Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 773 510,94 Kč s 8,3% úrokem ročně z částky 677 826,70 Kč od 1.7.2026 do zaplacení, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 677 826,70 Kč od 1.7.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 30 212 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobci se vrací zpět z účtu Okresního soudu v Pelhřimově přeplatek soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 079 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobce podal dne 2.7.2026 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. V návrhu uvedl, že dne 7.12.2024 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 672 000 Kč, před jeho poskytnutím kladně vyhodnotil2 5 C 124/2026úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala úvěr s příslušenstvím žalobci splatit v měsíčních splátkách 8 343 Kč měsíčně od ledna 2025 při sjednané úrokové sazbě 8,30% ročně. Protože žalovaná své povinnosti řádně neplnila, byla 30.9.2025 upozorněna na povinnost uhradit dlužný nedoplatek 29 955 Kč do 1.11.2025 s upozorněním, že jinak může žalobce prohlásit úvěr za splatný, k tomuto prohlášení žalobce přistoupil výzvou z 1.11.2025. Žalovaná částka 773 510,94 Kč se sestává z dlužné jistiny 677 826,70 Kč, dlužných úroků 37 818,60 Kč, dlužných úroků z prodlení 51 966,64 Kč a dlužných poplatků 5 899 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, k nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ve věci se nevyjádřila.
2. Z listin předložených soudu žalobcem zjistil soud, že v návrhu uvedená smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena dne 17.12.2024, z této smlouvy vyplývají její parametry uváděné žalobcem v návrhu, tedy výše úvěru 672 000 Kč, sjednaný úrok 8,30% ročně, měsíční splátka 8 343 Kč, splatnost úvěru 20.12.2034 při prvé splátce splatné 20.1.2025. Dále bylo sjednáno pojištění úvěru se sjednaným pojistným 942 Kč měsíčně. V rámci úvěrové smlouvy bylo sjednáno prohlášení úvěru za splatný v případě porušení podmínek této smlouvy, tedy prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek (čl. 8 smlouvy). Žalobce soudu vysvětlil, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, doložil soudu žalovanou předložené výpisy z jejího běžného účtu za měsíce červen až listopad 2024. Dále žalobce soudu doložil, že žalovanou postupně vyzýval k úhradě dluhů, nejprve výzvou z 30.9.2025 žalovanou vyzval k zaplacení dluhu v souvislosti se vzniklým prodlením ve výši 29 955 Kč s poučením, že jinak bude požadováno okamžité splacení, následně výzvou z 1.11.2025 přistoupil k okamžitému splacení, výzvou z 16.6.2026 opět žalovanou vyzval k úhradě dluhu před podáním žaloby.
3. Soud na základě provedeného dokazování konstatuje, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), která má s ohledem na charakter účastníků a její obsah spotřebitelský charakter a na kterou se tedy vztahují i příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud neshledal s ohledem na obsah smlouvy žádné skutečnosti, na základě nichž by dovodil neplatnost této smlouvy ve smyslu § 580 a § 588 o.z., žalobce soudu formou svých tvrzení sdělil, jak byla posuzována úvěruschopnost žalované, doložil výpisy z účtu žalované, soud neshledal důvody neplatnosti ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud žalobce žalované poskytl sjednaný úvěr, žalovaná tento úvěr čerpala a nesplnila své povinnosti týkající se splácení úvěru a dostala se v tomto směru do prodlení, přistoupil žalobce v souladu s ujednáními úvěrové smlouvy k okamžitému zesplatnění k datu 1.11.2025. Žalobce má tedy nárok na zaplacení žalované částky z tohoto úvěrového vztahu včetně sjednaných úroků, poplatků a úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 11,5% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k datu 30.6.2026 jsou úroky a úroky z prodlení kapitalizovány v rámci žalované částky a od 1.7.2026 běží z jistiny.
4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši 30 212 Kč, když se jedná o zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 28 862 Kč (viz. následující odstavec) a 3 paušální náhrady za sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast při jednání soudu po 450 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 30 212 Kč a soud uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit.
5. Žalobce zaplatil soudní poplatek z návrhu ve výši 30 941 Kč, když tento zaplatil z žalované částky 773 510,94 Kč. V této částce je obsažena částka 51 966,64 Kč na úrocích z prodlení, tedy částka, z níž se ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů3 5 C 124/2026pozdějších (dále pouze popl. zákon), soudní poplatek neplatí. Předmětem poplatkové povinnosti je tedy pouze částka 721 544,30 Kč (úroky se dle smlouvy stávají součástí jistiny) a této částce odpovídá soudní poplatek z návrhu (4%) ve výši 28 862 Kč. Žalobce tedy zaplatil na soudním poplatku o 2 079 Kč více, než činila jeho poplatková povinnost, a proto soud ve smyslu § 10 odst. 1 popl. zákona rozhodl, že z účtu zdejšího soudu bude tento přeplatek žalobci vrácen.