Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 716,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 716,66 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 849 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 716,66 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 12. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovanému vyplatil dne 12. 1. 2024 převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 12. 11. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 5 716,66 Kč. Žalovaná částka se tak skládá z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 5 716,66 Kč, splatných dne 12. 11. 2024. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal při jednání dne 27. 8. 2025 v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dne 4. 8. 2025. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez její účasti, žalovaný omluvu z nařízeného jednání nepodal a na jednání se nedostavil.
4. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.
5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 12. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se zavázal poskytnou žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou jistinu a úrok ve 12 splátkách (smlouva o úvěru č. [hodnota]). Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému jistinu úvěru dne 12. 1. 2024 převodem na bankovní účet žalovaného (výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně). Žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně upomínán k úhradě dluhu (výzva k úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2024). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 18. 12. 2024 včetně podacího lístku).
6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a nař. vl. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Shledal přitom, že jde o peněžité plnění z titulu předmětné smlouvy, která je smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky ve smyslu § 2395 o. z.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.
9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě čerpal úvěr, sjednaným způsobem jej však nesplatil, a to ani přes výzvy právního předchůdce žalobkyně a žalobkyně. Žalovanému v důsledku toho vznikla povinnost vrátit žalobkyni neuhrazený úvěr spolu se sjednanými úroky, jakož i zaplatit úroky z prodlení. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně nárokovaného příslušenství.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 849 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 429 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), jelikož předmětem řízení je peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem žalobkyní opakovaně podávaným na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), a to ve výši 2 x po 500 Kč dle § 14b a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1 x po 700 Kč dle § 14b a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.
11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku II. v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.