat. Jsou ochotni umožnit vstup po předchozí dohodě. Dopisem ze dne 21. 9. 2020 žalobce reaguje na přípis žalovaného, polemizuje s možností porušení hygienických norem. [adresa] se k transformaci a případné dohodě o nájmu a placení nájemného. Odvoz a odstranění balíku odmítal. Oznámením uvedené v přípisu ze dne 24. 9. 2020, oznamuje družstvo žalobci, že balíky přestěhovali zčásti na pozemek parc. č. [hodnota] a zčásti byly vystěhovány ze silážního žlabu na pozemek parc. č. [Anonymizováno] Plachta, která byla použita k zakrytí balíků, byla uschována v jejich objektu spolu se součástmi oplocení a čeká na vydání. Žádají o upřesnění, který pozemek k převozu balíků preferuje s tím, že nebude-li pozemek upřesněn, zvolí pozemek sami. Dopisem ze dne 7. 10. 2020 sděluje družstvo žalobci, že sláma se momentálně nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno], který má družstvo v užívání. Upozorňují, že balíky slámy se kvůli předešlé manipulaci začínají rozpadat, a nemohou proto ručit za jejich stav po přemístění. Celou záležitost se slámou považují za schválnost, která problém neřeší, naopak stávající stav zhoršuje. Dále byla nabídnuta směna pozemku. Na tento dopis reagoval žalobce dopisem ze dne 11. 10. 2020, kdy se chtěl domluvit na zpětném převozu balíků na jeho pozemek parc. č. [Anonymizováno], na zatravněný prostor. Žádná dohoda o uskladnění balíku slámy sice uzavřena nebyla, rovněž ale nebyla uzavřena žádná dohoda o pronájmu všech jeho pozemků v areálu4 4 C 228/2023společnosti, které společnost neoprávněně užívá již 15 let. Vyzval žalovaného, aby nezasahoval do jeho vlastnických práv, nepřemisťoval materiál a nenaskladňoval kukuřici. Dne 11. 11. 2021, potom vyzval žalovaného k uhrazení dlužného částky. Dopisem z 2. 12. 2020 žalovaný sděluje, že plachta je uložená a žalobce má možnost vyzvednout si jí. Sláma potom byla uložena v Babicích na pozemku parc. č. [parcela], když tento pozemek splňuje podmínky pro bezpečné uložení slámy a v nejbližších měsících zde nebudou probíhat žádné zemědělské práce. Na výzvu žalovaný odpověděl dopisem ze dne 10. 12. 2021 s tím, že požadovanou platbu neuznávají. K odvozu slámy nebyli přizváni, byl proveden bez vědomí družstva, neměli možnost posoudit ani odvážený počet balíků ani kvalitu slámy či stupeň poškození, když se slámou manipuloval i pan [adresa]. Uskladnění slámy v silážním žlabu považuje za neoprávněné. Dále žalovaný připomněl, že v areálu je dosud uskladněná plachta a vyzval žalobce k její vyzvednutí. Dne 27. listopadu 2020 podával žalobce vysvětlení u Policii ČR čj. [Anonymizováno], když na úřední záznam uvedl, že je majitelem pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno], když na tomto pozemku má družstvo postaveny silážní žlaby. Ve spodním žlabu měl uloženy balíky slámy a družstvo balíky z jámy vyvezlo na pozemek, který je v jeho vlastnictví a má pronajatý pan [adresa]. Tam bylo složeno asi 40 balíků, což bylo již Policií řešeno. Při převozu balíku došlo k jejich poškození, neboť je měl v silážní jámě přikryté plachtou a po převezení je nikdo nepřikryl a došlo k promočení. Jednání družstva považuje za neoprávněnou manipulaci. Plachtu, kterou byly balíky převezeny, má snad žalovaný v kravíně s tím, že si ji může po domluvě vyzvednout. 14 balíků chybí, zřejmě se rozpadly při převozu. Soudu dále bylo předloženo rozhodnutí o umístění silážního žlabu č. [Anonymizováno] když v rozhodnutí o umístění stavby silážních žlabů jsou vytyčeny podmínky pro umístění stavby, napojení na inženýrské sítě a podmínky pro projektování. Stavebním povolením ze dne 3. 1. 1990 byla povolena stavba silážního žlabu na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a to svépomocí. