Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 82/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 1Datum rozhodnutí: 15. 8. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 1Č. j.: 14 C 82/2024-40Samosoudkyně: Mgr. Zuzana MarethováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 10. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 23 925 Kč s příslušenstvím
smlouva o úvěrubezdůvodné obohaceníinsolvence
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (85) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od první moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co se týče požadavku žalobkyně na uhrazení částky 8 925 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč za období od 3. 4. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném uhrazení částky 23 925 Kč s příslušenstvím, které tvoří úrok z prodlení z částky 21 000 Kč v zákonné výši 15 % ročně za období od 3. 4. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žádala i přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny i smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc, a to nejpozději k 28. dni v měsíci, úrok přirostlý za minulé období. Jistinu byl oprávněn hradit zcela nebo zčásti kdykoliv.

3. Smlouva byla uzavřena pomocí pětimístného verifikačního SMS kódu. Kód byl žalovanému zaslán na jím sdělené telefonní číslo. Žalovaný následně kód vložil do odpovídajícího formuláře na webových stránkách žalované. Pro účely ověření identity žalovaný zaslal žalobkyni kopii svého občanského průkazu.[právnická osoba] ověření výše příjmů žalovaný poskytl žalobkyni výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně jej dála lustrovala ve veřejně přístupných databázích. Na základě uvedených skutečností žalobkyně nenabyla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.5. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného, ze kterého žalovaný předtím provedl ověřovací platbu ve výši [částka].6. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Dopisem ze dne [datum] byl v souladu s čl. VI smlouvy informován o zesplatnění celého úvěru.7. K úhradě byl žalovaný upomínán i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum].8. Předmětem návrhu je tudíž pohledávka žalobkyně v celkové výši [částka], skládající se z nesplacené jistiny ve výši [částka] a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka], to vše spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následující po dni splatnosti úvěru, který nastal [datum]. Žalobkyně dále požaduje částku ve výši [částka] představující smluvní pokutu 0,1 % p.d. z částky ohledně níž byl žalovaný v prodlení v kapitalizované výši (od data prodlení [datum] do data odeslání předžalobní výzvy [datum]) a náhradu nákladů řízení.9. Žalobkyně konečně konstatovala, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dané částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud daný nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.10. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.11. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu.12. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez jednání soud předpokládá, neboť žalovaný se nevyjádřil na výzvu soudu ze dne [datum], ve které bylo uvedeno, že pokud tak učiní, bude soud přepokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání.13. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.14. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním neúčelovým úvěrem s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (tzv. revolvingový úvěr), s výší úvěrového limitu na částku [částka]. Strany sjednalo, že úvěr bude žalovanému poskytnut dne [datum]. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, do doby jeho úplného splacení. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 40 p. m. (měsíčně). Žalovaný měl úvěr splácet měsíčně, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci měl splatit úrok přirostlý za minulé období. Jistinu byl žalovaný oprávněn splatit kdykoliv. Podle navazujícího čl. 2.1.8. smlouvy se žalovaný zavázal úvěr splácet na bankovní účet žalované a u každé platby uvést variabilní symbol [var. symbol]. V čl. 2.1.9. smlouvy byla sjednána roční procentní sazba nákladů na úvěr ve výši 5532.2 %. V případě prodlení se žalovaný zavázal dle čl. 4.2. smlouvy zaplatit žalobkyni mj. úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dle čl. 6.2. smlouvy se žalobkyně a žalovaný dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení dle čl. 4.2.).15. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se při uzavření úvěrové smlouvy žalobkyni prokázal mj. prostřednictvím zaslání kopie svého občanského průkazu.16. Z dokumentu nazvaného [Anonymizováno] o [Anonymizováno] úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že v tomto je uvedeno, že žalovaný bydlí v pronajatém domě. Má základní vzdělání a je OSVČ. Pracuje od [Anonymizováno] roku [Anonymizováno] a jeho měsíční příjem je ve výši [částka]. Výdaje činí [částka]. Žalovaný nemá exekuce a není v insolvenci.17. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek [částka]. Z daného výpisu plyne, že z účtu odcházejí pravidelně platby v nižších částkách různým sázkovým kancelářím, či poskytovatelům hazardu. V jednotlivých dnech se jedná o vyšší počet jednotlivých plateb. Například dne [datum] činil součet finančních prostředků zaslaných sázkovým kancelářím a kasinům částku přesahující [částka]. Příjmovou stranu kromě občasných plateb od poskytovatelů hazardu tvoří platby od fyzických osob a od právnických osob. Jednou z daných osob je zřejmě i matka žalovaného. U jedné z plateb (ze dne [datum]) je uvedeno v poznámce děkuji a neprohraj to. Žádná z příchozích plateb nesvědčí o tom, že žalovanému by byla poskytována pravidelná mzda jedním zaměstnavatelem. Největší příjem tvoří příchozí částka ve výši [částka] z bankovního účtu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově byl kreditní obrat na účtu žalovaného za dané období ve výši [částka] a debetní obrat ve výši [částka].18. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že z daného účtu nadále pravidelně odcházejí v řádu desítek platby pro různé poskytovatele hazardu. Příchozí platby tvoří platby od fyzických a právnických osob. Celkový kreditní obrat za dané období činil [částka] a debetní pak [částka].19. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek [částka]. Kreditní obrat byl ve výši [částka] a debetní ve výši [částka]. Roční kreditní obrat pak byl ve výši [částka] a debetní roční obrat ve výši [částka]. Na účet byla připsány dvě půjčky od obchodní společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] a ve výši [částka]. Další půjčkou připsanou na účet žalovaného byla půjčka ve výši [částka] od obchodní společnosti [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve výši [částka]. Od stejné společnosti byla dále na bankovní účet žalovaného zaslána půjčka ve výši [částka]. Nadále z účtu odcházejí pravidelné platby pro poskytovala hazardu, a to i několik denně. Příjmová stránka je opět tvořena prostředky zaslanými od různých fyzických a právnických osob. Nejvyšší položka je tvořena platbami od obchodní společnosti [Anonymizováno] &[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve výši cca [částka]. Příchozí platby jsou, stejně jako v případě obou předchozích výpisů z účtu, velmi často tvořeny platbami od osoby stejného jména jako je žalovaný (otec žalovaného se přitom jmenuje stejně jako žalovaný).20. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl informován, že úvěr byl ke dni vystavení daného dopisu zeslatněn z důvodu opakovaného porušování povinností žalovaného.21. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], referenční číslo [hodnota] a souvisejícího podacího lístku, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne [datum] vyzval žalovaného, aby žalobkyni uhradil částku ve výši [částka] a náklady právního zastoupení ve výši [částka], a to vše do tří dnů. Výzva byla odeslána dne [datum].22. Z Potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalovaná na bankovní účet žalovaného zaslala [částka] s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného.23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.24. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“) a podle směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále též „směrnice“).25. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Nyní posuzovaná úvěrová smlouva je dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s čl. 8 směrnice neplatná. Dle těchto ustanovení je poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel má povinnost řádně posoudit příjmy i výdaje spotřebitele a závěr o úvěruschopnosti učinit z jejich porovnání. Poruší-li poskytoval úvěru tuto povinnost a neprověří řádně úvěruschopnost spotřebitele, či na základě prověření zjistí důvodné pochybnosti ohledně schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je uzavřená úvěrová smlouva neplatná.28. Žalobkyně měla k dispozici pouze údaje z veřejně přístupných databází, tvrzení žalovaného a jeho výpisy z účtů.29. Takové podklady však nejsou pro prověření úvěruschopnosti dostatečné.30. Soud v tomto ohledu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39: „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat, prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Wachtlová, L., Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář, s. 101).