Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku [částka] s úrokem ve výši 25 % ročně ode dne [datum], se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce podal dne [datum] žalobu, kterou se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce odůvodňuje svůj nárok tak, že s žalovaným dne [datum] uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byl osobní automobil [Anonymizováno] RZ: [SPZ] kupní ceně [částka]. Žalovaný se zavázal kupní cenu uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], avšak ten po úhradě tří splátek platit přestal. K úhradě zbývá částka [částka], uplatňovaných touto žalobou. Žalobce dne [datum] zaslal žalovanému výpověď z uvedené smlouvy, nicméně žalovaný na to nereagoval.
2. Dne [datum] žalobce doplňuje žalobu tím způsobem, že odmítá tvrzení žalovaného ohledně technické nezpůsobilosti vozidla i stočeného tachometru. Dle žalobce to byl žalovaný, kdo vozidlo upravoval a ničil. Žalobce zdůrazňuje, že žalovaný mu vozidlo nikdy nevrátil a žalobce neví, kde je automobil zaparkovaný a nemá k němu přístup.
3. Žalovaný se k věci vyjádřil dne [datum]. Nárok neuznává, neboť kupní cena neodpovídá skutečnosti ani smluvnímu ujednání, vozidlo mělo stočený tachometr a bylo v neodpovídajícím technickém stavu. Vozidlo následně předal zpátky žalobci na základě domluvy, prostřednictvím společného známého, pana [jméno FO]. Žalovaný k tomu dále zdůrazňuje, že mu jakožto formálnímu provozovateli vozidla dodnes chodí pokuty z lokality Křišťanova, kde žalobce pobývá. Dne [datum] žalovaný doplňuje své procesní stanovisko v tom smyslu, že žalobce je v insolvenci, tudíž k uzavření kupní smlouvy nemělo vůbec dojít.
4. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla žaloba v části týkající se nároku na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od [datum] odmítnuta.
5. Soud jednal dne [datum] pouze v přítomnosti žalovaného, neboť žalobce se z jednání podáním ze dne [datum] omluvil a požádal o projednání věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný u jednání zopakoval své procesní stanovisko, nad rámec tohoto uvedl, že neobdržel jakoukoli předžalobní výzvu a že k nákupu i následnému zpětnému předání vozidla žalobci asistoval pan [jméno FO], který je společným známým žalobce i žalovaného. Pokut za stání mu přišlo vícero, nejen konkrétní zakládané k důkazu.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy ze dne [datum] je patrné, že žalobce s žalovaným uzavřeli tohoto dne smlouvu o koupi vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], r. v. [Anonymizováno]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka], splatná v 36 měsíčních splátkách po [částka]. Předmět koupě byl sjednán jako věc starší a opotřebená, kterou si žalovaný před koupí prohlédl. Předání předmětu koupě bylo stvrzeno podpisem této smlouvy. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že touto cestou žalobce vypověděl shora uvedenou kupní smlouvu z důvodu neplacení splátek. Listina neobsahuje žádný doklad doručení a adresa žalovaného je zde napsána chybně. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce touto cestou posílal dokument „předžalobní výzva“ na e-mail uvedený v kupní smlouvě. Samotná předžalobní výzva doložena není. Z komunikace žalovaného prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] s osobou označenou jako [jméno FO], soud zjistil, že žalovaný s touto osobou řešil problematické převody automobilů, mj. vozidla Škoda Superb. Z velkého technického průkazu č. [IBAN], k vozidlu Škoda Superb, RZ: [SPZ] soud vzal za prokázané, že zde zapsaným vlastníkem je osoba [právnická osoba] od [datum], žalobce zde jakožto vlastník zapsán není. Z fotografií dokumentů týkajících se pokut založených žalovaným soud zjistil, že mu jakožto provozovateli vozidla chodí pokuty od Úřadu Městské části [adresa], a to z důvodu zaparkování vozidla Škoda Superb, RZ: [SPZ] [adresa]. Takto má soud za prokázané pokuty za stání ze dne [datum], [datum].
7. Z výpisu z insolvenčního rejstříku ze dne [datum] je patrné, že žalobce je od [datum] v úpadku spojeném s prohlášením konkurzu. Z provedené součinnosti s insolvenčním správcem ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že konkurz žalobce nadále trvá. Vozidlo [Anonymizováno], RZ: [SPZ] bylo dle sdělení insolvenčního správce zapsáno do majetkové podstaty, nicméně insolvenční správce následně požádal dle § 227 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen i.z.) dne [datum] insolvenční soud o vynětí tohoto vozidla z majetkové podstaty, a to s ohledem na jeho špatný technický stav, kdy náklady na zpeněžení převažují příjem z případného prodeje. Souhlas s vynětím vozidla byl udělen dne [datum] Krajským soudem v [Anonymizováno].
8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Podle § 249 odst. 1 i.z. není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne.
10. Po takto provedeném řízení, soud již další dokazování neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně prokázaný. Na základě shora citovaných listinných důkazů a zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se domáhá nároků na základě uzavřené kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. o.z., nicméně ze zákona mu schází aktivní legitimace k podání takové žaloby. Soud má za prokázané, že žalobce byl v době podání žaloby v konkurzu, přičemž tento stav stále trvá. V projednání žaloby tedy brání přímé ustanovení zákona § 249 odst. 1 o.z. Soud má za splněné podmínky tohoto ustanovení, protože uplatněný nárok se týká majetkové podstaty. Příjem při potenciálním úspěchu této žaloby by totiž byl příjmem majetkové podstaty (srov. § 207 odst. 2 i.z.). Dle mínění soudu je nerozhodné, že předmětné vozidlo Škoda Superb bylo později ([datum]) vyloučeno z majetkové podstaty, neboť se jedná o nároky vzešlé z prodeje vozidla v době, kdy bylo zapsanou součástí majetkové podstaty. S ohledem na výše uvedené je patrné, že žalobci brání v uplatnění žalobního nároku zákonný nedostatek aktivní legitimace, a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby.
11. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby se neuplatnil shora uvedený důvod pro zamítnutí žaloby, ta by nemohla být za současného stavu věci úspěšná. Žalovaný totiž proti žalobě postavil vlastní ucelenou a důkazně podloženou obranu, kterou podanou žalobu zpochybnil. Soud takto nemá za prokázanou především skutečně ujednanou kupní cenu vozidla Škoda Superb RZ: [SPZ]. Žalobce rovněž nepředkládá dostatečná tvrzení ani důkazy k ukončení kupní smlouvy, popřípadě k jiným ujednáním směřujícím k zániku smluvního vztahu. Tato skutečnost je klíčová proto, že žalovaný uvěřitelně vylíčil vrácení předmětného vozidla dle domluvy se žalobcem a podpořil tato tvrzení důkazními návrhy.
12. Předmětné nedostatky měl žalobce (případně) možnost napravit, pokud by se dostavil na ústní jednání dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nebylo možné dát mu příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání žalobního nároku. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobce k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení břemene tvrzení či důkazního, k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalovanému v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť nebyl zastoupen. Žalovanému náleží náhrada ve smyslu § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) po [částka]. Za další doplnění vyjádření (např. ze dne [datum]) žalovanému již náhradu nákladů nepřiznal, neboť se jednalo pouze o doplnění původní argumentace, která měla být obsahem již prvního vyjádření k žalobě. Nejednalo se tak o úkony účelné ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému byla přiznána na náhradě nákladů celkem částka [částka].
14. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku (výrok II.) byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.