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 6. 11. 1990 byl silážní žlab jako stavba zkolaudován. Žalovaný má silážní žlab ve své evidenci, když ohledně jej je vedena inventární karta, je potom veden i v soupisu dlouhodobého majetku. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalovaný vznikl jako právní subjekt 5. 11. 2003. Předtím zde bylo Jednotné zemědělské družstvo Svornost se sídlem [adresa]. Soudu dále byly předloženy fotografie žlabů, slámy a nakladačů. Soud dále prováděl dokazováním spisem Policie ČR čj. [Anonymizováno], kdy bylo vedeno řízení proti žalobci pro přestupek proti občanskému soužití, když slámu navezl do předmětného žlabu. Součástí spisu je fotodokumentace s tím, že přestupkové řízení bylo odloženo. Ze Stavebního úřadu [adresa] byla zaslána obsáhlá projektová dokumentace týkající se silážního žlabu, kdy investor je JZD [adresa]. V této dokumentaci jsou zakresleny a schváleny technické zprávy, zastavovací a koordinační plán, terénní úpravy, vybudování silážního žlabu, jímky, komunikací, stáčecí plochy, oplocení, technické rekultivace, postup výstavby, technické správy, projekty. Ze spisu [právnická osoba] [adresa], Odbor výstavby, je zřejmé, že žalobce podával 20. 9. 2016 návrh na odstranění staveb, a to silážního žlabu, neboť měl podezření, že stavby byly provedeny nelegálně a jedná se tudíž o černé stavby. Po provedeném šetření a dokazování [právnická osoba] [adresa] dne 22. 11. 2016 pod čj. [č. účtu] řízení zahájené dne 22. 9. 2016 zastavil, když stavba je ve vlastnictví [právnická osoba]. s tím, že bylo vydáno stavební povolení, rozhodnuto o umístění stavby, kolaudační rozhodnutí, byla provedena kontrola stavby a na místě konstatováno, že stavba obsahuje silážní žlab, terénní úpravy, jímku na kontaminované body, přístupovou komunikaci. K odvolání žalobce Krajský úřad kraje [adresa] pod čj. [Anonymizováno] ze dne 23. 2. 2017 usnesení [právnická osoba] zrušil s tím, že stavební úřad posoudil žádost jako návrh, nařídil ústní jednání a věc ukončil vydáním usnesení. Měl však nejprve zjistit, zda žádost není zjevně právně nepřípustná a návrh žalobce vyhodnotit pouze jako podnět s tím, že pokud dojde k závěru, že není třeba zahajovat řízení, toto pouze žalobci sdělí. Na základě pokynů Krajského úřadu [právnická osoba], stavební úřad opětovně posoudil uvedený návrh a dospěl k závěru, že není důvod zahájit řízení o odstranění stavby, neboť stavby byly povoleny a zkolaudovány dle dříve platných předpisů a zákonů. Ve svém sdělení žalobci vysvětlil, že na základě jeho návrhu na5 4 C 228/2023odstranění stavby ze dne 20. 9. 2016 bylo zjištěno, že na předmětnou stavbu bylo vydáno stavební povolení ze dne 3. 1. 1990, čj. [Anonymizováno] odborem výstavby a územního plánování Okresního národního výboru v Pelhřimově, rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení bylo vydáno na JZD [adresa], které zastupoval [Anonymizováno], společný zemědělský podnik s. p.. Dne 6. 11. 1990 pod čj. [Anonymizováno] bylo stejným úřadem vydáno kolaudační rozhodnutí se schválenou změnou stavy – stáčecí plocha, rozhodnutí bylo vydáno na ZD [adresa] a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno na stavbu trvalou. Následně byla provedena kontrola stavby s výsledkem, že stavba je řádně užívána v souladu s výše uvedenými rozhodnutími a nevykazuje závadný stav. Dále odkázal na rozhodnutí o umístění stavby ze dne 25. 8. 1899 s tím, že došlo k pochybení ohledně pozemku, na kterém stavba je umístěna, neboť je označen jako [Anonymizováno], když správně mělo být uvedeno [Anonymizováno]. Předmětné pozemky, na kterých postavil stavbu byly v užívání socialistické organizace – Jednotného zemědělského družstva, proto jako zaměstnanec JZD věděl, resp. je předpoklad, že navrhovatel jako zaměstnanec JZD věděl, že stavba je postavena na pozemku v jeho vlastnictví či ve vlastnictví jeho rodiny a do nedávné doby nečinil žádná opatření. Do 22. 5. 1991 byl oficiální název stavebníka JZD [Anonymizováno] [adresa], poté je to [právnická osoba]. Pro [právnická osoba] byl běžně používaný název [právnická osoba] [adresa]. [právnická osoba] vložilo svůj majetek do družstva [právnická osoba], který byl novou organizací. Věcí se zabývalo i [právnická osoba], které ve svém dopise ze dne 30. ledna 2018 sdělilo žalobci, že neshledalo důvod k zahájení přezkumného řízení. Ministerstvo poté odkázalo na spisový materiál, zejména na návrh na odstranění stavby, usnesení o zastavení řízení ohledně odstranění stavby, odvolání, rozhodnutí Krajského úřadu a sdělení stavebního úřadu, přičemž ministerstvo neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení.

7. Žalobce se ve svém návrhu domáhá náhrady škody jednak za ztrátu 14 kusů balíků po 250 Kč, znehodnocení 126 balíků po 50 Kč a ztrátu silážní plachty za 2 700 Kč. Aby bylo možno uvažovat o náhradě újmy (škody) je nutno prokázat splnění tří zákonem stanovených podmínek, a to jednak vznik škody, protiprávní jednání škůdce a příčinná závislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou. Prokázání těchto tří základních podmínek potom tíží žalobce. Okresní soud předesílá, že není jeho úkolem rozebírat všechny křivdy spáchané od revoluce související s transformací, nájmy pozemků, vydávání pozemků či dotacemi. Že vztahy mezi účastníky nejsou dobré, potom není třeba dokazovat. Ty vyplývají již z toho, že je povolávána Policie, podávána trestní oznámení, nepomohl mediátor. Soud se nebude zabývat schválnostmi, které si účastníci činí, nemožností se dohodnout na banálních věcech. Soud je vázán předmětem řízení a předmětem řízení je náhrada škody. Co se týká plachty, žalobce žádá škodu za její zničení. Jak však vyplývá z korespondence, žalovaný od samého počátku tvrdí, že plachtu má uskladněnou, že si jí žalobce může vyzvednout. Žalobce tedy na jednu stranu žádá, aby byla nahrazena škoda, žádá tedy o vydání, když ne samotné plachty, tak peněz jako náhrady za ní. Žalovaný nabízí vydání plachty, oba chtějí tedy totéž. Pokud si žalobce plachtu nevyzvedl z důvodu, že si pro ni nedošel z principu, jak sám uvedl, soud postrádá smysl o ní rozhodovat, neboť byť se účastníci zřejmě neshodnou vůbec na ničem, plachta je v areálu žalovaného a žalobce si ji kdykoliv může vyzvednout. Není tedy možné uplatňovat náhradu škody za její zničení. Žalobce jako vlastník pozemku se cítí být vlastníkem i žlabu a s tímto volně dle své vlastní úvahy disponovat, bez ohledu na to, jak žlab byl, je či bude využíván a kým bez ohledu na to, že zemědělský areál je oplocen. Nikdo nezpochybňuje vlastnické právo žalobce k pozemku pod silážní žlabem. Podle ust. § 3055 o. z., však stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Pokud žalobce odkazuje v otázce, zda žlab je či není stavba, na rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka] - dle kterého6 4 C 228/2023v některých případech nelze zhodnotit jednoznačné hledisko pro určení, kdy výsledek stavebních prací je samostatnou věcí, a kdy jde o součást pozemku. Samotná skutečnost, že pozemek byl upraven způsobem, pro který stavební předpisy vyžadují stavební povolení, je z hlediska občanského práva pro kvalifikaci výsledku stavební činnosti jako věci, respektive součástí jiné stavby, nepodstatná. Od této úpravy však byla vydána celá škála rozhodnutí, když dle některých žlab je stavba a dle některých není. Jinými slovy dle rozhodovací praxe dovolacího soudu silážní žlab může být jak součástí pozemku, tak i samostatnou věcí v právním slova smyslu, a to v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Protože všechny právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují vznik předmětné stavby a nabytí vlastnického práva k ní před 1. 1. 2014, je třeba aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.. Obecné vymezení pojmu stavby občanský zákoník však neobsahuje. Pro kvalifikaci stavby jako nemovitosti vyžaduje, aby byla spojena se zemí pevným základem a současně stanoví, že stavba není součástí pozemku. Lze dát za pravdu žalobci, že při vymezení obecného pojmu staveb ve smyslu občanského práva, a tedy samostatného předmětu vlastnických vztahů, nelze vycházet jen z veřejnoprávních předpisů a jejich účelu. Je však nutno posuzovat jako věc v právním smyslu, pokud se jedná o výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů, včetně práva vlastnického, nikoliv tedy součástí jiné věci. V problematických případech je vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem vlastnického práva, a to s přehlédnutím ke všem okolnostem, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů a také k jejímu stavebnímu provedení. Při formulaci obecných typických znaků stavby se zdůrazňují znaky, a to, že se jedná o výsledek stavební činnosti člověka, má materiální povahu, je vymezený vůči okolnímu pozemku, má samostatnou hospodářskou funkci, vyznačuje se kompaktností materiálu. O charakteru a vlastnictví žlabu uvažoval soud jako o otázce předběžné. Nesporné je, že žalobce umístil svou slámu právě do žlabu, ač vedle vlastní pozemek, na který posléze chtěl slámu od žalobce uskladnit. Není pochyb o tom, že to je žalovaný, který žlab užíval, užívá a užívat hodlá, i sám žalobce tuto skutečnost činí nespornou, když naopak vypichuje, že část žlabu ponechal volnou, aby si žalovaný mohl krmivo odvážet. Žalobce se pokoušel svým návrhem či podněty dosáhnout odstranění žlabu, což však, jak vyplývá z přiložené stavební dokumentace a rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] a následně i dalších nadřízených organizací se mu nepodařilo dosáhnout, neboť všechny složky vycházely z toho, že žlab je stavba a je ve vlastnictví žalovaného. Znalecký posudek na posouzení stavebnětechnických prací stavby nikdo nenavrhl a soud jej považuje i za nadbytečný. Nebylo namítáno, že by například byly neurčité hranice, či že by nebyl spojen se zemí pevným zákonem a mohl být přemístěn jinam či jiné skutečnosti, které by mohly zpochybňovat stavebnětechnický charakter žlabu, když tento potom velmi podrobně vyplývá i z předložené stavební dokumentace, kdy o stavbě bylo rozhodováno od souhlasu se zřízením, přes stavební povolení a kolaudaci. Byť samotná skutečnost, že žlab byl postaven v souladu se stavebními předpisy ještě neznamená, že se jedná o stavu, má okresní soud za to, že je možno přihlédnout i k dalším okolnostem zejména, že že stavba byla postavena na základě stavební dokumentace, tedy jako samostatná stavba, i ze samotné fotodokumentace, která byla předložena jak účastníky, tak je založena v přestupkovém spise, žlab je funkční, provozován k účelu, k němuž byl postaven, je zcela zřetelně vůči svému okolí vymezen, a co do délky, šířky a hloubky okolím vnímatelný, je veden v majetku a účetnictví žalovaného. Pokud žalobce uvádí, že jedno kolaudační rozhodnutí je z 5. 10. a druhé z 25. 10. toto není pravda. Jedná se pouze o rozsah kvality kopírky, když na některé fotografii (číslo listu 42) je zcela zřejmé, že 2 je sice téměř nečitelná, ale přesto je viditelná. Všechna rozhodnutí pak mají stejný styl z písma, stejný posun. Originál je založen ve stavebním spisu a soud nemůže říci, že by se jednalo o nějaký podvod, že jedno rozhodnutí je z 5. 10. a druhé 25. 10. Samotné posouzení předběžné otázky, zda žlab je stavba a je ve vlastnictví žalovaného, potom dle názoru okresního soudu, nemá až tak úplně rozhodující význam pro posouzení případné náhrady škody. Je totiž zcela nepochybné, že žlab7 4 C 228/2023užíval žalovaný pro uskladnění krmení a do budoucna tak užívat chtěl, byl to žalobce, který právě do tohoto žlabu svou slámu uskladnil, přičemž jak vyplývá z korespondence, byl mnohokrát informován o tom, že družstvo potřebuje silážní žlab k uskladnění dalšího krmení, byl vyzýván k odklizení slámy, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že sám žalobce nepopírá, že ve žlabu bylo umístěno krmení, soud nepovažuje to, že žalovaný poté, co žalobce vyzval k odstranění slámy a ten to neučinil, tuto sám odstranil, za protiprávní jednání. Nebyl to však sám žalovaný, který balíky převážel, když tyto byly převáženy na různé pozemky. Do žlabu, byla sláma umístěna v srpnu 2020, prodána byla následně v červenci 2021. Lze dát za pravdu žalobci tak, jak vyplývá z výpovědi svědka, že při převozu balíků mohlo dojít k jejich poškození použitím nesprávné mechanizace, avšak nutno opětovně zdůraznit, že žalobce byl mnohokrát žádán, aby si balíky převezl sám. Pokud žalobce uvádí, že 14 balíků se ztratilo, nic nenasvědčuje tomu, že to byl žalovaný, který balíky zcizil, když, jak výše uvedeno, nebyl jediný, kdo balíky přemisťoval, a když sám žalobce uvedl, že se mohly rozpadnout. Soud pak nepovažuje za pravděpodobné, že by družstvo zcizovalo pár balíků slámy. Dle slyšeného svědka žalobce balíky získal za cenu 200 Kč za balík. Za tuto cenu je posléze prodal. Byť tato otázka není úplně stěžení, žalobcův majetek se přímo nezkrátil, byť je reálné, že kdyby nebyly poškozeny, mohl je prodat za 250 Kč a ušel mu tedy zisk 50 Kč za balík. Za nevýznamnou námitku soud považuje i označení samotného žalovaného, když nelze dospět k závěru, že by družstvo jako právní subjekt neexistovalo, že současné družstvo není právním nástupcem původního družstva. Bez ohledu na označení nikdo nepochybuje, že současný [právnická osoba]. je právním nástupcem původních družstev, ať už byly jakkoliv označovány, neboť vždy se jednalo o Jednotné zemědělské družstvo, posléze [právnická osoba]. Nelze tedy dospět k závěru, že žalovaný, respektive jeho právní předchůdce, neměli právní subjektivitu. Vzhledem k tomu, že žalobce zcela neprokázal ani jednu ze tří základních rozhodujících skutečností pro přiznání náhrady, zejména protiprávní jednání žalovaného a příčinou souvislost mezi jednáním a vznikem škody, dospěl okresní soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

8. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., ve kterého účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebný k úplnému účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci plný úspěch, přísluší mu náhrada nákladů řízení, které činí za 6 úkonů právní služby po 1 620 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč, ztráta času na mediaci konanou 22. 4. 2024 a jednání dne 16. 7. 2024 a 26. 9. 2024, celkem 12 půlhodin po 100 Kč, jízdné 403 Kč a 2 929 Kč, 21% DPH, celkem 19 423 Kč.

9. Náhradu nákladů řízení soud uložil zaplatit v zákonné lhůtě třech dní podle ust. § 160 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalovaného podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. .

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací