5 C 68/2025

Odůvodnění

1. Dne 19.3.2025 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 107 441,20 Kč s 15% úrokem ročně z částky 50 000 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 50 000 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 308,75 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 500 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [adresa], IČ [IČO], která s žalovanou dne 24.10.2022 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 63 454 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48 205 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15% ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč, zavázala se zapůjčenou částku včetně úroku a poplatků uhradit v 21 měsíčních splátkách po 5 403 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 24.7.2024. Žalovaní ničeho neuhradila. Ke dni 19.3.2023 činila dlužná jistina částku 50 000 Kč, dlužný poplatek částku 63 454 Kč, jistina se úročí úrokem ve výši 15% ročně od 25.7.2024, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 21.10.2024, žalovaná do data postoupení pohledávky ničeho neuhradila, žalobci dluží částku 107 441,20 Kč, sestávající se z jistiny 50 000 Kč, poplatku 57 441,20 Kč, dále dluží kapitalizovaný úrok 2 308,75 Kč (vypočten při sazbě 15% ročně z jistiny za dobu od 25.7.2024 do 21.10.2024), kapitalizovaný úrok z prodlení 11 500 Kč (vypočten při sazbě 15% ročně z jistiny za dobu od 19.4.2023, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do 21.10.2024). Od 22.10.2024 běží úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení.

2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] [adresa], IČ [IČO], byla dne 24.10.2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 50 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí, s rozdíly níže uvedenými. Sjednaný poplatek nečinil částku 63 454 Kč, ale částku 60 115 Kč a sestával se z úroku 48 205 Kč vypočteného při úrokové sazbě 86% ročně (nikoli 15% ročně, jak uvádí žalobce v návrhu) na dobu řádného trvání smlouvy, poplatku za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatku 4 285 Kč za komfortní poskytnutí a splácení, poplatku 6 125 Kč za flexibilní splácení, dále bylo sjednáno pojištění 3 339 Kč a až teprve součet úroku, poplatku a pojištění dává v návrhu uvedenou částku 63 454 Kč. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 21.10.2024, doložil, že žalované odeslal na adresu jejího bydliště oznámení o postoupení pohledávky z 21.10.2024, ve kterém vyzval žalovanou3 5 C 68/2025k zaplacení dluhu do 10 dnů od data doručení dopisu, doložil podacím lístkem předání tohoto oznámení k poštovní přepravě dne 11.11.2024.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 24.10.2022 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 86%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu výši 6,81% ročně. Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování úvěru je sjednán poplatek ve výši 1 500 Kč, v rámci poskytnutí a splácení úvěru pak další dva poplatky ve výši 10 410 Kč. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost tohoto poplatku. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti4 5 C 68/2025změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek. Na tom nemění nic skutečnost, že na místo ve smlouvě sjednaného úroku 86% ročně žalobce nyní požaduje na žalované úrok 15% ročně.

5. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované nedošlo k vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získala. Na základě smlouvy z 24.10.2022 získala žalovaná od žalobce částku 50 000 Kč, žalobci ničeho nezaplatila a tedy míra jejího bezdůvodného obohacení je dána částkou 50 000 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč s požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. ve výši pouze 12,75% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data 25.11.2024, když vychází z oznámení o postoupení pohledávek z 21.10.2024, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu přímo žalobci, toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě 11.11.2024, ve smyslu § 573 o.z. se má za to, že byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy 14.11.2024 a pokud byla v oznámení stanovena lhůta k plnění 10 dnů od doručení, uplynula tato lhůta dnem 24.11.2024. Od následujícího dne 25.11.2024 je žalovaná v prodlení se zaplacením uvedeného bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Každý z účastníků byl ve věci úspěšný přibližně z poloviny, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

7. K návrhu žalobce nebyl ve věci jím navrhovaný elektronický platební rozkaz vydán, když soud považoval s ohledem na značně vysoký sjednaný úrok v úvěrové smlouvě za nutné provést ve věci dokazování za účelem posouzení otázky platnosti úvěrové smlouvy. Z tohoto důvodu byla věc převedena do rejstříku C a nyní soud ve smyslu Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil žalobci poplatek do výše Položky 1 odst. 1 písm. b) uvedeného Sazebníku (5% z předmětu peněžitého plnění) a uložil tedy žalobci povinnost zaplatit státu na účet zdejšího soudu doplatek soudního poplatku ve výší 1 075 Kč (žalobcem původně zaplaceno 4 298 Kč, zvýšený poplatek činí 5 373 Kč).