11 C 147/2024

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náklady spojenými uplatněním pohledávky spočívajícími ve skutečných nákladech vynaložených na zpracování znaleckého posudku. K odůvodnění své žaloby uvedla, že žalobkyně, jakožto pojištěná, uzavřela s žalovanou, jakožto pojistitelem, dne [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota] - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Následně žalobkyně žalované dne [datum] prostřednictvím elektronického formuláře oznámila škodní událost ze dne [datum], která byla zaevidována pod škodní událostí číslo [hodnota]. V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne [datum] v [Anonymizováno] hodin a že vznikla tak, že si [Anonymizováno] žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než [Anonymizováno] žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla tovární značky [jméno FO] bez registrační značky a [jméno FO]: [VIN kód] bez registrační značky, když celkové náklady na opravu vozidel, které byly po pojišťovně uplatňovány v rámci předmětného pojistného plnění, činily [částka]. Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne [datum] dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne [datum] plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a odborného vyjádření zpracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností.

2. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP [Anonymizováno], Územním odborem [adresa], Oddělení hospodářské kriminality, č. j. [Anonymizováno] zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku. V návaznosti na výše uvedené a za účelem doložení daného nároku na zaplacení pojistného plnění, nechala žalobkyně na vlastní náklady prostřednictvím svého právního zástupce zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. [Anonymizováno], který zhotovil dne [datum] soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten v závěru uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku je technicky přijatelná trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne [datum]. Dále uvedl, že na základě posudku a odůvodnění znaleckého posudku rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný. Dne [datum] bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] v trestní věci obviněné (žalobkyně) [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, Anonymizováno3. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby, když zejména uvedla, že již nesporuje příčiny vzniku škody tak, jak je tvrdí žalobkyně, ale s ohledem na datum vzniku škody, tj. [datum] a datem podání žaloby, tj. [datum] vznáší námitku promlčení nároku s ohledem na shodný právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. [spisová značka], kde je konstatováno, že právo pojištěného na plnění pojistného plnění z odpovědnosti se promlčuje v subjektivní lhůtě, která plyne v rámci objektivní promlčecí lhůty. Obecně platí, že nárok je třeba uplatnit u soudu v době, kdy ještě běží obě promlčecí lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní. Marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Nejvyšší soud ČR o této otázce rozhodl tak, že promlčecí lhůta dle § 635 odst. 2 obč. zák. v nároku proti pojistiteli začne běžet jeden rok po pojistné události a skončí nejpozději za 3 roky. Ovšem okamžik skončení jejího běhu je závislý na tom, kdy skončila promlčecí lhůta v primárním náhradovém vztahu mezi poškozeným a škůdcem. Stejným okamžikem, kdy její běh skončí, se totiž promlčuje i nárok z pojištění odpovědnosti proti pojistiteli. To platí pro všechny typy pojištění odpovědnosti. S ohledem na vznik škody dne [datum] a podání žaloby dne [datum], má žalovaná za to, že jednoznačně nárok uplatněný žalobou je promlčen, z důvodu, že uplynula 3 létá promlčecí lhůta , tj. [datum], kdy okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, nemusí zde být zde vědomost ohledně konkrétní výše škody.[právnická osoba] výzvě soudu, aby se žalobkyně vyjádřila k vznesené námitce promlčení, žalobkyně uvedla, že v tomto případě pak uvádí, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť po oznámení pojistné události žalobkyně čekala na reakci žalované, nicméně reagováno bylo následně podáním trestního oznámení a zahájením trestního stíhání ve vztahu k žalobkyni. Žalobkyně je slabší stranou, je spotřebitelem a klientem žalované. Na obdobný případ, kdy je třeba námitku promlčení shledat v rozporu s dobrými mravy, upozornil i Ústavní soud ve svém Nálezu [Anonymizováno] ze dne [datum]. Účelovost jednání žalované lze dle žalobkyně spatřovat i v tom, že byl předložen Okresnímu státnímu zastupitelství [Anonymizováno] znalecký posudek ze strany žalobkyně, který zcela zásadně sporoval odborné vyjádření, které bylo předloženo stranou v tomto řízení, stranou žalovanou.5. Mezi účastníky je nesporné uzavření pojistné smlouvy a celý průběh škodní události tak, jak je popsán v žalobě pod bodem II žaloby. Sporná skutečnost mezi účastníky je promlčení nároku, respektive zejména námitka rozporu s dobrými mravy, proti vznesenému promlčení nároku ze strany žalované.6. Z provedeného dokazování ale zejména však nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota] - pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Dne [datum] prostřednictvím elektronického formuláře oznámila žalobkyně žalované škodní událost ze dne [datum], která byla zaevidována pod škodní událostí číslo [hodnota]. V tomto oznámení žalobkyně uvedla, že škoda vznikla dne [datum] v [Anonymizováno] hodin a že vznikla tak, že si [Anonymizováno] žalobkyně hrál s míčem, přičemž míč nabral jiný směr než [Anonymizováno] žalobkyně zamýšlel, dopadl na střechu budovy, ze které se po dopadu míče uvolnila střešní taška, která následně spadla a při pádu poškodila dvě zaparkovaná vozidla, přičemž jednomu poškodila zadní sklo a kapotu a druhému bok dveří a kliku. Jako poškozený byla označena spol. [právnická osoba] s uvedením adresy, telefonu i emailu (viz oznámení škodní události číslo [hodnota], datum oznámení [datum]). Vzniklá škoda byla následně vyčíslena na [částka]. Žalovaná na oznámení škodní události reagovala dne [datum] dopisem, ve kterém žalobkyni oznámila, že přijala hlášení škodní události ze dne [datum] plynoucí z výše specifikované pojistné smlouvy a že bylo po posouzení události na základě doložené dokumentace a prohlídky poškozených vozidel provedené mobilním technikem na místě události zjištěno, že žalobkyní uváděný rozsah poškození na předmětných vozidlech je technicky nepřijatelný od udávaného poškození a že žalobkyní uváděná příčina vzniku škodní události je technicky nepřijatelná. (viz přípis žalované ze dne [datum], označený jako informace ke škodní události). I přes žalobkyní podanou stížnost proti tomuto závěru a žádost o opětovné přešetření bylo pojistné plnění žalovanou odmítnuto, neboť z nashromážděných podkladů a prohlídek mobilních techniků žalované vyplynulo, že k poškození vozidel muselo dojít za jiných okolností (viz stížnost zaslaná emailem žalované ze dne [datum], a odpověď žalované ze dne [datum]).7. Proti žalobkyni bylo usnesením policie České republiky, KŘP [Anonymizováno], Územním odborem [adresa], Oddělení hospodářské kriminality, č. j. [Anonymizováno] zahájeno trestní stíhání pro přečin pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 210 odst. 2 trestního zákoníku na základě podaného oznámení žalované. K písemnému oznámení byla doložena dokumentace škodní události včetně zápisu o poškození motorových vozidel, oznámení bylo podloženo fotodokumentací pojištění odpovědnosti uzavřeného mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], kalkulací nákladů na opravu vozidel, daňovými doklady za opravu vozidel ze dne [datum] v celkové výši [částka], informací ke škodní události, reklamace pojistné události a odborným vyjádřením č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. V odůvodnění usnesení bylo dále uvedeno, že žalovanou byl přibrán znalec [jméno FO], z jehož odborného vyjádření ze dne [datum] vyplývá, že se vozila byla poškozena jinak než žalobkyní deklarovaným způsobem (viz usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobkyni ze dne [datum]). Žalobkyně pak nechala zpracovat k předmětné události znalecký posudek č. [Anonymizováno], který zhotovil dne [datum] soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který v závěru uvedl, že trajektorie pádu dílu střešní krytiny ze střechy ze dne [datum] na adrese [adresa], při kterém byla poškozena dvě osobní vozidla značky [jméno FO], [jméno FO]: [Anonymizováno] a [jméno FO]: [VIN kód] je technicky přijatelná. Dále uvedl, že rozsah a způsob poškození obou výše specifikovaných vozidel koresponduje s pádem dílu střešní krytiny a je s ním technicky přijatelný (viz písemné vyhotovení znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo Usnesením Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] v trestní věci obviněné (žalobkyně) [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] zastaveno trestní stíhání z důvodu, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno (viz usnesení o zastavení trestního stíhání sp.zn. [spisová značka]).8. Z podnětu k prověření postupu [Jméno žalované]. ze [datum], z přípisu [právnická osoba]. ze dne [datum] a z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud pro věc nezjistil nic rozhodného, neboť se jednalo pouze o snahu vyřešit věc mimosoudně, pro věc samou podněty k ombudsmanovi pojišťovny či asociace pojišťoven a jejich vyjádření nemají pro spor relevanci.9. Zároveň pak soud jako nerozhodný zamítl důkaz výslechem žalobkyně navržený „k prokázání dopadů postupu orgánů činných v trestním řízení a podnětu podaném žalovanou na osobu žalobkyni. Stejně tak soud neprovedl podnět žalované podaný Policii ČR KŘP [Anonymizováno], sp.zn. [Anonymizováno] územní odbor [adresa], oddělení hospodářské kriminality a protokol o podání vysvětlení ze strany žalobkyně paní [jméno FO] před orgány činné v trestním řízení, která měla v průběhu podání vysvětlení zkolabovat a zasahovat měla rychlá zdravotní služba. Navržené důkazy však nejsou rozhodné pro posouzení rozporu s dobrými mravy vznesené námitky promlčení, když podnět podaný žalovanou byl rekapitulován v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Skutečnost, že žalobkyně vnímala velmi stresově vyšetřování orgánů činných v trestním řízení taktéž nemůže prokázat skutečnost, že by námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy.10. S ohledem na nespornost učiněných skutkových zjištění lze tato považovat zároveň za závěr o skutkovém stavu.11. Po právní stránce soud posoudil věc dle následujících právních ustanovení:12. Dle § 619 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“) může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.13. Dle § 620 obč. zák. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.14. Dle § 626 obč. zák platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.15. Dle § 629 obč. zák. promlčecí doba trvá tři roky.16. Dle § 635 odst. 2 obč. zák platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.17. Dle § 2 odst. 3 obč. zák. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.18. S ohledem na hospodárnost řízení se soud nejprve zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení. Soud vycházel z výše uvedených zákonných ustanovení a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že „ § 626 o. z. je ustanovením obecným vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti. Na ostatní druhy pojištění se neaplikuje. (…) Promlčecí lhůta podle § 626 o. z. a subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody mají různě stanovené počátky. Promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok od pojistné události. Subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z výše uvedeného je patrné, že počátek běhu subjektivní lhůty pro náhradu škody se nemusí shodovat s okamžikem pojistné události a může nastat později. Z toho vyplývá, že nalézací soudy správně posoudily, že právo na pojistné plnění se ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, ale i uplynutím promlčecí lhůty subjektivní.“19. V daném případě platí, že vznik škodní události z titulu pojištění odpovědnosti za škodu byl oběma stranami shodně označen dnem [datum]. V posuzovaném případě tedy počala promlčecí lhůta podle § 626 o. z. běžet [datum] (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem [datum]. Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta mezi poškozeným a žalobkyní na náhradu škody z primárního škodního vztahu dle §619 odst. 2 obč. zák.. Tato lhůta začala běžet okamžikem, kdy poškozený získal vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. S ohledem na hospodárnost řízení soud nezjišťoval konkrétní okamžik této vědomosti, když je zřejmé, že např. již okamžikem, kdy bylo poškozeným přivoleno k obhlídce vozidel pojišťovnou žalobkyně, musel poškozený získat vědomost o tom, kdo za způsobenou škodu odpovídá a že vznikla. Skutečnost, že se místní šetření konalo a že na základě tohoto šetření bylo pojistné plnění odmítnuto, žalovaná žalobkyni sdělila přípisem ze dne [datum] (žalobkyně přitom uvedla, že prohlídka-místní šetření se konalo několik již měsíců před odmítnutím pojistného plnění, viz email žalobkyně ze dne [datum]). Vědomost poškozeného o škodě a odpovědné osobě vyplývá i ze skutečnosti, že součástí trestního oznámení byly (dle odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání) i daňové doklady za opravu poškozených vozidel již ze dne [datum]. Je tedy zřejmé, že poškozený o škůdci i škodě věděl a to dokonce i o její výši, kterou není třeba pro počátek běhu promlčecí doby ani znát. S ohledem na uvedená data je zřejmé, že získání vědomosti poškozeného lze datovat v období od [datum] (kdy se škoda stala a poškozený se o ní mohl dozvědět) nejpozději však do [datum], kdy je tato vědomost již nezpochybnitelná a to včetně vědomosti o výši škody. Tříletá subjektivní promlčecí doba ve vztahu k nároku na náhradu škody mezi žalobkyní a poškozeným tak uplynula nejdříve [datum] a úplně nejpozději dne [datum].20. Z tohoto důvodu již není možné aplikovat § 626 obč. zák., neboť marným uplynutí jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta.21. Ve vztahu k rozporu námitky promlčení s dobrými mravy soud pouze stručně uvádí, že skutečnost, že žalovaná podala na základě odborného vyjádření, které měla k dispozici, trestní oznámení nikterak nezasahovalo do práva žalobkyně podat tuto žalobu v řádné době, když navíc sama žalobkyně měla svůj oponentní posudek vypracovaný k žádosti svého právního zástupce již dne [datum]. Ani skutečnost, že je žalobkyně ve vztahu k žalované spotřebitelkou neodůvodňuje to, že by podání trestního oznámení pro podezření z pojistného podvodu mělo způsobit nemožnost podat žalobkyni tuto žalobu včas. Soud nepochybuje o možné stresové zátěži pro žalobkyni spočívající v zahájení trestního stíhání proti ní, avšak opakovaně musí zdůraznit, že se zde nejedná o případ, kterým by žalovaná jakkoliv žalobkyni fabulovala (např. příslibem smírných jednání apod.) a způsobila tak to, že žalobkyně nepodala žalobu včas. Žalobkyní zmíněný nález [Anonymizováno] ze dne [datum], není na danou věc příhodný, v případě trestního oznámení nejde o jakkoliv závislé řízení, na jehož výsledek by bylo třeba z hlediska právní jistoty čekat. Naopak žalobkyně měla už od roku [Anonymizováno] v ruce svůj znalecký posudek, z něhož nárok odvozovala.22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu včetně nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítl a nezabýval se již nárokem samotným.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží [částka] za každý ze [Anonymizováno] úkonů (odpor, vyjádření ve věci, přípravu na dnešní ústní jednání a ústní jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Tyto žalované přiznané částky se pak již nenavyšují o DPH, neboť tu nejde o zdanitelné plnění (žalovaná zde neposkytuje žádnou službu třetí osobě) a nárok nemá oporu ani v ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř.