Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] s příslušenstvím jako neuhrazenou platbu za dodávku plynu. Dle žalobních tvrzení byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota], na jejímž základě odebíral žalovaný tuto komoditu v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně následně vystavila za odběr plynu žalovanému fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku [částka] za fakturační období od [datum] do [datum]. Žalovaný na dlužnou fakturu neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požaduje částku [částka] představující smluvní pokutu za prodlení žalovaného a dále zákonné úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný byl soudem poučen o tom, že soud může ve věci rozhodnout podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, byl vyzván, aby soudu v určené lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má soud za to, že proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poučení s výzvou k vyjádření bylo žalovanému doručeno dne [datum] (srov. ust. § 45 o. s. ř. a násl. o způsobech doručování soudních písemností, jakož i o následcích spojených s tím, že si adresát písemnost soudu v úložní době nevyzvedl). Žalovaný ponechal výzvu bez odezvy a nastoupila proto fikce, že nemá proti postupu soudu podle § 115a o. s. ř. námitek. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v podaném žalobním návrhu.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně k dodávce plynu pro žalovaného do odběrného místa na adrese [adresa] a povinností žalovaného bylo za provedené dodávky plynu žalobkyni zaplatit (smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu číslo [hodnota], všeobecné obchodní podmínky, ceník nadstandardních služeb a smluvních pokut za nedodržení platebních povinností). Žalobkyně následně vystavila za odběr plynu žalovanému fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku [částka] za fakturační období od [datum] do [datum] (faktura číslo [hodnota] ze dne [datum]). Žalobkyně následně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, ale ani přesto žalovaný dlužnou částku neuhradil (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku).
6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 72 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.
7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které žalovaný zemní plyn odebíral, avšak částku za odběr plynu fakturovanou žalobkyní i přes písemnou předžalobní výzvu dosud neuhradil. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby (žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění.
10. Ohledně místa plnění a pariční lhůty pak soud postupoval dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř.