Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 396,20 Kč, s úrokem ve výši 14,30% ročně z částky 26 396,20 Kč za období od 1.9.2024 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 26 396,20 Kč od 1.9.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 772 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že dne 29.9.2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet žalovaného č. [č. účtu] zřízený na základě smlouvy o běžném účtu ze dne 2.1.2013 poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně předtím řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Kromě uvedených smluv se právní vztahy mezi účastníky řídily i Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb, na základě které pozbyla smlouva o běžném účtu účinnosti a obchodními podmínkami k rámcové smlouvě a ke smlouvě. Za sjednání závazku banky poskytnout za dohodnutých podmínek peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni (bance) odměnu ve výši stanovenou v sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby [právnická osoba]. Poplatek za přistavení úvěru činil ke dni podpisu smlouvy 200 Kč. Dále se žalovaný zavázal platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené sazebníku dle tarifu „Roční 2“ tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 14,30% ročně, přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele, která byla v té době stanovena na 7,8% ročně a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby banky zvýšené o 6,5% ročně. Dále bylo dohodnuto, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků vůči bance, je povinen hradit roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, která tedy činila 15% ročně. Úroky z úvěru a prodlení byly vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a jsou bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dále bylo smluveno, že klient bude hradit mimo jiné poplatky za úkony a služby související se zřízením a vedením účtu, které jsou uvedeny v Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Klient byl pravidelně informován o stavu peněžních prostředků na účtu a o provedených zúčtovaných pohybech na účtu, a to měsíčně elektronicky, jak si zvolil. V souladu s dohodou zaslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu pro doručování výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 30.8.2023, na základě které byla smlouva ke dni 29.9.2023 ukončena a od 30.9.2023 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný si tuto nepřevzal a ani výzvu k úhradě plnění ze dne 16.11.2023, jakožto předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 29.9.2018, z kopie Smlouvy o běžném účtu ze dne 2.1.2013, z Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 27.4.2017, z obchodních podmínek žalobce ke uvedené smlouvě, z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 25.9.2018, z přehledu pohybů na účtu č. [č. účtu] za období od 26.3.2018-25.9.2018, z tabulky posuzování ze dne 26.9.2018, z kopie zápisu z databáze BRK ze dne 26.9.2018, z printscreenů-akce IB, přehledu odeslaných SMS a zpráv IB, ze Sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby, z Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby ze dne 18.5.2018, z výpisu z účtu žalovaného za období od 1.9.2018 do 31.8.2024, z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 30.8.2023 s doručenkou, z přehledu účtovaných úroků z úvěru na kontokorentním účtu, z výzvy k plnění ze dne 16.11.2023 s doručenkou, soud zjistil skutkový stav popsaný v žalobě, a tedy že dne 29.9.2018 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet žalovaného č. [č. účtu] zřízený na základě smlouvy o běžném účtu ze dne 2.1.2013 poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Kromě uvedených smluv se právní vztahy mezi účastníky řídily i Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb, na základě které pozbyla smlouva o běžném účtu účinnosti a obchodními podmínkami k rámcové smlouvě a ke smlouvě. Za sjednání závazku banky poskytnout za dohodnutých podmínek peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni (bance) odměnu ve výši stanovenou v sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby [právnická osoba]. Poplatek za přistavení úvěru činil ke dni podpisu smlouvy 200 Kč. Dále se žalovaný zavázal platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené sazebníku dle tarifu „Roční 2“ tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 14,30% ročně, přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele, která byla v té době stanovena na 7,8% ročně a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby banky zvýšené o 6,5% ročně. Dále bylo dohodnuto, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků vůči bance, je povinen hradit roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, která tedy činila 15% ročně. Úroky z úvěru a prodlení byly vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a jsou bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dále bylo smluveno, že klient bude hradit mimo jiné poplatky za úkony a služby související se zřízením a vedením účtu, které jsou uvedeny v Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Klient byl pravidelně informován o stavu peněžních prostředků na účtu a o provedených zúčtovaných pohybech na účtu, a to měsíčně elektronicky, jak si zvolil. V souladu s dohodou zaslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu pro doručování výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 30.8.2023, na základě které byla smlouva ke dni 29.9.2023 ukončena a od 30.9.2023 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný si tuto nepřevzal a ani výzvu k úhradě plnění ze dne 16.11.2023, jakožto předžalobní výzvu. Tento skutkový stav žalovaný žádnými důkazními prostředky nezpochybnil a nevyvrátil.
4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V případě úvěrování formou kontokorentního úvěru jde o možnost čerpat úvěr formou debetního zůstatku na účtu, tj. přečerpání aktuálního zůstatku na běžném účtu až do výše uvěrového rámce a tento úvěr pak splatit spolu s příslušenstvím za podmínek stanovených ve smlouvě a obchodních podmínkách.
5. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému shora uvedený úvěr jako fyzické osobě-nepodnikateli a ten se zavázal jej splácet za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, sazebníku poplatků, ceníku a obchodních podmínek a udržovat stav účtu do výše úvěrového rámce, což se však nestalo. Žalovaný pak v souladu se smluvním ujednáním od úvěrové smlouvy odstoupil a tím se stala celá dlužná částka splatnou. Rovněž před uzavřením předmětné smlouvy byly poskytnuty žalovanému všechny potřebné informace a řádně prověřena jeho úvěruschopnost. Žalovaný neplnil řádně povinnosti, ke kterým se zavázal v rámci úvěrové smlouvy, a proto mu vznikla povinnost i k úhradě sankcí ve formě úroků, poplatků apod. tak, jak je v žalobě uvedeno. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1320Kč a nákladů na právní zastoupení celkem za 3 úkony právní služby po 300 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč, plus DPH 21%, a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. celkem tedy 2772 Kč podle vyhl. č. 144/1996 Sb. (§ 11, § 13 a § 14b) ve znění pozdějších předpisů.