Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku č.[Anonymizováno], o velikosti 1+1, o výměře 43,10 m2 v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží domu čp. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] u Kat. úř. pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [adresa], pro k.ú. [adresa], obec [adresa] a předat ho vyklizený žalobkyni do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 4. 2024 domáhala na žalovaném vyklizení bytové jednotky č.[Anonymizováno], o velikosti 1+1, o výměře 43,10 m2 v 6[Anonymizováno] nadzemním podlaží domu čp. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] u Kat. úř. pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [adresa], pro k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „byt“). Jednotka číslo [Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu je na základě IV. části vyhlášky hl.m. Prahy č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, svěřena žalobkyni. Nájemní smlouva ohledně předmětného bytu byla mezi účastníky uzavřena dne 5. 12. 2022, na dobu určitou 1 rok ode dne podpisu smlouvy. Dopisem ze dne 4. 3. 2023 informovala žalobkyně žalovaného o usnesení Rady městské části [adresa] č. [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2023, kterým nebylo žalovanému schváleno prodloužení nájmu bytu a vyzvala jej k vyklizení a předání bytu do 29. 2. 2024, což žalovaný neučinil.
2. Žalovaný se k podané žalobě na výzvu soudu vyjádřil tak, že v době, kdy byla podána žaloba osobně navštívil kancelář úřadu žalobkyně a uzavřel dohodu s pracovnicí úřadu, že budou akceptovat termín ukončení smlouvy do konce školního roku, s tím, že se v období prázdnin vystěhuje, neboť se mu nepovedlo najít adekvátní bydlení a kvůli školní docházce syna. Během jednání žalovaný prostřednictví obecné zmocněnkyně uvedl, že k neplacení nájemného nedošlo z důvodu zavinění ze strany žalovaného, ale protože mu byly blokovány finanční prostředky. Žalovaný stále stojí o obnovení nájemního vztahu, byt obývá dlouhá léta, i s rodinou je spořádaným nájemníkem.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobkyni byla svěřena správa nemovitosti ve vlastnictví Hlavního města Praha, a to bytové jednotky č.[Anonymizováno], o velikosti 1+1, o výměře 43,10 m2 v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží domu čp. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] u Kat. úř. pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [adresa], pro k.ú. [adresa], obec [adresa], který byl předmětem nájmu na základě smlouvy o nájmu bytu č. [Anonymizováno] uzavřené dne 5. 12. 2022 mezi účastníky na dobu určitou jeden rok (výpis z katastru nemovitostí, smlouva o nájmu bytu č. [Anonymizováno] ze dne 5. 12. 2022, příloha č. 1). Žalovaný požádal o prodloužení smlouvy o nájmu bytu, avšak Rada městské části [adresa] usnesením [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2023 neschválila prodloužení předmětné nájemní smlouvy s ohledem na to, že žalovaný dlouhodobě neplní podmínky nájemní smlouvy, o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 4. 12. 203, kde byl rovněž vyzván k předání bytu nejpozději k 29. 2. 2024 a byl informován o tom, že bylo schváleno uzavření dohody o dvou splátkách dluhu na nájemném v celkové výši 124 264 Kč (přípis ze dne 4. 12. 2023, kopie doručenky, usnesení [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2023). Dle shodného tvrzení stran bylo zjištěno, že ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný byt nevyklidil. Dne 11. 3. 2025 provedl žalovaný vklad na účet [Anonymizováno], VS [var. symbol], ve výši 217 424 Kč (platební doklad ze dne 11. 3. 2025).
4. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.
5. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy a nesporná tvrzení účastníků. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé.
6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Mezi stranami byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), na základě které si žalovaný pronajímal předmětný byt, a to na dobu určitou jednoho roku ode dne podpisu smlouvy, tj. od 5. 12. 2022. Nájemní vztah tak skončil k 5. 12. 2023 a přes výzvy žalobkyně žalovaný byt nevyklidil, přesto, že žalobkyně vyzvala žalovaného ať tak učiní do 29. 2. 2024.
7. Z výše uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně je po právu. Nájemní vztah mezi stranami skončil uplynutím doby jednoho roku, na kterou byl nájemní vztah k předmětnému bytu sjednán a žalovaný užívá předmět nájmu bez právního důvodu, a to přesto, že byl žalobkyní k vyklizení předmětu nájmu vyzván. Žalovaný soudu uvedl, že nejpozději v období letních prázdnin roku 2024 se vystěhuje, avšak neučinil tak, žádnou jinou obranu žalovaný soudu netvrdil vyjma toho, že žalovaný nadále má zájem o uzavření nájemní smlouvy či odkoupení bytu, neví, proč žalovaná nechce byt odkoupit či smlouvu o nájmu uzavřít. Přestože lidsky soud chápe nelibost žalovaného k vyklizení a opakované žádosti žalovaného o to, aby s ním byla uzavřena nájemní smlouva pro užívání předmětného bytu, který nadto obývá již řadu let, nelze k tomu žalobkyni nutit a pokut tato dospěla k závěru, že s žalovaným opětovně smlouvu neuzavře, soud toto rozhodnutí a smluvní autonomii žalobkyně musí respektovat. Soud má tedy za to, že žalovanému byla poskytnuta dodatečná příležitost k odstranění závadného stavu, které však nevyužil.
8. Soud tedy uzavírá, že neměl pochybnost o tom, že by došlo k ukončení nájemní smlouvy, žalovanému byla dána lhůta do 29. 2. 2024 k vyklizení předmětu nájmu, žalovaný sám přislíbil soudu, že byt vyklidí v období letních prázdnin roku 2024, avšak přesto k vyklizení bytu nedošlo, a dál tak byt užíval a užívá bez právního důvodu. Vzhledem k výše uvedenému soud návrhu žalobkyně na vyklizení předmětného bytu zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a dále soud postupoval dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění tak, že přiznal žalobci, která nebyl v řízení zastoupen, paušální náhradu ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů, tj. 900 Kč dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (žaloba ve věci samé, výzva k vyklizení, účast na jednání soudu dne 25. 3. 2025).