Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc.č. [podezřelý výraz], jehož součástí je rozestavěná, v katastru nemovitostí nezapsaná stavba rodinného domu, se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, zapsaný v katastru nemovitostí u [právnická osoba], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], se zrušuje.Nařizuje se prodej této nemovité věci ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému z nich připadne jeho jedna polovina.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2 , spisová značka
Odůvodnění
Žalobkyně podala dne 12.3.2024 u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci uvedené v I. výroku tohoto rozsudku, žalovaný se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasil, žádný z účastníků neměl zájem o převzetí nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a souhlasili s nařízením prodeje.Soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, listin zaslaných soudu [právnická osoba] a znaleckého posudku předloženého žalobkyní, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý co do jedné ideální poloviny, pozemku parc.č. [podezřelý výraz], zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], který je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, na listu vlastnictví není stavba na tomto pozemku zapsána. Účastníci se stali spoluvlastníky pozemku na základě kupní smlouvy uzavřené dne 9.9.2016, u [právnická osoba], oba požádali 24.5.2017 o územní souhlas se stavbou, ten jim byl dán uvedeným úřadem dne 21.6.2017 pod č.j. [spisová značka] jedná se o souhlas se stavbou „[adresa] “. Existence stavby je dokladována kromě tvrzení účastníků, uvedeného souhlasu i znaleckým posudkem, který si nechala vypracovat ohledně obvyklé ceny rozestavěné stavby žalobkyně, ze znaleckého posudku vyplývá popis rozestavěné stavby, obvyklá cena.Soud má za prokázané podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku i k rozestavěné stavbě rodinného domu, která je jeho součástí a která není v katastru nemovitostí zapsána, každý z účastníků je podílovým spoluvlastníkem co do jedné ideální poloviny. Pokud žalobkyně nehodlá ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným dále setrvávat (§ 1140 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), přistoupil soud I. výrokem tohoto rozsudku za souhlasu žalovaného ke zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovité věci včetně na pozemku se nacházející rozestavěné stavby v katastru nemovitostí nezapsané (§ 1143 uvedeného občanského zákoníku) jako jeho součásti. Protože žádný z účastníků nemá zájem se stát výlučným vlastníkem věci, soud ve smyslu § 1147 uvedeného občanského zákoníku nařídil prodej věci ve veřejné dražbě, když před tím, s ohledem na charakter nemovité věci, zejména stavbu na ní se nacházející, dospěl k závěru, že není možné nemovitou věc reálně rozdělit. Výtěžek získaný ve veřejné dražbě prodejem věci bude mezi účastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když pokud bylo žalobě vyhověno a bylo rozhodováno o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků; navíc oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.