Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím, coby náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Svoji aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze své pozice distributora a správce distribuční sítě. Dle tvrzení žalobkyně došlo k neoprávněnému odběru elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa] (dále jen „odběrné místo“) v období od [datum] do [datum]. Žalovaný nabyl nemovitost v odběrném místě do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a nemovitost převzal dne [datum]. Ke dni [datum] byl k odběrnému místu ukončen smluvní vztah mezi předchozím zákazníkem [adresa] a společností [právnická osoba]. Ke dni [datum] byl zjištěn stav elektroměru 34 053 kWh, když takto odhadem stanovený stav byl vyúčtován [adresa] mimořádnou fakturou ze dne [datum], č. [hodnota], přičemž tato faktura nebyla reklamována. Žalobkyně odeslala dne [datum] výzvu ke zpřístupnění odběrného místa, a to jak [adresa], tak přímo i žalovanému. Na výzvu nebylo nijak reagováno a odběrné místo nebylo zpřístupněno. Dne [datum] byla smluvním partnerem žalobkyně – společností [právnická osoba]. provedena kontrola odběrného místa, které byl přítomen [adresa], a při které byl zjištěn stav elektroměru 37 341 kWh, a byl tedy zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, který činí 3 288 kWh. Tento byl žalovanému vyúčtován fakturou č. [hodnota] vystavenou dne [datum] na částku [částka], kterou žalobkyně žalovanému zaslala obyčejnou zásilkou, jak je její zavedená a osvědčená praxe. Tato částka je tvořena náhradou za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši [částka] bez DPH a částkou [částka] bez DPH představující oprávněné náklady žalobkyně spojené se zjištěním a ukončením neoprávněného odběru. Tyto náklady představují náklady za 2 hodiny práce pracovníka energetické kontroly ve výši [částka] bez DPH, administrativní paušál [částka] bez DPH a částku [částka] bez DPH, kterou žalobkyně zaplatila za služby společnosti [právnická osoba]. Žalovaný vyúčtovanou částku neuhradil, a to ani poté, co mu byla žalobkyní dne [datum] zaslána předžalobní výzva. K námitce žalovaného, že žalovaný žádnou elektrickou energii v místě neodebíral žalobkyně uvedla, že za neoprávněný odběr nese odpovědnost osoba s nejužším vztahem k odběrnému místu, tedy vlastník nemovitosti.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný nárok ani z části neuznává. Žalovaný uvedl, že dne [datum] koupil pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je odběrné místo, a to s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. V době převodu a dlouhou dobu poté nebyl dům obýván. Žalovaný se po nabytí nemovitosti obrátil na společnost [právnická osoba]. s žádostí o přepis odběrného místa, této žádosti ale nebylo vyhověno z důvodu existence dluhu předchozího uživatele odběrného místa za předchozím dodavatelem elektrické energie. Ze strany žalovaného proto nemohlo dojít k neoprávněnému odběru elektrické energie, neboť žalovaný se marně snažil o přepis odběrného místa k jinému dodavateli, žádnou elektrickou energii v místě neodebíral. Žalovaný uvedl, že elektrickou energii mohl v místě případně odebírat pan [adresa], který se u nemovitosti zdržoval i po jejím předání žalovanému. K výši oprávněných nákladů, jejichž zaplacení se žalobkyně domáhá, žalovaný uvedl, že ani z provedených důkazů není zřejmé, jaké konkrétní náklady vznikly ve vztahu k žalovanému, když předložené faktury zahrnují řadu jiných kontrol. Žalovaný dále namítal, že mu nebyla řádně doručena faktura ze dne [datum], ani předžalobní výzva.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná následující skutková zjištění.
4. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum], splatné dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně fakturovala žalovanému dne [datum] částku [částka] za neoprávněný odběr elektřiny na adrese [adresa] v období od [datum] do [datum]. K této faktuře k dotazu soudu žalobkyně uvedla, že faktura byla zaslána žalovanému obyčejnou zásilkou a důkaz o jejím odeslání nemá.
5. Z listiny nadepsané Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny na jméno odběratele [Jméno žalovaného] má soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] byla v odběrném místě změřena spotřeba elektřiny 3 288 kWh a výše náhrady byla stanovena na [částka] bez DPH.
6. Z listiny Stanovení výše oprávněných nákladů má soud za prokázané, že oprávněné náklady byly žalobkyní účtovány na částku [částka] bez DPH.
7. Z listiny Upozornění na nepřijatou platbu a avízo číslo [hodnota] ze dne [datum] a z listiny Výzva k úhradě avízo číslo [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k zaplacení částky [částka]. V těchto listinách není uveden důvod vzniku tvrzené pohledávky ve výši [částka], není uvedeno, o jaké odběrné místo by se mělo jednat, není přiložena faktura ani vyúčtování neoprávněného odběru, které je přílohou k faktuře.
8. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému Výzva k úhradě avízo číslo [hodnota].
9. Z listiny Zápis o provedené kontrole odběrného místa, identifikační číslo [hodnota] má soud za prokázané, že dne [datum] byla žalobkyní provedena kontrola v odběrném místě z důvodu neoprávněného odběru.
10. Z mimořádné faktury za služby distribuční soustavy – elektřina na jméno [adresa] a z příloh má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila dne [datum] fakturu [adresa], splatnou dne [datum] za odběr elektřiny v odběrném místě za období od [datum] do [datum] na částku [částka]. Konečný stav elektroměru byl 34 053 kWh.
11. Z fotografie ze dne [datum] ve 12:06 hod. má soud za prokázané, že jistič byl v odběrném místě dne [datum] ve 12:06 v poloze zapnuto.
12. Z fotografie elektroměru pořízené v 11:43 a 11:41 dne [datum] má soud za prokázané, že stav elektroměru v odběrném místě dne [datum] byl 37341 kWh.
13. Z plné moci, kterou udělil [adresa] dne [datum] má soud za prokázané, že [adresa] zmocnil dne [datum] společnost [právnická osoba]. k ukončení smlouvy, na jejímž základě byla prováděna dodávka elektřiny do odběrného místa a k ukončení smlouvy o připojení odběrného místa s provozovatelem distribuční soustavy.
14. Z e-mailové komunikace žalovaného s adresátem skupina ČEZ má soud za prokázané, že žalovaný zaslal společnosti [právnická osoba]. žádost o přepis odběrného místa, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. [hodnota], plnou moc a předávací protokol.
15. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN číslo [hodnota] má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN do odběrného místa se společností [právnická osoba]. s předpokládaným termínem zahájení dodávky dne [datum].
16. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa], obec [adresa] má soud za prokázané, že vlastníkem nemovitosti v odběrném místě byl ke dni [datum] žalovaný.
17. Z předávacího protokolu má soud za prokázané, že žalovaný převzal nemovitost s odběrným místem dne [datum].
18. Z listiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala [adresa] a žalovaného dopisy ze dne [datum] ke zpřístupnění odběrného místa ke kontrole v termínu [datum].
19. Ze žádosti o vysvětlení a podání podkladů ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyjádření se ke zjištěnému neoprávněnému odběru v odběrném místě. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k vyjádření se ke zjištěnému neoprávněnému odběru v odběrném místě ze dne [datum].
20. Z výpisu číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila společnosti [Anonymizováno], a. s. dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
21. Z faktury - daňového dokladu číslo [hodnota] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. fakturovala žalobkyni dne [datum] částku [částka] za činnosti dle rámcové smlouvy č. [hodnota] za měsíc březen 2021.
22. Z krycího listu výkazu provedených prací k rámcové smlouvě číslo [hodnota] má soud za prokázané, že dne [datum] byl společností [právnická osoba]. proveden monitoring odběrného místa.
23. Z faktury - daňového dokladu číslo [hodnota] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. fakturovala žalobkyni dne [datum] částku [částka] za činnosti dle rámcové smlouvy č. [hodnota] za měsíc leden 2022.
24. Z výkazu provedených prací k předmětné rámcové smlouvě za měsíc leden 2022 má soud za prokázané, že dne [datum] (ve výkazu chybně uvedeno [datum]) byla v odběrném místě společností [právnická osoba]. provedena kontrola.
25. Z oznámení poskytovatele o úpravě ceny dle výše uvedených rámcových smluv o poskytování služeb v oblasti kontroly připojení odběru elektrické energie a zemního plynu k distribuční síti ze dne [datum] má soud za prokázané, že s platností od [datum] účtovala společnost [právnická osoba]. žalobkyni částku [částka] za kontrolu odběrného místa v časovém rozpětí do 30 minut, částku [částka] za kontrolu odběrného místa s přímým měřením a částku [částka] za dokumentaci a odstranění neoprávněného odběru.
26. Z Rámcové smlouvy, kontrola připojení odběru elektrické energie a zemního plynu k distribuční síti má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. na základě této smlouvy prováděla kontroly a odstraňovala neoprávněný odběr v rámci distribuční sítě žalobkyně.
27. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka pana [adresa] a účastnickým výslechem žalovaného, protože již dostatečně zjistil skutkový stav a provedení těchto důkazu hodnotí jako nadbytečné. Žalovaný chtěl těmito důkazy prokázat, že se žalovaný v nemovitosti nezdržoval a elektrickou energii v místě neodebíral, a naopak by mohl navržený svědek [adresa] uvést, kdo se v nemovitosti případně zdržoval. Tyto skutečnosti na rozhodnutí soudu ale nemohou mít vliv, jak bude zdůvodněno níže.
28. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
29. Žalovaný nabyl vlastnictví k nemovité věci v odběrném místě na adrese [adresa] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], nemovitost převzal dne [datum]. Žalovaný v lednu 2020 požádal společnost [právnická osoba]. o přepis odběrného místa k této společnosti, ke kterému ale nedošlo. Plnou mocí ze dne [datum] zmocnil předchozí spoluvlastník nemovitosti v odběrném místě, pan [adresa], společnost [právnická osoba]. k ukončení smlouvy, na jejímž základě byla prováděna dodávka elektřiny do odběrného místa a k ukončení smlouvy o připojení odběrného místa s provozovatelem distribuční soustavy. K ukončení tohoto smluvního vztahu došlo dne [datum]. [jméno FO] byla vystavena mimořádná faktura ze dne [datum], kterou byla panu [jméno FO] účtována cena za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum]. Tato faktura nebyla reklamována lze tak uzavřít, že a ke dni [datum] tak stav elektroměru činil 34 053 kWh. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného a pana [adresa] ke zpřístupnění odběrného místa za účelem provedení kontroly, na tuto výzvu nebylo nijak reagováno a odběrné místo zpřístupněno nebylo. Kontrola byla umožněna až dne [datum]. Kontrola byla provedena smluvním partnerem žalobkyně společností [právnická osoba]. Kontrolou bylo zjištěno, že odběrné místo bylo pod napětím, hlavní jistič byl v poloze zapnuto a stav elektroměru byl 37 341 kWh. V období od [datum] do [datum] tak došlo k odběru elektřiny v celkovém množství 3 288 kWh, za který vyúčtovala žalobkyně náhradu v celkové částce [částka] bez DPH. Společnost [právnická osoba]. fakturovala žalobkyni za kontrolu odběrného místa ve dnech [datum] a [datum] částku celkem [částka] bez DPH, žalobkyně tuto částku uhradila ve dnech [datum] a [datum]. Žalobkyně žalovanému dále účtovala oprávněné náklady za 2 hodiny práce pracovníka energetické kontroly ve výši [částka] bez DPH a administrativní paušál [částka] bez DPH. [právnická osoba] za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněné náklady tak dosahují částky [částka] bez DPH, neboli částky [částka] s DPH. Tuto částku žalobkyně fakturovala fakturou ze dne [datum], žalobkyně ale nedoložila, že by tato faktura byla žalovanému doručena. Neprokázala doručení ani předžalobní výzvy. Žalovaný žalovanou částku neuhradil.
30. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně.
31. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
32. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
33. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
34. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
35. V řízení bylo prokázáno, že v odběrném místě na adrese [adresa] došlo v období od [datum] do [datum] k odběru elektřiny, přičemž v tomto období byl vlastníkem nemovitosti na uvedené adrese žalovaný. K tomuto odběru došlo, aniž by k tomu měl žalovaný právní důvod, tedy uzavřenou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny dle příslušných ustanovení energetického zákona. Předchozí odběratel, pan [adresa] za tento odběr odpovědnost nést dle názoru soudu nemůže, když jeho vlastnické právo k nemovitosti zaniklo dne [datum] a k ukončení jeho smluvního vztahu s předchozím dodavatelem elektřiny došlo dne [datum], přičemž cena za odebranou elektřinu v období předcházejícím ukončení smluvního vztahu mu bylo fakturováno mimořádnou fakturou ze dne [datum]. Z tohoto vyúčtování vyplývá konečný stav elektroměru ke dni [datum] jako 34 053 kWh, kdy s ohledem na skutečnost, že mimořádná faktura nebyla reklamována, lze mít tento stav za prokázaný. Stejně tak byl v řízení prokázán stav elektroměru ke dni [datum], a to 37 341 kWh, kdy tento stav byl prokázán fotografiemi elektroměru. V řízení tak bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] došlo v odběrném místě k odběru elektřiny v množství 3 288 kWh. Tento odběr byl odběrem neoprávněným podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, a osobou odpovědnou za neoprávněný odběr, a tedy i povinnou k náhradě škody dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, je žalovaný jakožto vlastník nemovitosti. Obranu žalovaného, který tvrdil, že nemovitost v odběrném místě dlouhodobě neužíval a že se pokusil uzavřít Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny s novým dodavatelem, avšak k uzavření této smlouvy nedošlo z důvodu existence dluhu předchozího odběratele, nelze považovat za relevantní. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je odpovědnost objektivní, a tedy ke vzniku odpovědnosti žalovaného postačuje prokázání, že v daném období skutečně k neoprávněnému odběru došlo. Soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že chtěl-li žalobce zabránit odběru elektrické energie, postačovalo jednoduché opatření - vypnout hlavní jistič. Stejně tak mohl žalovaný kdykoliv během období po skončení smluvního vztahu předchozího odběratele, tedy po [datum], opětovně uzavřít smlouvu o dodávkách elektrické energie s novým dodavatelem. Žalovaný však nic takového neučinil, a tedy neučinil nic, čím by zamezil neoprávněnému odběru elektrické energie a čím by se za tento odběr zbavil odpovědnosti. Žalovaný je tak dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona povinen nahradit žalobkyni škodu způsobenou neoprávněným odběrem, přičemž tato škoda odpovídá v žalobě uplatněné výši, jak vyplývá z výpočtu uvedeném v závěru o skutkovém stavu.
36. Žalovanému lze však přisvědčit v tom, že žalobkyně neprokázala, že by fakturu, kterou byla žalovanému žalovaná částka fakturována, skutečně žalovanému doručila. Z tohoto důvodu nemůže být žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení již od [datum], jak požadovala žalobkyně, ale až od [datum], tedy ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba, a tedy kdy se prokazatelně dozvěděl o existenci dluhu. Žalobkyně prokázala doručení listin Upozornění na nepřijatou platbu a avízo číslo [hodnota] ze dne [datum] a z listiny Výzva k úhradě avízo číslo [hodnota] ze dne [datum], nicméně soud přihlédl k tomu, že k těmto listinám nebyla přiložena původní faktura a podrobné vyúčtování, které bylo přílohou faktury a z pouhého upozornění a výzvy dostatečným způsobem neplyne, na čem žalobkyně zakládá povinnost žalovaného uhradit požadovanou částku. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do [datum] zamítl. Ve zbytku nároku soud žalobě vyhověl.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části příslušenství nároku, přičemž ve zbytku nároku byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], paušální náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 151 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2017 Sb., ve výši [částka] za návrh ve věci samé, který učinila žalobkyně předtím, než byla zastoupena advokátem, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 400 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 400 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 400 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].