“31. Ve stejném duchu pak lze citovat i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 33 Cdo 201/2018-141: „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace odvolací soud v napadeném rozhodnutí. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Odkázal na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. I. B. a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.“32. Žalobkyně neměla v době poskytnutí úvěru dostatečné informace svědčící o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Neověřovala výši výdajů žalovaného ani jedno příjmy jinak, než na základě ničím nepodložených tvrzení žalovaného a na základě výpisů z jeho bankovního účtu. Takové podklady jsou zcela nedostatečné.33. Zásadní je nicméně kromě právě uvedeného to, že již z výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo zcela zřejmé, že zde jsou zcela zásadní pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.34. Ze všech výpisů plyne, že žalovaný prakticky každodenně utrácí nemalé částky za online hazard (sázky). Jeho účtem prochází vysoké množství finančních prostředků, které jsou prakticky ihned využity na hazard (sázky). Z výpisů nelze vysledovat, že by žalovaný dostával pravidelnou mzdu. Na účet přicházejí mj. platby od matky žalovaného a dále platby od osoby stejného jména jako je žalovaný, tj. buď z jiného účtu žalovaného, či zřejmě od jeho rodinného příslušníka (otce). Dále pak na účet v období těsně předcházejícím poskytnutí úvěru přišly čtyři platby z jiných půjček. V kladném zůstatku se účet žalovaného v době bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru nacházel prakticky právně jenom z toho důvodu, že žalovaný sjednal v jenom měsíci další čtyři půjčky.35. V takové situaci je zcela zřejmé, že z podkladů poskytnutých žalobkyni plynou důvodné pochybnosti o možnosti žalovaného splácet úvěr, ač jeho výše činila „pouze“ [částka]. O právě uvedeném svědčí i to, že celkový roční rozdíl mezi příjmy a výdaji na bankovním účtu žalovaného činil pouze [částka], a to ačkoliv na účet žalovaného byla v daném období připsána částka cca 3,4 milionu. Bez význaku není ani to, že žalovaný na úvěr nesplatil žalobkyni žádnou částku.36. Je tak nutno dospět k závěru, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Žalobkyně jednak dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a jednak z podkladů, kterými žalobkyně disponovala, bylo zřejmé, že zde jsou důvodné pochybnosti o možnosti žalovaného úvěr splácet.37. Výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a směrnice je přitom nutné interpretovat tak, že soud má v řízení povinnost zkoumat, zda poskytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitele dostatečně, z úřední povinnosti. Dojde-li k závěru, že poskytovatel úvěruschopnost dostatečně neposoudil, je nutné posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítl (srov. závěry nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a rozsudku Soudního dvora EU z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance v. GK).38. Porušení § 86 zákona o spotřebitelským úvěru má za následek, jak již bylo uvedeno, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Je-li smlouva neplatná, pak jsou neplatná i všechna ujednání o úrocích.39. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalovanému 15 000 Kč, plnila dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) bez spravedlivého důvodu, a žalovanému proto vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat.40. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, soud proto žalobě výrokem I vyhověl co do částky 15 000 Kč.41. Co se však týče dalších nároků žalobkyně, tyto soud důvodnými neshledal. Žalobkyně nemá právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 2 925 Kč ani na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 6 000 Kč sjednaných v (absolutně neplatné) smlouvě o úvěru. Žalobkyně pak nemá právo ani na úrok z prodlení v zákonné výši, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (podle kterého platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem) lze označit za speciální normu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. poskytovali vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.42. Soud proto výrokem II tohoto rozsudku žalobu zamítl, co se týče požadavku žalobkyně na uhrazení 8 925 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč za období od 3. 4. 2023 do zaplacení.43. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při kapitalizaci úroku z prodlení k datu vyhlášení rozsudku, byla žalobkyně úspěšná co se týče 15 000 Kč a neúspěšná co se týče 13 248,69 Kč. Úspěch a neúspěch žalobkyně jsou tudíž prakticky srovnatelné, pročež bylo namístě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací