5 C 26/2025

Odůvodnění

1. Dne 5.10.2024 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 61 846,63 Kč s 8% úrokem ročně z částky 22 646,83 Kč od 29.4.2024 do zaplacení, s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 24 099,26 Kč od 29.4.2024 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 529,32 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], která s žalovaným dne 28.8.2022 uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž součástí je Předpis splátek. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku 1 787 Kč jako úrok v pevné výši, částku 17 750 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 6 653 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku 5 250 Kč za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště, celkovou dlužnou částku 56 440 Kč se zavázal zaplatit ve 20-ti měsíčních splátkách po 2 822 Kč nejpozději do 28.4.2024. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 19.12.2022 ve výši 2 000 Kč. Celkem žalovaný zaplatil 6 822 Kč, pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávky z 20.5.2024. Žalovaná částka se sestává z jistiny 22 646,83 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 15 087,50 Kč, poplatku za administrativní činnost 5 697,37 Kč, poplatku za umožnění splátek v hotovosti v bydlišti 4 462,50 Kč, úroku 1 452,43 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného do 22.4.2024 ve výši 2 529,32 Kč a smluvní pokuty 12 500 Kč, dále žalobce požaduje sjednaný 8% úrok z dlužné jistiny od 29.4.2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 24 099,24 Kč od téhož data, vše do zaplacení.

2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., IČ [IČO], byla dne 28.8.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě níž byla žalovanému poskytnuta hotovostní částka ve výši 25 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Celková částka nad rámec částky 25 000 Kč činila 29 653 Kč na poplatcích a dále částku 1 787 Kč na úroku, který byl vypočten při úrokové sazbě 8% ročně. Pokud se jedná o další ujednání smlouvy o úvěru, vyplývají z nich i další sjednané povinnosti ze strany žalovaného, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, smluvní pokutu 500 Kč při prodlení každé jednotlivé splátky, poplatky v případě prodlení za různé výzvy, které činí až 1 500 Kč za jedno oznámení. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 20.5.2024, doložil, že žalovanému odeslal oznámení o postoupení pohledávky z 14.6.2024.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 28.8.2022 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány3 5 C 26/2025jako úroky, shora uvedené poplatky, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 8%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, ten není nijak sám o sobě svou výší v rozporu s dobrými mravy, dle statistiky České národní banky činila průměrná úroková sazba při takovémto druhu úvěru v den uzavření smlouvy 9,89% ročně a lze tedy konstatovat, že samotný úrok je dokonce nižší, než v té době úrok obvyklý. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky též konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalovaného se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, výzvy, zesplatnění apod.. Nelze samozřejmě odhlédnout od dalších povinností žalovaného ve vztahu k hrazení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím úvěru a vedením úvěrového účtu, které v souhrnu dosahují částky 29 653 Kč. Veškeré povinnosti žalovaného v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci poplatku za poskytnutí úvěru je sjednán poplatek ve výši 17 750 Kč, za vyhodnocení úvěrového případu poplatek ve výši 6 653 kč, za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti poplatek 5 250 Kč, tedy celkem se jedná o další poplatky v celkové výši 29 653 Kč, které představují téměř 120% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Vlastně žalovaný pouze za to, že mu byl úvěr poskytnut má zaplatit dva poplatky v celkové výši 24 403 Kč, tedy téměř dalších 100% úvěrové jistiny. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaný se vlastně v rámci smlouvy zavázal nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který činí shora uvedenou částku výrazně převyšující výši úvěrové jistiny. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.

5. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalovaného provedenými platbami nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získal. Na základě smlouvy z 28.8.2022 získal žalovaný od žalobce částku 25 000 Kč, žalobci zaplatil 6 822 Kč a tedy míra jeho bezdůvodného obohacení je dána částkou 18 178 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 178 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data 26.9.2024, když vychází z toho, že žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu z 10.9.2024 na adresu jeho4 5 C 26/2025trvalého bydliště, ve které vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do 25.9.2024. Soud tedy vychází z toho, že žalovaný mohl minimálně částku rovnající se bezdůvodnému obohacení žalobci do uvedeného data vrátit a pokud tak neučinil, je od následujícího dne v prodlení s úhradou, úrok z prodlení soud přiznává dle shora uvedeného předpisu v sazbě 12,75%. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl ve věci úspěšný z více jak 50% předmětu řízení a měl by tedy mít po odečtení jeho neúspěchu od jeho úspěchu právo na náhradu nákladů řízení. Protože žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaný toto právo nemá.