Výrok
I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 6.12.2024 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, se zamítá.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Dne 6.12.2024 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. V návrhu uvedl, že 30.6.2023 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalované vyplacen úvěr 20 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku společně s úroky vrátit žalobci v měsíčních splátkách po 3 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce,2 5 C 49/2025splátkový kalendář však nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou splatnou 15.6.2024 a z tohoto důvodu jí zaslal žalobce postupně upomínky z 20.6.2024 a 5.7.2024 k úhradě dlužné splátky a následně dopisem z 21.11.2024 úvěr zesplatnil. Žalovaná dluží žalobci zesplatněnou jistinu úvěru 20 000 Kč a dále náklady na upomínkování 1 000 Kč za dvě upomínky. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, k nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, k věci se nevyjádřila.
2. Pokud se jedná o smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], byla mezi účastníky uzavřena 30.6.2023 komunikačními prostředky „na dálku“, soud má za prokázané, že smlouva byla uzavřena, jedná se o smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč se sjednaným ročním úrokem 15% měsíčně, žalovaná se zavázala úvěr žalobci vrátit do 15.6.2024, samotný úrok představoval částku 36 000 Kč a žalovaná se tedy zavázala do 15.6.2024 žalobci vrátit 56 000 Kč. RPSN na tento spotřebitelský úvěr činí 435,03% ročně. Žalovaná do uvedené doby splatnosti se zavázala (čl. V. smlouvy) splácet úrok v měsíčních splátkách 3 000 Kč. Pro případ prodlení vznikly dle smlouvy žalobci různé finanční nároky, jednak nárok na zaplacení poplatků za upomínky ve výši 500 Kč/upomínka, další nároky jsou spojené s porušením povinnosti žalované zaslat žalobci výpis z účtu (1 000 Kč za každý jednotlivý případ), s prodlením žalované, kdy činí zpoplatnění předání věci inkasní agentuře až 25% z celkového vymáhaného plnění. Dále soud zjistil ze zprávy [právnická osoba]. [adresa], že účet č. [č. účtu], na který byl z účtu žalobce poukázán úvěr 20 000 Kč, je účtem, jehož majitelkou je žalovaná. Soud učinil vůči žalobci výzvu ke sdělení a doložení, zda žalovaná v rámci předmětného úvěrového vztahu žalobci zaplatila nějaké částky, na tuto výzvu zástupce žalobce neodpověděl. Za této situace soud učinil dotaz u [právnická osoba]. [adresa] a zjistil, že z účtu žalované na účet žalobce byla v období od 30.6.2023 do 1.7.2024 provedena ze strany žalované řada plateb, kromě platby 1 Kč z 30.6.2023 se jedná o samostatných 12 plateb po 3 000 Kč a 5 plateb po 500 Kč, tedy celkem 38 500 Kč. Dále soud konstatoval další důkazy ve formě listin předložených soudu žalobcem, jednak přílohu č. [hodnota] smlouvy obsahující posouzení úvěruschopnosti žalované, obě v návrhu uvedené upomínky, doklady o zaplacení částky 1 Kč žalovanou a 20 000 Kč žalobcem, konstatoval současně statistiku České národní banky ohledně obvyklých úrokových sazeb v červnu 2023.
3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy dospívá k závěru, že je nutno i bez návrhu posoudit otázku platnosti této smlouvy.
4. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
5. V daném případě byla sjednána úvěrová částka 20 000 Kč, v rámci sjednaného termínu splatnosti byl sjednán úrok ve výši 36 000 Kč, tedy úrok dosahující téměř dvojnásobku úvěrové jistiny, byl vypočten v rámci sjednané úrokové sazby 15% měsíčně, tedy úrokové sazby 180% ročně. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vysokého charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou3 5 C 49/2025s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní v červnu 2023 míru 6,75 % ročně. Sjednaná úroková sazba 15% měsíčně, tedy v přepočtu 180% ročně, trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Jak již bylo shora uvedeno, byly sjednány i další značně vysoké poplatky, které byly spojeny s případným prodlením žalované. Za situace, kdy byl sjednán takto vysoký úrok a takto vysoké poplatky spojené s upomínáním, předáním věci inkasní agentuře apod., je z tohoto zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.
6. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy by měl mít žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V tomto případě však ani takovýto nárok žalobci nevznikl, žalobce žalované na základě neplatné smlouvy poskytl částku 20 000 Kč a ze zjištění soudu vyplývá, že žalovaná žalobci již zaplatila částku 38 500 Kč, tedy mnohem více, než od žalobce získala. Za této situace nelze na její straně spatřovat k datu zahájení řízení žádné bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu tedy soud návrh žalobce v celém rozsahu zamítl.
7. Žalovaná by jako ve věci úspěšná účastnice měla mít podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žalovaná toto právo nemá.